Vatikán.
Obrovskému zájmu věřících se těšila katecheze papeže Františka, který v pondělí večer zahájil každoroční sympozium římské diecéze. Vatikánská aula Pavla VI., která byla právě s ohledem na velký zájem pro tuto příležitost poprvé vybrána, však nestačila pojmout všechny zájemce, ačkoli má kapacitu 9 tisíc osob. Římský biskup František mluvil stylem sobě vlastním, pronikavě, ba provokativně. Odpovědí mu byl hromadný potlesk, pointou jeho vystoupení byla nadšená a radostná nálada mezi posluchači.
Papež František odvíjel svoji katechezi od čtení z listu svatého Pavla Římanům (1,14-17; 6,3-17) a hovořil o revoluci milosti Zmrtvýchvstání Krista, která přetváří srdce a která nás žene vpřed, abychom se s ní dělili se všemi zadarmo, tak jak ji sami přijímáme. Musíme však brát zřetel na protivníka, ďábla, a připravit se na duchovní boj, protože „evangelium nelze šířit bez duchovního boje.“
„V dějinách existuje spousta revolucionářů. Nikdo však neměl onu revoluční moc, kterou přinesl Ježíš a která přetváří dějiny a v hloubi proměňuje lidská srdce. Revoluce změnily v dějinách politická a ekonomická zřízení, ale žádná z nich doopravdy nezměnila lidská srdce. Opravdovou revoluci, která radikálně přetváří život, uskutečnil Ježíš Kristus svým Zmrtvýchvstáním, tedy Křížem a Zmrtvýchvstáním. A Benedikt XVI. říkal, že tato revoluce je „tou největší mutací dějin lidstva“. Přemýšlejme o tom. Je to ta největší mutace dějin lidstva, opravdová revoluce a my jsme revolucionářky a revolucionáři této revoluce, protože se vydáváme cestou té největší mutace dějin lidstva. Není-li v této době křesťan revolucionářem, pak není křesťanem! ( potlesk) Musí být revolucionářem skrze milost! Právě milost, kterou nám dává Otec skrze ukřižovaného, zabitého a vzkříšeného Ježíše Krista, z nás činí revolucionáře, protože je to „největší mutace dějin lidstva“ a proměňuje srdce.
…
Někteří si pak pomyslí, že Ježíšovo poselství je určeno těm, kdo nemají kulturní průpravu. Nikoli! Apoštol důrazně tvrdí, že evangelium je pro všechny i pro vzdělané. Moudrost, která vyplývá ze Zmrtvýchvstání, se nestaví proti lidské moudrosti. Naopak, očišťuje ji a pozvedá. Církev byla vždycky přítomna v místech, kde vzkvétala kultura. Avšak první kroky vedly vždycky k chudým. Máme jít však také na hranice rozumu, kultury, do výšin dialogu, který působí pokoj, dialogu intelektuálního a rozumného. Evangelium je pro všechny! Jít k chudým neznamená, že máme zchudnout nebo se stát nějakými duchovními bezdomovci. Nikoliv. Znamená to, že máme přistoupit k Ježíšovu tělu, které trpí a to i v těch, kteří jej nepoznali při svém studiu svojí inteligencí a ve své kultuře... Tam musíme jít! Proto se mi líbí výraz „jít na periferie“, existenciální periferie. Všude, všude, kde je skutečná fyzická chudoba i ta intelektuální, která je také skutečná. Všechny periferie, všechny křižovatky máme vyhledávat. A rozsévat tam evangelium slovem a svědectvím.
…
V evangeliu je krásná pasáž, která mluví o pastýři, který si všimne, že mu chybí jedna ovce, nechá těch devadesát devět a jde hledat tu jedinou. My však, bratři a sestry, máme tu jednu a chybí nám jich devadesát devět! ( bouřlivý potlesk) Musíme jít za nimi! V této kultuře, řekněme si po pravdě, v této kultuře je pouze jediná ovce, jsme menšinou, a nepociťujeme zápal, apoštolskou horlivost vydat se, jít a najít těch devětadevadesát?“
PLNÉ ZNĚNÍ promluvy papeže Františka ZDE
(mig)