VaticanNews.va

   20. 6. 2019

RSS  RSS zpráv  Podcast denních pořadů       

Hlavní stránka

Zprávy

Svatý otec

Publicistika

Rozhovory

Homilie

Seriály

Speciály

Zvukový archiv

Denní programy


Redakce

Program

Frekvence

Fotogalerie

Technika

Historie

Kontakty


Anketa

Sleduji zprávy Vatikánského rozhlasu?

Poslechem na Rádiu Proglas.5812
Poslechem z webových stránek.3638
Četbou textů na webových stránkách.5851
Poslechem i četbou.3451


O webu

Rozhovory online

Rozšířené hledání

Odkazy


Zasílání novinek

Nejčtenější

Francouzský episkopát o sektářských praktikách v katolických společenstvích

Papež k jezuitům v Rumunsku: Tato doba není vhodná pro přesvědčování

Edvige Carboni – stigmatizovaná laička blahořečena na Sardinii


Rádio Proglas TV Noe Česká provincie Tovaryšstva Ježíšova Res Claritatis Vysokoškolské katolické hnutí Česká republika Pastorace na webu Katolik.cz KTF UK Stránky pro animátory seniorů Návštěva papeže v České republice NAVRCHOLU.cz
 
Seriály

 Společné dědictví aneb Židovské kořeny eucharistie 

10.12.2005 

Amen

?Ať se stane?

Aleksander Kowalski

?Amen? patří mezi hebrejské termíny, které byly pečlivě zachovány v křesťanské liturgii ? vedle takových jako Alleluja, Hosanna, Sabaot, Cherubín, Serafín, nemluvě o celé řadě jmen hebrejského původu, počínaje od samotného jména Ježíš. Zdá se, že liturgické užití hebrejského jazyka bylo vždy přijímáno bez diskuse. V 9. století, v době slovanské misie sv. Cyrila a Metoděje, bavorští kněží na Velké Moravě zpochybňovali staroslověnskou liturgii s tím, že liturgicky přijatelné jsou pouze tři jazyky: latina, řečtina a právě hebrejština. Stejný názor tehdy hlásaly také v Benátkách. Hebrejština tedy nebudila nejmenší podezření, přestože s jinými jazyky to nebylo tak samozřejmé. Sv. Cyril ? Konstantin, velký vzdělanec a polyglot, uměl vedle mateřské řečtiny nejen latinsky a staroslověnsky, ale mimo jiné také hebrejsky. Věděl, že na křesťanském východě se odedávna slouží liturgie v mnoha jazycích. Když na to téma diskutoval v Benátkách, vyjmenoval mezi těmito jazyky arménštinu, gruzínštinu, arabštinu, koptštinu a syrštinu, dodnes užívané ve východních církvích.

Se slovem ?Amen? se v křesťanské liturgii setkáváme nepochybně nejčastěji. Termín byl přejat z hebrejské Bible a z judaismu, kde se často užívá jako potvrzení vyslovované na konci modlitby nebo formulí smíření, požehnání, prokletí či přísahy. Odvozeno je ze slovesa amàn, které vyjadřuje představu být ?mocný?, ?pravdivý?, ?důvěryhodný?. A znamená ?skutečně?, ?určitě?, ?opravdu tak?, ?samozřejmě?, nebo prostě ?ano?. V Septuagintě, v nejstarším řeckém překladu Bible, je slovo Amen v originálním hebrejském znění zachováno jen zřídka, a vždy ve výrazně liturgickém kontextu. Překládá se slovem génoito ? ?ať se stane?, tedy spíš ve smyslu přání než jistoty. Přesto ale jak Nový zákon, tak i křesťanská liturgie v různých jazycích nadále zachovávají hebrejskou formu Amen. Dovoluje to brát v úvahu celé bohatství významů tohoto termínu ? pokud se samozřejmě věnuje pozornost odpovídající biblické liturgické katechezi. Jinak samozřejmě v běžném povědomí často převládne dojem, že Amen znamená cosi jako ?konec, tečka.?

Tak tomu ovšem není. Jde o termín příbuzný s podstatným jménem èmet ?pravda?, a různé formy slovesa amàn znamenají ?věřit?, ?doufat?, ?být věrný, věrohodný, silný, neodvolatelný, trvalý.? V hebrejském textu Izajášovy knihy se mluví přímo o ?Bohu Amen? (Iz 65,16), což překlady, počínaje řeckou Septuagintou, opisují zpravidla jako ?Bůh věrný? nebo ?pravdivý? nebo také ?Bůh pravdy?. Např. v Kralické bibli (1613) text zní: ?Ten, kterýž bude sobě požehnání dávati na zemi, požehnání dávati sobě bude v Bohu pravém, a kdož přísahati bude na zemi, přísahati bude skrze Boha pravého...? V latinské Vulgátě sv. Jeroným ovšem zachoval obrat ?Bůh Amen?. Ve 20. století zůstal Izajášův výraz přeložen s hebrejským Amen ve francouzském ekumenickém překladu, zvaném TOB.

Zatímco Izajáš mluví o ?Bohu Amen?, v Apokalypse, poslední knize Nového zákona, patří tento titul Kristu. Čteme tam: ?Toto praví ten, jehož jméno jest Amen, Svědek věrný a pravý, počátek stvoření Božího.? (Zj 3,14). A sv. Pavel v 2. listu Korinťanům píše: ?Vždyť Boží Syn Ježíš Kristus... nebyl zároveň ?ano? i ?ne?, nýbrž v něm jest jasné ?Ano?! (2 Kor. 1,19-20). V řeckém textu Nového zákona se ?Amen? objevuje celkem 126krát. Z toho nejčastěji ? 99krát v ústech Krista, ve slovech Amèn légo hymîn, které se obvykle překládá: ?Vpravdě vám říkám?. Vulgáta, podobně jako syrská Pešitta, zachovala původní termín Amen, čteme v ní: Amen dico vobis. Když Kristus užíval tato slova, můžeme to považovat za jeho představení, ve kterém se odvolává na svou neustálou, plnou shodu s vůlí Otce, kterému vždy říká ?Ano!?. Také mimobiblická tradice, jak židovská, tak i křesťanská, přikládá termínu Amen velkou váhu. V traktátu babylonského Talmudu nazvaném Berachòt se zachovala dokonce diskuse o tom, kdo je důležitější, zda ten, kdo modlitbu přednáší nebo ten, kdo na ni odpovídá Amen. Někteří rabíni se přikláněli k tomu, že důležitější je, kdo vyslovuje Amen. I to ukazuje na význam přikládaný tomuto slovu. Upozorňuje se také na to, že má být vyslovováno výrazně a s přesvědčením. Otcové církve spatřovali ve vyslovování Amen výraz víry v hlásaná slova a ve svátosti. Sv. Augustin ve svých mystagogických katechezích vysvětluje novokřtěncům, že amen znamená: ?To je pravda? a jeho vyslovení je totéž, co vlastní podpis.
Amen se často objevuje v eucharistické liturgii. V latinském obřadu má zvlášť důležité místo na konci velké eucharistické modlitby, po slovech kněze: ?Skrze Něho a s Ním a v Něm, je Tvoje všechna čest a sláva, Bože, Otče Všemohoucí, v jednotě Ducha svatého, po všechny věky věků.? Věřící na to odpovídají Amen, a tak vyznávají víru v tajemství Eucharistie. Znovu pak vyslovují slavnostní Amen před přijetím hostie, aby potvrdili svou víru v Kristovu přítomnost. Tento starobylý zvyk, který připomíná už ve III. Století Hypolit Římský v Apoštolské tradici (Trad. Apost. 23,6), v pozdějších dobách zanikl. Vrátil se znovu teprve po II. Vatikánském koncilu s liturgickou reformou. I v dobách, kdy věřící přistupovali ke svatému přijímáni mlčky, kněz před přijetím říkal: ?Tělo pod způsobou chleba a pod způsobou vína Krev Pána našeho, Ježíše Krista, ať uchrání mou duši pro život věčný. Amen.?
Oproti tomu ve všech východních obřadech ? a v západním křesťanství v mozarabském ritu, dodnes praktikovaném ve Španělsku ? věřící odpovídají Amen jak po konsekraci chleba, tak i vína. Na křesťanském východě i západě tedy tento hebrejský termín stále slouží k vyjádření víry v Eucharistii. Přeložila J. Bronková

Další články z podrubriky Společné dědictví aneb Židovské kořeny eucharistie

 odeslat článek     vytisknout článek


Hlavní stránka | Zprávy | Svatý otec | Publicistika | Rozhovory | Homilie | Seriály | Speciály | Zvukový archiv | Denní programy
Redakce | Frekvence | Fotogalerie


Copyright © 2003-2019 Česká sekce Vatikánského rozhlasu. Všechna práva vyhrazena. Adresa redakce: ceco@spc.va.
Administrace: Česká sekce Vatikánského rozhlasu. Technická realizace: Václav Lahoda.

 
Záznam aktuálního pořadu

Stáhnout záznam ve formátu MP3  

Kanál Vatikánského rozhlasu na YouTube  

Archív denních pořadů ve formátu Real Audio  
 Zprávy
Dialog a „kontextuální teologie“. Neapol očekává papeže

Papežská dobročinná nadace Církev v nouzi loni vybrala 111 milionů euro

Papež: Úřady a instituce mají sloužit solidaritě

Petrův nástupce se setkal s kardinálem Ranjithem

Papežské tvíty

Papež: Jedině Boží Duch zlidšťuje a sbratřuje

Papež přijal vedení federace Fe y Alegría

Začalo Fórum mládeže, pokračování vatikánské synody o mladých

Australští biskupové vybízejí k výhradě svědomí v případech eutanazie

Papež k jezuitům v Rumunsku: Tato doba není vhodná pro přesvědčování

Angolští biskupové: Papež zná situaci v naší zemi

Eritrejská vláda znárodnila všechny katolické nemocnice

 Nově na webu
Svatý otec: O Skutcích apoštolů - »jazyky jako z ohně«

Publicistika: Dějiny nejsou nekonečné

Publicistika: O spirituální dimenzi západního malířství

Rozhovory: Ježíš před rozlíceným davem mlčel

Homilie: „Opovržený, opuštěný od lidí“ (Iz  52,2-3)

Archiv zpráv červen 19
     12
3456789
10111213141516
17181920212223
24252627282930

Starší zprávy >

Náš tip

Mystikou společného „my“ překonáme osvícenskou logiku

Lidské bratrství

Nemůžeme si dovolit uprostřed soužení ztrácet víru