VaticanNews.va

   5. 6. 2020

RSS  RSS zpráv  Podcast denních pořadů       

Hlavní stránka

Zprávy

Svatý otec

Publicistika

Rozhovory

Homilie

Seriály

Speciály

Zvukový archiv

Denní programy


Redakce

Program

Frekvence

Fotogalerie

Technika

Historie

Kontakty


Anketa

Sleduji zprávy Vatikánského rozhlasu?

Poslechem na Rádiu Proglas.7233
Poslechem z webových stránek.4512
Četbou textů na webových stránkách.7002
Poslechem i četbou.4198


O webu

Rozhovory online

Rozšířené hledání

Odkazy


Zasílání novinek

Nejčtenější

Dost alarmismu, pandemie není, dlouhodobé nošení roušky škodí – volají italští lékaři

Duch svatý je dar, který se dává

Rosteme rozdáváním – řekl papež ve Svatodušním kázání


Cirkev cz Liturgie cz Rádio Proglas TV Noe Česká provincie Tovaryšstva Ježíšova Res Claritatis Vysokoškolské katolické hnutí Česká republika Pastorace na webu Katolik.cz KTF UK Stránky pro animátory seniorů NAVRCHOLU.cz
 
Publicistika

 Reportáže, reflexe, sloupky 

17.10.2019 

Považujme svět za svátost společenství

vybízí papež v nové knize o integrální ekologii

Papež František

Poněvadž všechno je propojeno v dobru a lásce (srov. Laudato si´ 42;56), jakýkoli nedostatek lásky má také všeobecný dopad. Ekologická krize, kterou nyní prožíváme, je tak především jedním z účinků tohoto nemocného pohledu, kterým se obracíme sami na sebe, na druhé, svět a plynoucí čas. Tento chorobný pohled nám nedovolí vše vnímat jako dar, který nám byl nabídnut, abychom zjistili, že jsme milováni. Právě tato autentická láska, která nás občas nečekaně a nepředstavitelně zasáhne, od nás vyžaduje revizi našeho životního stylu, měřítek posuzování i hodnot, o které se opíráme při svém rozhodování. Je totiž známo, že znečištění životního prostředí, klimatické změny, desertifikace, migrace z ekologických příčin, neudržitelná spotřeba planetárních zdrojů, překyselení oceánů a umenšování biodiverzity jsou hlediska neoddělitelná od sociální nespravedlnosti, projevující se rostoucím soustředěním moci a bohatství do rukou nemnoha jedinců v takzvaně blahobytných společnostech, šílenými vojenskými výdaji, skartační kulturou a nulovou vizí světa z hlediska periferií, nedostatečnou ochranou dětí a nezletilých, starých zranitelných lidí a nenarozených dětí.

Život na naší planetě vážně ohrožuje krize životního prostředí a jedním z velkých rizik naší doby je, že tento jev nevykládáme jako jedno z hledisek globální krize, nýbrž se omezujeme na hledání čistě ekologického řešení, byť může být nutné a nezbytné. Globální krize si ovšem žádá globální vizi a přístup, které předpokládají především duchovním znovuzrození v tom nejušlechtilejším smyslu slova. Klimatické změny by se tak paradoxně mohly stát příležitostí ke kladení základních otázek o tajemství stvořenosti a tom, zač se vyplatí žít. Přivedlo by nás to k hlubokému přezkoumání našich kulturních a ekonomických vzorců, k růstu ve spravedlnosti a sdílení, k opětovnému odkrytí hodnoty každého jedince, k úsilí o začlenění člověka, který je dnes na okraji, a péči o to, aby zítřejší lidé ještě mohli vychutnávat krásu tohoto světa, který je a zůstane darem předkládaným naší svobodě a odpovědnosti.

Převládající kultura – ta, kterou nasáváme četbou, setkáváním, při zábavě a v médiích – se zakládá na vlastnictví. Vlastnění věcí, úspěchu, viditelnosti, moci. Kdo mnoho má, vysoce se cení, projevuje se mu obdiv a úcta, čímž uplatňuje jakousi formu moci. Tomu, kdo naopak vlastní málo či nic, hrozí dokonce ztráta vlastní tváře. Mizí a stává se jednou z oněch neviditelných osob, které obývají naše města, kterých si nevšímáme a snažíme se s nimi nepřijít do kontaktu. Každý z nás je zajisté především obětí této mentality, která na nás mnoha způsoby útočí. Již od dětství rosteme ve světě, kde všeobecně rozšířená zbožní ideologie – která je pravou ideologií i praxí globalizace – podněcuje individualismus, z něhož povstává narcismus, lačnost, nízké pohnutky a popírání druhého...V současné situaci tudíž spočívá správný a moudrý postoj v tom, že si toto všechno uvědomíme, aniž bychom soudili či obviňovali.

Jsme totiž vtaženi do struktur hříchu (jak je nazýval sv. Jan Pavel II.), které plodí zlo, zohyzďují prostředí, zraňují a ponižují chudé, umocňují vlastnickou a mocenskou logiku, nadměrně čerpají z přírodních zdrojů, nutí celé národy k vystěhování z jejich území, sytí nenávist, násilí a válku. Jde o kulturní a duchovní trend, který pokřivuje náš duchovní smysl, jenž se naopak přirozeně orientuje na dobro, lásku a službu bližnímu vzhledem k tomu, že jsme byli stvořeni podle Božího obrazu a podoby. Z toho důvodu obrat nenastane pouze v důsledku našeho vlastního úsilí či díky technologické revoluci. Aniž bychom toto všechno zanedbávali, musíme opětovně zjistit, že jsme lidé, tedy mužové a ženy, kteří uznávají, že bez druhých lidí nevědí, kým jsou, a že jsou povoláni k tomu, aby okolní svět nepovažovali za účel sám o sobě, nýbrž za svátost společenství.

V tomto smyslu se dnešní problémy mohou stát výsostnou příležitostí k tomu, abychom objevili, že jsme skutečně jedinou rodinou, lidskou rodinou. Jestliže si postupně uvědomíme, že míjíme cíl a upřednostňujeme to, co není podstatné, či dokonce něco, co není dobré a co ubližuje, může se v nás zrodit touha po pokání a žádosti o odpuštění. Sním o růstu takového vědomí a upřímném pokání nás všech, mužů a žen 21. století, věřících či nikoli, za to, co učinily naše společnosti. Tedy za to, že jsme se dali unést logikou, která rozděluje, trápí druhé hladem, vytěsňuje a odsuzuje. Bylo by krásné, kdybychom byli schopni požádat o odpuštění chudé a vyřazované lidi. Pouze tehdy budeme uschopněni k tomu, abychom se upřímně káli za zlo spáchané na zemi, moři, vzduchu a zvířatech...

Požádat za odpuštění a odpustit jsou skutky možné jedině v Duchu svatém, protože On je původcem společenství, které zprůchodňuje uzavřenost jedinců. Je nezbytné velké množství lásky, abychom odložili svou pýchu, uvědomili si, že jsme chybili, a skutečně doufali v možnost nových cest. Pokání je tedy pro nás všechny v naší éře milostí, o niž máme pokorně prosit Pána Ježíše Krista, aby se naše pokolení v dějinách připomínalo nikoli kvůli jeho omylům, nýbrž kvůli pokoře a moudrosti, s nimiž dokázalo změnit směr.

To, co zde říkám, se možná jeví idealisticky či nekonkrétně v porovnání se zjevně schůdnějšími cestami, které se zaměřují na rozvoj technologie, redukci obalů, získávání energie z obnovitelných zdrojů a podobně. To vše je bezpochyby nejen vhodné, nýbrž také nezbytné, ovšem přesto nepostačující. Ekologie je ekologií člověka a veškerého stvoření, nikoli jedné její části. Stejně jako při nějaké vážné nemoci nepostačuje jediný lék, nýbrž je zapotřebí celkový pohled na nemocného a pochopení příčiny vedoucí ke vzniku bolesti, je nutné s krizí naší doby analogicky nakládat v jejích kořenech. Navrhuji tedy cestu, která spočívá v novém promyšlení naší budoucnosti počínaje mezilidskými vztahy. Mužové a ženy naší doby silně žízní po autenticitě, upřímném přehodnocení životních měřítek a soustředění na to, co má cenu, aby tak obnovili svou existenci a kulturu.

Přeložila Jana Gruberová

 



Další články z podrubriky Reportáže, reflexe, sloupky

 odeslat článek     vytisknout článek


Související články
24.5.20 Papež: Naším pravým bohatstvím jsou vztahy, nikoli hmotné statky
24.5.20 Ježíšovým pohledem
19.5.20 Vychází další knižní rozhovor s papežem, tentokrát o radosti
19.5.20 Směji se sám sobě, a to je velmi důležité!
3.3.20 Věřím, věříme – nový knižní rozhovor s papežem Františkem



Hlavní stránka | Zprávy | Svatý otec | Publicistika | Rozhovory | Homilie | Seriály | Speciály | Zvukový archiv | Denní programy
Redakce | Frekvence | Fotogalerie


Copyright © 2003-2020 Česká sekce Vatikánského rozhlasu. Všechna práva vyhrazena. Adresa redakce: ceco@spc.va.
Administrace: Česká sekce Vatikánského rozhlasu. Technická realizace: Václav Lahoda.

 
Záznam aktuálního pořadu

Stáhnout záznam ve formátu MP3  

Kanál Vatikánského rozhlasu na YouTube  

Archív denních pořadů ve formátu Real Audio  
 Zprávy
Vše záleží jen na nás, píše František ke Dni životního prostředí

Modleme se za pronikavý dotek Ježíšova Srdce, žádá papež v tomto měsíci

Vatikánská muzea zpřístupněna zdarma pro zdravotníky

Česko-rakouská mše na hraničním stolu

Sociální sítě se musejí rozhodnout, zda budou sociální

Šedesátistránkový otevřený list prezidentu Macronovi

Prezident USA v kostele sv. Jana Pavla II.

Rémi Brague: O nové biopolitice pod diktátem “expertů”

Papež: Víra se stává dějinami

Papež: Nesmíme tolerovat rasismus, násilí však je autodestruktivní

Spatřujme Pána v každé lidské tváři, píše papež ctitelům svatého Antonína z Padovy

Josef Pieper: Epidemické šíření lži vede k despotismu

 Nově na webu
Svatý otec: Modlitba Abraháma

Publicistika: O očkování strachem

Publicistika: Ježíšovým pohledem

Rozhovory: Kardinál Koch: Ekumena dnes potřebuje především vědět, kam chce dojít

Homilie: Přináším přísliby pokoje, nikoli trápení (Jer 29,11)

Archiv zpráv červen 20
1234567
891011121314
15161718192021
22232425262728
2930     

Starší zprávy >

Náš tip

Hořkosti v kněžském životě

Žena je vrcholem tvorstva, z ní plyne spása

Miguel Ángel Fiorito S.I. - Mistr dialogu