Molfetta. Dnes ráno se papež František vydal na pastorační cestu do města Molfetta, vzdáleného čtyři sta kilometrů jihovýchodně od Říma. Toto šedesátitisícové město na břehu Jaderského moře je sídlem diecéze, jejíž bývalý biskup Tonino Bello (1935-1993) je v Itálii velmi známou osobností. Právě na tohoto mimořádného pastýře, jehož beatifikační proces probíhá, chtěl Petrův nástupce upozornit svojí dnešní půldenní návštěvou, která měla dvě části.
Nejprve se papež vydal do rodiště zmíněného biskupa, obce Alessano, kde se zastavil u jeho hrobu a pronesl promluvu k jeho rodákům. Potom následovala mše svatá, kterou sloužil ve městě Molfetta za účasti asi 40 tisíc lidí. Ve své homilii papež František rozjímal na základě dnešních liturgických čtení o Chlebu a Slovu a mimo jiné řekl:
„Ježíš v evangeliu říká: „ten, kdo jí, mne, bude žít ze mne“ (v.57). Je to jako říci: kdo se sytí eucharistií, osvojuje si samo smýšlení Páně. On je Chlebem lámaným pro nás, a kdo jej dostává, stává se lámaným chlebem, není kvašen pýchou, nýbrž dává se druhým, přestává žít pro sebe, kvůli svému úspěchu, kvůli tomu něco mít nebo se někým stát, nýbrž žije kvůli Ježíši a jako Ježíš, a to znamená pro druhé. Žít pro je rozpoznávající znamení toho, kdo jí tento Chléb, je „výrobní značkou“ křesťana. Bylo by hezké, kdyby v této diecézi dona Tonina byla před každým kostelem tabule s nápisem: „Po mši už se nežije pro sebe, nýbrž pro druhé“. Don Tonino tak žil. Byl mezi vámi biskupem-služebníkem, pastýřem, jenž byl z lidu a před svatostánkem se učil, jak se lidem dávat za pokrm. Snil o církvi hladovějící po Ježíši a netolerující žádné zesvětštění, o církvi, která „umí rozpoznat Kristovo tělo v nepohodlných svatostáncích bídy, utrpení a samoty“ (Sono credibili le nostre eucaristie?, Articoli, corrispondenze, lettere, 2003, 236). Eucharistie totiž „nesnáší sezení“, a nevstane-li se od stolu, zůstává „nedokončenou svátostí“ (Servi nella chiesa per il mondo, ivi, 103-104). Můžeme se zeptat: uskutečňuje se tato svátost ve mně? A konkrétněji: líbí se mi být jen obsloužen Pánem u stolu anebo vstávám, abych sloužil jako Pán? Rozdávám v životě to, co ve mši přijímám? A jako církev se můžeme ptát: stali jsme se po tolika svatých přijímáních společenstvím?“
PLNÉ ZNĚNÍ papežovy HOMILIE je ZDE
K první části papežovy pastorační cesty, tedy k jeho promluvě v obci Alessano se vrátíme v sobotu.
Další články z podrubriky Cesty v Itálii(mig)
odeslat článek
vytisknout článek
