Nový portál Vatikánského rozhlasu

Turín. 1. Setkání se světem práce
2. Uctění Turínského plátna
3. Bohoslužba na náměstí Piazza Vittorio Veneto

Petrův nástupce je na dvoudenní návštěvě Turína, kam se vydal v neděli v 7h ráno. Papež František kromě intenzivního pastoračního programu, který se soustředí kolem mimořádného výstavu Turínského plátna a 200. výročí narození svatého Jana Boska, bude mít rovněž čas pro sebe a pro setkání se svými příbuznými, protože severoitalský kraj Piemont je rodných krajem jeho rodičů.

Bouřlivé přijetí obyvateli této piemontské průmyslové metropole, kde žije přibližně necelý milion lidí, bylo patrné na každém jeho veřejném vystoupení a při přejezdu mezi jednotlivými místy v otevřeném papamobilu ulicemi města.

ad 1. První setkání papeže bylo určeno občanům města, pracujícím a podnikatelům na náměstí Piazzetta Reale, kde vzácného hosta, kromě turínského arcibiskupa Cesare Nosiglia a primátora Pietra Fassina, přivítali také představitelé tří profesí: dělnické, rolnické a podnikatelské. Papež František zde mimo jiné řekl:

„Moje návštěva v Turíně začíná u vás. Chci především vyjádřit svoji blízkost mladým nezaměstnaným, lidem žijícím z podpory nebo z námezdní práce; ale také podnikatele, rolníky a všechny pracující různých sektorů, zejména ty, kteří se jen s obtížemi uživí.
Práce je nezbytná nejenom pro ekonomii, ale také pro člověka, jeho důstojnost, jeho občanskou příslušnost a také pro sociální inkluzi. Turín je historickým pólem pracovní přitažlivosti, ale dnes silně trpí krizí: chybí práce, vzrostly ekonomické a sociální nerovnosti, mnoho lidí zchudlo a mají problémy z bydlením, zdravím, školstvím a základními potřebami. Imigrace zvyšuje konkurenci, ale nelze z toho vinit migranty, protože oni jsou oběťmi nerovnosti této skartační ekonomie a válek. Je k pláči vidět co děje v těchto dnech, kdy jsou lidé traktováni jako zboží!

V této situaci jsme povoláni říci

ne skartační ekonomii, která požaduje, abychom si zvykli na vylučování těch, kteří žijí v absolutní chudobě. V Turíně je to přibližně desetina obyvatelstva. Vylučovány jsou děti (porodnost je nulová!), vylučují se staří a nyní se vylučují mladí, kteří tvoří více než 40% nezaměstnaných! Kdo neprodukuje je vyloučen na způsob „použij a zahoď“.
Jsme povoláni znovu důrazně říci ne idolatrii peněz, která nutí stát se za každou cenu součástí mála těch, kteří se navzdory krizi obohacují, aniž by se starali o množství těch, kteří chudnou, ba někdy hladovějí.
Jsme povolání říci ne korupci, která je natolik rozšířená, že vypadá jako postoj a normální jednání. Nikoli však slovy, ale skutky. Ne mafiánskému spolčování, podvodům, úplatkům a podobným věcem.
Jedině tak spojenými silami můžeme říci ne špatnosti, která plodí násilí. Don Bosko nás učí, že nejlepší metodou je prevence. Také sociálnímu konfliktu třeba předcházet a to spravedlností.“

PLNÉ ZNĚNÍ papežovy promluvy k pracujícím ZDE

ad 2. Po setkání s turínským světem práce se papež vydal do nedaleké katedrály zasvěcené sv. Janu Křtiteli, kde probíhá výstav proslulé relikvie, která se po mnoha historických peripetiích dostala do Turína, s jehož jménem vstoupila do širokého povědomí věřících. Před vystaveným Turínským plátnem papež setrval přibližně půl hodiny v tiché adoraci. Nebyla zde pronesena žádná promluva.

Po uctění relikvie Ježíšova umučení, která v Turíně probíhá již několik týdnů, se papež František vydal na náměstí Piazza Vittorio, kde jej očekávalo 100 tisíc lidí. Tady sloužil nedělní liturgii.

ad 3. Ve své homilii se papež Františka zamýšlel nad třemi charakteristikami lásky. Mluvil o lásce, která je věrná, všechno znovu tvoří a je stálá a jistá. Obrátil se k přítomným také citací piemontského spisovatele Nina Costy (1881-1945), který přibližuje piemontský charakter v básni Rassa nostrana, a mimo jiné pak řekl:

„ Můžeme se ptát, zda dnes pevně stojíme na této skále, kterou je láska Boží. Jak žijeme věrnou láskou Boha k nám. Stále je tu riziko zapomenout na onu obrovskou lásku, kterou nám projevil Pán. I nám křesťanům hrozí, že se necháme ochromit strachem z budoucnosti a budeme hledat jistotu ve věcech, které pomíjejí, anebo v modelu uzavřené společnosti, která má tendenci spíše vylučovat než zahrnovat. V tomto kraji vyrostli mnozí svatí a blahoslavení, kteří Boží lásku přijali a rozšířili ve světě, svobodní a umínění světci. Ve stopách těchto svědků můžeme také my prožívat radost evangelia prokazováním milosrdenství; můžeme sdílet těžkosti mnoha lidí, rodin, zvláště těch křehkých a poznamenaných ekonomickou krizí. Rodiny potřebují cítit mateřské pohlazení církve, aby postupovali v manželském životě, ve výchově dětí, v péči o staré a také v předávání víry mladým generacím.
Věříme, že Pán je věrný? Jak žijeme novost Boha, který nás denně přetváří? Jak žijeme pevnou Pánovou láskou, jež se staví jako bezpečná hráz proti vlnám pýchy a falešných novostí? Duch svatý ať nám pomáhá být si stále vědomi této skálopevné lásky, která nás činí pevnými a silnými v malých i velkých souženích a uschopňuje nás, abychom se neuzavírali před těžkostmi, čelili životu odvážně a hleděli do budoucnosti s nadějí. Jako tehdy na jezeře v Galileji, tak také dnes na moři naší existence je Ježíš Tím, kdo přemáhá síly zla a hrozby zoufalství. Pokoj, který nám dává, je pro všechny; také pro četné bratry a sestry, kteří utíkají před válkami a pronásledováním ve snaze dosáhnout míru a svobody.“

PLNÉ ZNĚNÍ papežovy homilie je ZDE

Po skončení mše svaté a svatém přijímání, přibližně v poledne Petrův nástupce vybídnul přítomné k mariánské modlitbě Anděl Páně a mimo jiné řekl:

„Závěrem této bohoslužby naše myšlenky zalétají k Panně Marii, milující matce, která opatruje všechny svoje děti, které jí Ježíš svěřil pod křížem, když přinášel v oběť Sebe samého činem té největší lásky. Ikonou této lásky je Turínské plátno, které opět přitáhlo do tohoto město tolik lidí. Toto plátno přitahuje k tváři a tělu zmučeného Ježíše a současně nás obrací k tváři každé trpícího a nespravedlivě pronásledovaného. Žene nás tímtéž směrem darující se Ježíšovy lásky.“

PLNÉ ZNĚNÍ promluvy před modlitbou Angelus je ZDE

Po mši se papež odebral na místní arcibiskupství. Zde poobědval s několika bezdomovci, mezi nimž byla také jedna romská rodina. V Turíně žije přibližně 2000 tisíc bezdomovců jak Vatikánskému rozhlasu sdělil ředitel zdejší Charity:

„Mezi těmito lidmi se bohužel zvyšuje počet těch, kteří na ulici nežijí, protože se tak rozhodli anebo protože že propadli drogové závislosti, jako tomu bylo až doposud. Jsou to nezřídka bývalí pracující. Máme zde například novináře a jiné nedávno ještě úspěšně pracující osoby. Svatý otec obědval s několika těmito lidmi, kteří jsou v nesnázích a nejsou běžnými případy klasického pouličního života.“

Říká Pierluigi Dovis, ředitel Charity Turín.

 

Další články z podrubriky Cesty v Itálii

(mig)