Vatikán.
Na náměstí sv. Petra přišlo dnes asi 80 tisíc lidí, aby si vyslechli promluvu papeže Františka, který přesně v poledne přistoupil k oknu v posledním patře apoštolského paláce a oslovil věřící:
„Ježíšovo milosrdenství není pouhý sentiment; je to síla, která dává život a křísí člověka! Říká nám to také dnešní evangelium v epizodě s vdovou z Nain (Lk 7,11-17). Ježíš spolu se svými učedníky přichází do Nain, galilejské vesnice, právě ve chvíli konání pohřbu. Ke hřbitovu je nesen chlapec, jediný syn jisté vdovy. Ježíšův pohled hned spočívá na plačící matce. Evangelista Lukáš říká: „Když ji Pán uviděl, bylo mu jí líto“ (v.13). Tímto „soucitem“ je Boží láska k člověku; je to milosrdenství, tedy postoj Boha ve styku s lidskou ubohostí, naší nemohoucností, naším utrpením, naší úzkostí. Biblický termín „soucit“ odkazuje k mateřským útrobám: matka totiž zakouší zcela zvláštní reakci ve vztahu k bolesti svých dětí. Takto nás miluje Bůh, říká Písmo.
A co je plodem této lásky, tohoto milosrdenství? Život! Ježíš řekl vdově z Nain: „Neplač!“, pak oslovil mrtvého chlapce a vzkřísil jej jakoby ze snu (srov. Lk 7,13-15). Představme si tu krásu: Boží milosrdenství dává člověku život, křísí jej ze smrti. Pán na nás ustavičně hledí s milosrdenstvím; nezapomínejme na to, stále se na nás dívá milosrdně, očekává nás s milosrdenstvím. Nemějme strach se k Němu přiblížit! Má milosrdné srdce. Ukážeme-li mu svoje vnitřní rány, svoje hříchy, On nám vždycky odpustí. Je čirým milosrdenstvím. Jděme za Ježíšem!“
PLNÉ ZNĚNÍ promluvy papeže Františka před modlitbou Angelus je ZDE
(mig)
odeslat článek
vytisknout článek
