Nový portál Vatikánského rozhlasu

Upozorňujeme, že aktuální program České sekce Vatikánského rozhlasu již najdete pouze na našich nových internetových stránkách

https://www.vaticannews.va/cs.html

Portál radiovaticana.cz bude dále sloužit jako archiv starších vysílání České sekce (roky 2007-2020). V sekci Podcast na našich nových stránkách naleznete archiv denních pořadů Vatikánského rozhlasu v češtině od listopadu roku 2018.

Přejít na stránky Vatican News
VaticanNews.va

   27. 5. 2022

RSS  RSS zpráv  Podcast denních pořadů       

Hlavní stránka

Zprávy

Svatý otec

Publicistika

Rozhovory

Homilie

Seriály

Speciály

Zvukový archiv

Denní programy


Redakce

Program

Frekvence

Fotogalerie

Technika

Historie

Kontakty


Anketa


O webu

Rozhovory online

Rozšířené hledání

Odkazy


Zasílání novinek

Nejčtenější



Cirkev cz Liturgie cz Rádio Proglas TV Noe Česká provincie Tovaryšstva Ježíšova Res Claritatis Vysokoškolské katolické hnutí Česká republika Pastorace na webu Katolik.cz KTF UK Stránky pro animátory seniorů NAVRCHOLU.cz
 
Zprávy

 Cesty mimo Itálii 

24.6.2016 

Papež František v Arménii - 1. den

Arménie. 1. Návštěva papeže Františka v arménské katedrále v Ečmiadzinu a jeho první promluva na arménské půdě.
2. Setkání s prezidentem Arménie, politickými představiteli, občanskou společností a diplomatickým sborem v Jerevanu.

V půl desáté dopoledne, na římském letišti Fiumicino, zahájil Svatý otec František 14. mezinárodní apoštolskou cestu, která potrvá do neděle večer a zavede jej do Arménie – již 22. státu, navštíveného za více než tři roky pontifikátu. Lze říci, že Petrův nástupce se však na pouť vydal již ve čtvrtek večer, když příští dny svěřoval Matce Boží v bazilice Santa Maria Maggiore. K tamnímu mariánskému obrazu položil kytici květů v červené, modré a oranžové barvě, které se pod sebou řadí do pruhů na arménské státní vlajce. Nachová a žlutá zase vyplňují logo arménské apoštolské cesty – nach zde symbolizuje Svatý stolec arménské apoštolské církve v Ečmiadzinu a sídlo papežova hostitele – katolika Karekina II. Tentýž nejvyšší představený zmíněné východní církve již před patnácti lety přivítal jiného papeže – sv. Jana Pavla II., který návštěvu Arménie spojil s cestou do Kazachstánu. Také Františkova pouť je první etapou rozsáhlejší cesty po kavkazských republikách – na podzim (od 30. září až 2. října) by měl zavítat ještě do Gruzie a Ázerbajdžánu (program nebylo možné spojit kvůli původně plánované účasti gruzínského patriarchy na všepravoslavném sněmu). Všechny tři země čítají společně zhruba 17 milionů obyvatel, z čehož katolíků jsou necelá čtyři procenta.

K arménské cestě se nicméně pojí celá řada důvodů – Svatý otec přijímá pozvání státních představitelů a opětuje loňskou návštěvu arménského prezidenta, katolika Karekina II. a dalších dvou patriarchů ve Vatikánu, touží navštívit nejstarší křesťanskou zemi, být nablízku lidu, který prošel nesmírným dějinným utrpením, a podpořit jeho úsilí o mír a smíření v dnešním územním konfliktu s Ázerbajdžánem. Především ale, jak vyslovil ve videoposelství vysílaném prvním kanálem státní televize, přijíždí „jako poutník ve Svatém roce“, aby posílil ve víře nevelké katolické společenství, a „jako bratr“, aby pokračoval v cestě ekumenismu. Naprostá většina arménského obyvatelstva totiž náleží do arménské apoštolské církve, jejíž obřady sahají částečně až do čtvrtého století a která se, jako samostatná autokefální církev, neúčastnila roku 451 Chalcedonského koncilu. Roku 1996 však Jan Pavel II. a Karekin I. podepsali společné prohlášení, ve kterém obě strany učení zmíněného koncilu uznávají. Arménská pravoslavná církev má čtyři církevně správní střediska – kromě arménského Ečmiadzinu, jehož hlavě je přiznáván čestný primát jako katolikovi všech Arménů apoštolské církve – to jsou katolikát v Kilíkii na hranicích mezi Tureckem a Sýrií a patriarcháty v Jeruzalémě a Konstantinopoli. Arméni tak papeže Františka vítají především jako významnou osobnost současného světa a morální autoritu, jak z Jerevanu potvrzuje arménský korespondent Vatikánského rozhlasu, Robert Attarian:

„Všichni chtějí Svatého otce vidět zblízka, obejmout ho a poděkovat mu. Jako pětačtyřicetiletý Garen, který mi řekl: Nejsem katolík, ale Armén a křesťan. Hostit papeže Františka je pro nás ctí. Také mu dlužíme své uznání, protože v upomínku stoletého výročí arménských mučedníků slavil mši svatou ve vatikánské bazilice sv. Petra, při které vyjádřil lásku a úctu vůči našemu národu. Nyní je na nás, abychom je oplatili. Svatý otec je vítán a nemůžeme se dočkat jeho objetí.“

Svatého otce Františka na cestě doprovázejí státní sekretář Svatého stolce spolu se svým zástupcem a rovněž prefekt Kongregace pro východní církve, kard. Leonardo Sandri. Zvláštním papežovým hostem vždy bývá jeden laik z Vatikánu – tentokrát padla volba na zaměstnance Vatikánské knihovny. Do airbusu italských aerolinek dnes dopoledne nasedl ještě jiný mimořádný člen doprovodu – osobní papežův přítel o. Martin Pollovian, argentinský kněz arménského původu. Apoštolskou cestu bude přímo na místě sledovat šest set novinářů ve dvou tiskových střediscích – více než sedmdesát jejich zástupců na palubě papežského speciálu Petrův nástupce jako obvykle krátce pozdravil a na jejich žádost se vyslovil ke dvěma aktualitám – procesu smíření v Kolumbii a výsledkům Britského referenda o odchodu z Evropské unie:

„K první otázce – těší mne, že po padesáti letech guerrilové války přicházejí dobré zprávy. Doufám, že země, které na tomto usmíření pracovaly, nyní zaručí, aby proces pokračoval a neexistovala cesta zpět do válečného stavu – ať zevně, anebo zvnitřku. Kolumbii blahopřeji k jejímu kroku. Co se týče druhé otázky, konečný výsledek jsem se dozvěděl až nyní v letadle, ranní zprávy v italském tisku ještě nebyly definitivní. Národ tu vyjádřil svou vůli a po nás se žádá, abychom zodpovědně zaručili jak dobro pro obyvatele Spojeného království, tak dobro a soužití na celém evropském kontinentu. Toto očekávám. Mnohokrát vám děkuji a na viděnou při zpáteční cestě.“

ad 1. Po čtyřhodinovém letu, během kterého si cestující posunuli hodinky o dvě hodiny dopředu, uvítali arménští nejvyšší státní a církevní představitelé vatikánskou delegaci – tradičně chlebem a solí – na jerevanském mezinárodním letišti. Arménské hlavní město je jednou ze tří etap apoštolské cesty, ačkoli vatikánskou delegaci během celého pobytu hostí katolikos Karekin II. v Ečmiadzinu, vzdáleném asi 16 km od Jerevanu, kam papežská kolona ihned z letiště zamířila. Padesátitisícový Ečmiadzin, až do roku 1945 známý jako Vagharšapat, je pro Armény svatým městem. Sídlo založené na počátku druhého století se v roce 301 souběžně s přijetím křesťanství jako státního náboženství stalo správním a náboženským střediskem země. Administrativní roli plnilo až do pátého století, zatímco mateřskou církví Arménů zůstává podnes.

Papežská kolona, do níž během celé arménské cesty patří také vůz katolika Karekina II., se zastavila u tzv. Tiridatova oblouku, nesoucího jméno prvního křesťanského panovníka Arménie. Branou se prochází do katolikovy rezidence, jejíž jedno křídlo je během papežské cesty vyhrazeno vatikánské delegaci, avšak nyní od ní vyšlo procesí vedené arménským katolikem a římským biskupem. Za zvuku zvonů a zpěvu hymnu „Hrashapar“, věnovaného apoštolovi Arménů, sv. Řehoři Osvětiteli, vstoupilo do nejstarší křesťanské stavby světa, postavené ze státní vůle. Tímto prvenstvím se totiž pyšní katedrála Matky Boží, která podle legendy vznikla na místě, jež zmíněnému světci označil sám Kristus. Arménské slovo „Ečmiadzin“ vskutku znamená „Zde sestoupil Jednorozený“, připomenul ve svém úvodním pozdravu katolikos všech Arménů.

„Po devastaci, způsobené genocidou Arménů a léty ateistického komunistického učení, dnes naše církev, nezávislá na státu, prožívá duchovní probuzení a svobodně uskutečňuje své apoštolské poslání v životě našeho národa. Naše církev se účastní všekřesťanského života s pevným vědomím, že za dnešního zhoršování duchovní, politické, hospodářské a humanitární krize nabývá výsostného významu ekumenická modlitba sesterských církví a jejich spolupráce.

Řekl mimo jiné Karekin II., po kterém se ujal slova papež František:

„Děkuji, Svatosti, že jste mne přijal ve svém domě – toto znamení lásky výmluvně a mnohem více než veškerá slova vypovídá o tom, co znamenají přátelství a bratrská láska.

Při této slavnostní příležitosti děkuji Pánu za světlo víry, zažehnuté ve vaší zemi, víry, která Arménii propůjčila její zvláštní identitu a učinila z ní nositelku Kristova poselství mezi národy. (…) Skláním se před milosrdenstvím Pána a jeho přáním, aby se z Arménie stal první stát, který přijal křesťanství jako své náboženství již od roku 301 – tedy v čase, kdy v římské říši ještě běsnilo pronásledování.

Víra v Krista nebyla pro Arménii jakýmsi oděvem, který si může podle okolností a výhodnosti obléci či svléci, pokračoval papež a poukázal zejména na „výmluvné a svaté znamení mučednictví“, trvale přítomné v dějinách arménského národa. Svatý otec děkoval rovněž za dosavadní ekumenické vztahy obou církví a zmínil podněty svých předchůdců na Petrově stolci i katoliků Vaskena I. a Karekina I.

„K obzvláště významným etapám tohoto ekumenického úsilí náleží uctění svědků víry 20. století v rámci Svatého roku 2000, předání relikvie sv. Řehoře Osvětitele, Otce křesťanské Arménie, Vaší Svatosti pro novou jerevanskou katedrálu, společné prohlášení Jeho Svatosti Jana Pavla II. a Vaší Svatosti, podepsané právě zde ve svatém Ečmiadzinu a návštěvy, které Vaše Svatost vykonala do Vatikánu u příležitosti důležitých událostí a vzpomínkových obřadů.“

Svět dnes od křesťanů očekává svědectví vzájemné úcty a bratrské spolupráce, které by v každém svědomí mělo rozzářit moc a pravdu Kristova zmrtvýchvstání, vyzdvihl v závěru papež František.

„Ekumenický duch nabývá příkladné hodnoty také mimo viditelné hranice církevního společenství a stává se pro všechny silnou pobídkou k urovnání neshod prostřednictvím dialogu a doceněním toho, co vzájemně spojuje. Kromě toho brání tomu, aby se s vírou manipulovalo a používalo jí jako prostředku, protože zavazuje k odhalení ryzích kořenů víry a ke sdílení, obraně a hlásání pravdy v úctě k důstojnosti každého člověka, a to způsobem, na kterém jsou patrné ona láska a spása, které máme v úmyslu šířit.“

PLNÉ ZNĚNÍ papežovy promluvy v arménské katedrále ZDE

První ekumenické setkání na arménské půdě zakončila společná modlitba Otče náš a papežské požehnání.

ad 2. Z apoštolského paláce v Ečmiadzinu se papež František v podvečer (17.30) vydal zpátky do centra hlavního města Jerevanu, kde se v prezidentském paláci po slavnostním přivítání nejprve sešel k soukromému rozhovoru s hlavou státu. Serž Sarkisjan zastává nejvyšší úřad od roku 2008. Od té doby navštívil Vatikán už dvakrát. V roce 2011 jej přijal papež Benedikt XVI. (12. prosince) a v loňském roce se zúčastnil – jak jsme již zmínili – liturgie u příležitosti stého výročí masakru Arménů. V hlavním sále prezidentského paláce se pak papež setkal s 240 představiteli občanského a kulturního života a s diplomatickým sborem.

Kromě vřelých slov na uvítanou arménský prezident ocenil, že po loňské mši papeže Františka dochází – jak řekl – k triumfu spravedlnosti a stále více národů uznává arménskou genocidu za historický fakt:

„Nehledáme viníky. Nešíříme obžaloby. Přejeme si pouze tolik, aby věci byly nazývány pravým jménem, protože uznání minulosti, odpuštění a čisté svědomí dovolí dvěma sousedícím národům směřovat ke skutečnému smíření a k budoucnosti v prosperitě.“ – řekl prezident Serž Sarkisjan. Obrátil dále pozornost ke křesťanským kořenům svého národa, které - jak řekl – předurčily jeho historický vývoj, hodnoty a kulturní nasměrování až do dnešních dní. Ocenil rovněž započtení sv. Řehoře z Nareku mezi učitele církve (12. dubna 2015):

Je to pocta a milník v uznání našeho národa, který znovu potvrzuje tentýž zdroj křesťanského hodnotového systému a zdůrazňuje pouta mezi Arménií a Svatým stolcem.“

Arménský prezident dodal, že křesťanství je pro Armény nejen náboženstvím, ale životním stylem vštípeným tomuto národu, který jej vede k překonávání překážek, ale také k touze po míru a pokojném soužití s ostatními:

„S velkou bolestí sledujeme vandalismus a xenofobii na Blízkém východě, jejímž jediným cílem je vymazat historickou paměť v těchto oblastech prostřednictvím kulturního masakru,“ řekl mimo jiné prezident Sarkisjan ve svém uvítacím projevu.

„Je mi velkým potěšením, že mohu být dnes tady a dotknout se půdy této tak drahé arménské země, navštívit lid starobylých a bohatých tradic, který svoji víru odvážně dosvědčil, hodně trpěl, ale vždycky se znovu zrodil,“ zahájil svou promluvu papež František. Připomněl loňskou návštěvu prezidenta Sarkisjana u příležitosti připomínky „Metz Yeghérn“, velkého zla:

„Ona tragédie, ona genocida byla bohužel začátkem tristního seznamu nezměrných katastrof minulého století způsobených scestnými motivacemi rasové, ideologické a náboženské povahy, zatemňujícími mysl trýznitelů až do té míry, že si usmysleli zničit celé národy. Je velice tristní, že velké mocnosti v tomto případě i v těch dvou ostatních odvrátily zrak jiným směrem.“
řekl Svatý otec a pokračoval:

„Vzdávám hold arménském lidu, který – osvícen světlem evangelia – i v nejtragičtějších momentech svých dějin vždycky našel v Kristově kříži a vzkříšení sílu zvednout se a důstojně pokračovat v cestě. To vyjevuje hloubku kořenů křesťanské víry a nekonečnost v ní obsaženého pokladu útěchy a naděje. Vidím-li na vlastní oči, jak neblahé výsledky přinesla nenávist, předsudky a bezuzdná žádost po moci, snažně si přeji, aby si lidstvo z těchto tragických zkušeností dovedlo vzít ponaučení, jednalo zodpovědně a moudře, a tak se vyhnulo opětovnému upadnutí do těchto hrůz. Ať se proto na všech stranách šíří úsilí, aby v mezinárodních sporech vždycky převažoval dialog, stálé a ryzí hledání míru, spolupráce mezi státy a ustavičná snaha mezinárodních organizací vytvářet klima důvěry umožňující dosažení trvalých dohod.

Jak dodal papež František, katolická církev si přeje aktivně spolupracovat se všemi lidmi, kteří mají na srdci osudy civilizace a úctu k lidským právům, a demaskovat ty, kdo pošlapávají význam a krásu duchovních hodnot. Za životně důležitý v této souvislosti označil svorný postup všech, kdo se hlásí k víře v Boha, proti těm, kdo účelově manipulují Božím jménem a zneužívají je ke svým plánům války a nadvlády.

Je proto nezbytné, aby ti, kdo jsou odpovědni za osudy národů, odvážně a bez otálení iniciovali kroky vedoucí k ukončení tohoto utrpení a přijali za svoje primární cíle snahu o mír, obranu a přijetí těch, kdo jsou terčem agrese a persekucí, prosazení spravedlnosti a udržitelného rozvoje. Arménský lid sám zakusil situace, zná utrpení a smrt, zná persekuce, uchovává ve svojí paměti nejenom minulé rány, ale také ducha, který mu pokaždé umožnil začít znovu. V tomto smyslu jej povzbuzuji, aby neopomíjel přispívat svým cenným přínosem do mezinárodního společenství.

V závěru Petrův nástupce připomněl 25. výročí nezávilosti Arménie, jako příležitost k vytyčení nových cílů v duchu solidarity a spravedlnosti. Poznamenal rovněž, že křesťanská identita neodporuje laickosti státu, nýbrž podporuje rovnou účast na občanském životě, náboženskou svobodu i úctu k menšinám. František zmínil rovněž některé charitativní instituce, jako je nemocnice Redemptoris Mater v Ashotzku či další díla vedená řeholními kongregacemi, kterými katolická církev, navzdory omezeným lidským zdrojům, přispívá k růstu společnosti.

Bůh ať chrání a žehná Arménii, zemi osvícenou vírou, odvahou mučedníků a nadějí, jež je mocnější než každá bolest.

Zakončil Svatý otec svou promluvu v prezidentském prezidentském paláci, jejíž PLNÉ ZNĚNÍ je ZDE

Po návratu do Ečmiadzinu čekal papeže Františka ještě soukromý rozhovor s katholikem Karekinem II.

Další články z podrubriky Cesty mimo Itálii

(RaVat)

 odeslat článek     vytisknout článek


Související články
27.6.16 Tisková konference s papežem během návratu z Arménie
26.6.16 Duch svatý nás přichází znovuzaložit v jednotě
26.6.16 Papež František v Arménii - 3. den
25.6.16 Jednota není strategická výhoda, nýbrž Ježíšova vůle
25.6.16 Papež František v Arménii - 2. den



Hlavní stránka | Zprávy | Svatý otec | Publicistika | Rozhovory | Homilie | Seriály | Speciály | Zvukový archiv | Denní programy
Redakce | Frekvence | Fotogalerie


Copyright © 2003-2022 Česká sekce Vatikánského rozhlasu. Všechna práva vyhrazena. Adresa redakce: ceco@spc.va.
Administrace: Česká sekce Vatikánského rozhlasu. Technická realizace: Václav Lahoda.

 
Stáhnout záznam ve formátu MP3  

Kanál Vatikánského rozhlasu na YouTube  

Archív denních pořadů ve formátu Real Audio  
 Zprávy
Nové internetové stránky Vatikánského rozhlasu

Bohoslužba k 30. výročí založení Visegradské skupiny a svátek sv. Cyrila a Metoděje ve Věčném městě

Nové Motu proprio zavádí snížení trestu a resocializační programy

Papež: Luštěniny jsou ušlechtilá potravina

Papež připomenul Světový den rozhlasu

Posvátná kniha syrské katolické církve se vrátí do Karakoše

Láska se raduje z růstu druhého člověka, píše papež v poselství k postní době

Papež František: Vytvářejte komunikaci dovolující zahlédnout pravdu věcí

Papež: Kultura setkávání může být východiskem k jednotnějšímu a smířenému světu

Papež František vybízí k solidaritě s křesťany ve Svaté zemi

Jezuitské periodikum La Civiltà Cattolica vyjde také v ruštině

Papež: Kéž nový lunární rok přinese ovoce bratrství a solidarity

 Nově na webu
Svatý otec: Modlitba v každodenním životě

Publicistika: Za skutečnou katolicitu, pluralitu kultur a názorů

Publicistika: 90 let papežského rozhlasu

Rozhovory: Papeže by chtěli všichni

Homilie: Mlčení víry

Archiv zpráv květen 22
      1
2345678
9101112131415
16171819202122
23242526272829
3031     

Starší zprávy >

Náš tip

Patris corde

Bratrství se zrodilo z Kříže

Zveřejněna nová encyklika Fratelli tutti