Nový portál Vatikánského rozhlasu

Řím. U příležitosti 50. výročí založení lékařské fakulty polikliniky Gemelli navštívil dnes Benedikt XVI. rozsáhlý areál fakultní nemocnice a lékařské fakulty Katolické univerzity Nejsvětějšího Srdce v Římě, kde měl za přítomnosti státních představitelů a vedení univerzity, lékařů, studentů i pacientů přednášku o vztahu vědeckého bádání a otázky smyslu bytí.

„Experimentální vědy této doby přetvořily světonázor i samo porozumění člověka sobě samému. Rozmanité objevy a rychle se střídající inovační technologie jsou důvodem oprávněné hrdosti. Nepostrádají však ani zneklidňující aspekty. Na pozadí obecného optimismu vědeckého poznání se totiž rozmáhá krize myšlení. Člověk naší doby oplývá prostředky, nikoli však cíli; nezřídka je podmíněn redukcionismem a relativismem, které vedou ke ztrátě smyslu věcí; jakoby oslněn účinností techniky, opomíjí základní horizont otázky po smyslu a pokládá transcendentní dimenzi za irelevantní. Na tomto pozadí myšlení slábne a dochází k etickému ochuzování, které zamlžuje opěrné normativní hodnoty. Zdá se, že se pozapomnělo na plodný evropský kořen kultury a pokroku, totiž ono quaerere Deum či hledání absolutna, které v sobě zahrnovalo požadavek prohlubovat profánních vědy a celou oblast vědění (srov. Promluva v College des Bernardins, Paříž, 12. září 2008). Vědecké bádání a otázka po smyslu totiž i přes specifickou, epistemologickou i metodologickou fyziognomii prýští z jediného pramene, onoho Logu, který předsedá dílu stvoření a určuje porozumění dějinám. Fundamentální technicko-praktická mentalita rodí riziko nerovnováhy mezi tím, co je technicky možné, a tím, co je morálně dobré, a to s nepředvídatelnými důsledky.“

Papež dále poukázal na potřebu restituovat rozumu jeho vrozenou integrální dimenzi a znovu objevit prameniště, z něhož těží vědecké bádání i hledání víry. Právě pozitivistická kultura, která otázku po Bohu vylučuje, však paradoxně působí úpadek myšlení a oslabuje schopnost porozumění realitě. Lidské hledání Boha by se však ve spleti cest ztratilo, kdyby se mu nedostalo bezpečné orientace a osvícení od samotného Boha, který se stává člověku bližním.

„Náboženství Logu - křesťanství - neklade víru do oblasti iracionálna, nýbrž spatřuje původ a smysl reality ve stvořitelském Rozumu, který se v ukřižovaném Bohu zjevil jako láska a zve k vykročení na cestu onoho quaerere Deum: „Já jsem cesta, pravda, život“. Svatý Tomáš Akvinský to komentuje: „Cíl této cesty je cílem lidské touhy. Člověk touží hlavně po dvou věcech: zaprvé po poznání pravdy, která je vlastní jeho přirozenosti. Zadruhé po setrvání v bytí, což je společná vlastnost všech věcí. V Kristu se nachází jedno i druhé… Hledáš-li tedy kudy jít, přimkni se ke Kristu, protože On je cesta.“ (Expositio in Joan., kap. 14, lectio 2).“

Papež potom zdůraznil, že právě sepětí vědy a víry dodává lidskému bádání podnět i rozlet, jakož i pravou míru pokory, tedy smysl pro vlastní meze. Hledání Boha tak propůjčuje inteligenci plodnost, stává se kvasem kultury, promotorem opravdového humanismu, bádáním, které neulpí na povrchu. V samotném závěru pak Svatý otec řekl:

„Je to zejména Boží láska, která září v Kristu, a působí vnímavost a pronikavost vhledu i pochopení toho, co bádání zachytit nedokáže. … Člověku je přirozeně vlastní vnímat v druhých obraz Boží lásky a ve stvoření Boží stopu. Bez lásky ztrácí svoji šlechetnost i věda. Lidskost bádání je zaručena jedině láskou.“

Řekl mimo jiné Benedikt XVI. při návštěvě polikliniky a lékařské fakulty Gemelli u příležitosti 50. výročí jejího založení.

PLNÉ ZNĚNÍ promluvy Benedikta XVI. na lékařské fakultě polikliniky Gemelli je ZDE

(mig)