Vatikán.
Program Svatého otce na Popeleční středu pokračoval odpolední bohoslužbou spojenou s udělováním popelce. Letos se vzhledem ke známým okolnostem nekonala na římském vršku Aventinum v bazilice svaté Sabiny, ale přímo ve vatikánské bazilice, která je vhodnější pro přijetí většího množství lidí, kteří - jak se předpokládalo – také skutečně přišli.Byla to poslední veřejně sloužená mše Benedikta XVI.
Ve své homilii se Svatý otec dotknul vzniklé situace a řekl přítomným, že se dnes sešli u hrobu svatého Petra také proto, abychom prvního z apoštolů prosili o „přímluvu za církev v této zvláštní chvíli a obnovili svoji víru v Nejvyššího Pastýře, Krista Pána. Pro mne je to vhodná příležitost, abych dříve než ukončím petrovskou službu, poděkoval všem, zvláště věřícím římské diecéze, a poprosil o zvláštní vzpomínku v modlitbě.“
V homilii se pak Svatý otec věnoval tématu obrácení a v samotném jejím závěru řekl:
„V úryvku z Matoušova evangelia, který je součástí takzvaného horského kázání, Ježíš odkazuje na tři základní praktiky stanovené mojžíšskými zákonem: almužnu, modlitbu a půst. Jsou to také tradiční indikace k tomu, jak odpovědět v postní době na pozvání „vrátit se k Bohu celým srdcem“. Ježíš však zdůrazňuje, že autenticitu každého náboženského gesta má označovat kvalita a pravdivost vztahu k Bohu. Proto pranýřuje náboženskou přetvářku, jednání, které chce vypadat, postoje, které hledají potlesk a souhlas. Pravý učedník neslouží sobě samému či „publiku“, nýbrž Pánu, v jednoduchosti a velkorysosti: „A tvůj Otec, který vidí i to, co je skryté, ti odplatí“ (Mt 6,4.6.18). Naše svědectví pak bude tím pronikavější, čím méně budeme hledat svoji slávu a budeme si vědomi, že odměnou spravedlivého je Bůh sám, sjednocení s Ním tady dole, na cestě víry, a na konci života, v pokoji a světle setkání s Ním, tváří v tvář, navždy (srov. 1 Kor 13,12).“
PLNÉ ZNĚNÍ homilie Benedikta XVI. je ZDE
(mig)