Nový portál Vatikánského rozhlasu

Upozorňujeme, že aktuální program České sekce Vatikánského rozhlasu již najdete pouze na našich nových internetových stránkách

https://www.vaticannews.va/cs.html

Portál radiovaticana.cz bude dále sloužit jako archiv starších vysílání České sekce (roky 2007-2020). V sekci Podcast na našich nových stránkách naleznete archiv denních pořadů Vatikánského rozhlasu v češtině od listopadu roku 2018.

Přejít na stránky Vatican News
VaticanNews.va

   24. 4. 2024

RSS  RSS zpráv  Podcast denních pořadů       

Hlavní stránka

Zprávy

Svatý otec

Publicistika

Rozhovory

Homilie

Seriály

Speciály

Zvukový archiv

Denní programy


Redakce

Program

Frekvence

Fotogalerie

Technika

Historie

Kontakty


Anketa


O webu

Rozhovory online

Rozšířené hledání

Odkazy


Zasílání novinek

Nejčtenější



Cirkev cz Liturgie cz Rádio Proglas TV Noe Česká provincie Tovaryšstva Ježíšova Res Claritatis Vysokoškolské katolické hnutí Česká republika Pastorace na webu Katolik.cz KTF UK Stránky pro animátory seniorů NAVRCHOLU.cz
 
Svatý otec

 Homilie 

8.5.2011 

Existenci Krista hrozí, že bude zbavena své pravdy

Homilie Benedikta XVI. při mši sv., Mestre-Benátky

Česká sekce RV

Drazí bratři a sestry,
Mám velkou radost z toho, že mohu dnes být s vámi a slavit spolu s vámi a pro vás tuto eucharistii. Je důležité, že pro místo konání této liturgie byl vybrán park svatého Giuliana, tedy prostranství, kde se obvykle nekonají náboženské obřady, nýbrž kulturní a hudební vystoupení. Dnes toto prostranství hostí Vzkříšeného Ježíše, skutečně přítomného ve Jeho Slovu, ve shromáždění Božího lidu a jeho pastýřů a výjimečným způsobem pak v Jeho Těle a Krvi. Srdečně zdravím vás, drazí bratři biskupové spolu s kněžími a jáhny, vás řeholníky, řeholnice a laiky, a zvláštním způsobem také nemocné a nemohoucí, kteří jsou zde přítomni v doprovodu UNITALSI (Italské sdružení organizující převoz a doprovod nemohoucích do Lurd). Děkuji za vaše vřelé přijetí! Srdečně zdravím patriarchu, kardinála Angela Scolu, kterému děkuji za působivá slova na úvod mše svaté. Chci také s úctou zmínit starostu, ministry kultury a sociálních věcí italské vlády a další občanské a vojenské představitele, kteří chtěli poctít naše setkání svojí přítomností. Vřelé díky patří všem, kteří velkodušně nabídli svoji spolupráci při přípravě a průběhu mojí pastorační návštěvy.

Evangelium třetí neděle velikonoční podává epizodu Emauzských učedníků (srov. Lk 24,13-35), příběh, který nás nikdy nepřestane udivovat a dojímat. Tato epizoda ukazuje, jak Ježíš působí ve svých učednících: obrací ze zoufalství k naději; ze smutku k radosti a je to také konverze ke komunitnímu životu. Mluví-li se o obrácení, míní se někdy jenom její náročný aspekt odvrácení a zřeknutí. Křesťanská konverze je však také a zejména zdrojem radosti, naděje a lásky. Je vždycky dílem zmrtvýchvstalého Krista, Pána života, který nám vymohl tuto milost svým utrpením a uděluje svým zmrtvýchvstáním.

Drazí bratři a sestry! Přišel jsem mezi vás jako římský biskup a pokračovatel Petrovské služby, abych vás utvrdil ve věrnosti evangeliu a ve společenství. Přišel jsem sdílet spolu s biskupy a kněžími touhu misionářského zvěstování, které nás má všechny spojovat do seriózní a dobře koordinované služby Božímu království. Vy, kteří jste tu dnes přítomni, reprezentujete církevní společenství vzešlá z mateřské církve v Akvileji. Stejně jako v minulosti, kdy se ony církevní komunity vyznačovaly apoštolskou horlivostí a pastoračním dynamismem, tak je také dnes zapotřebí odvážně hájit pravdu a jednotu víry. Je třeba vydat počet z křesťanské naděje modernímu člověku, jenž je nezřídka zavalen rozsáhlými a znepokojivými problémy, které způsobují krizi samotných základů jeho bytí i jednání.

Žijete v kontextu, ve kterém se křesťanství prezentuje jako víra, která během staletí provází mnohé národy i v pronásledováních a těžkých zkouškách. Výmluvnými výrazy této víry jsou rozmanitá a všude rozšířená svědectví: kostely, umělecká díla, nemocnice, knihovny, školy; samotné prostředí vašich měst stejně jako venkova i horských oblastí je poseto odkazy ke Kristu. Přesto však dnes hrozí, že existence Krista bude vyprázdněna ze své pravdy a ze svého nejhlubšího obsahu; hrozí, že se stane horizontem, který objímá život jenom povrchně a spíše jen v kulturních a sociálních aspektech; hrozí, že bude redukována na křesťanství, ve kterém zkušenost víry v ukřižovaného a zmrtvýchvstalého Ježíše už nebude osvěcovat existenciální pouť podobně jako jsme to slyšeli v dnešním evangeliu o dvou Emauzských učednících, kteří se po Ježíšově ukřižování vraceli domů, ponořeni do pochybností, smutku a zklamání. Tento postoj se, bohužel, šíří také ve vašem kraji a děje se to tehdy, vzdalují-li se dnešní učedníci od Jeruzaléma jakožto dějiště Ukřižování a Zmrtvýchvstání, tedy nevěří-li už v moc a živou přítomnost Pánovu. Problém zla, bolesti a utrpení, problém nespravedlnosti a soužení, strach před druhými, před cizinci, kteří přicházejí do našich krajin zdaleka a jakoby útočí proti tomu, čím jsme my, vedou dnešní křesťany k tomu, že si smutně říkají: my jsme doufali, že Pán nás osvobodí od zla, bolesti, utrpení, strachu, nespravedlnosti.

Je tedy pro každého z nás nezbytné, abychom se jako oba Emauzští učedníci nechali poučit od Ježíše nejprve nasloucháním a láskou k Božímu Slovu, čtenému ve světle Velikonočního tajemství, aby tak rozehřál naše srdce, osvítil naši mysl a pomohl nám interpretovat životní dění a dávat mu smysl. Potom je zapotřebí usednout ke stolu s Pánem, stát se jeho hosty, aby nám Jeho skromná přítomnost ve svátosti Jeho Těla a Jeho Krve vrátila pohled víry a dívali jsme se na všechno a na všechny očima Boha, ve světle Jeho lásky. Zůstávat s Ježíšem, který zůstal s námi, osvojit si Jeho darovaný životní styl, zvolit spolu s ním logiku společenství, solidaritu a sdílení mezi sebou. Eucharistie je maximální výraz daru, kterým Ježíš dává sebe sama, i ustavičnou pozvánkou, abychom svoji existenci žili v eucharistické logice jako darování se Bohu i lidem.

Evangelium také poukazuje na to, že oba učedníci, poté co rozpoznali Ježíše při lámání chleba, „vydali se ještě tu hodinu na cestu a vrátili se do Jeruzaléma“ (Lk 24,33). Cítí potřebu vrátit se do Jeruzaléma a vyprávět o svém mimořádném prožitku, o setkání se zmrtvýchvstalým Pánem. Je třeba vyvinout obrovské úsilí, aby každý křesťan zde na severovýchodě (Itálie) stejně jako v každé jiné části světa byl proměněn na svědka, který je hotov hlásat rázně a radostně událost smrti a zmrtvýchvstání Krista. Vím o péči, kterou v církvích Triveneta kladete na hledání a chápání důvodů srdce moderního člověka ve snaze uvést je do souladu se starobylými křesťanskými tradicemi; snažíte se načrtnout programové linie nové evangelizace, bedlivě si hledět četných výzev nynější doby a promýšlet budoucnost tohoto regionu. Rád bych svojí přítomností podpořil vaše dílo a dodal všem důvěru v intenzivní pastorační plán, předložený vašimi pastýři v očekávání plodného nasazení všech složek církevního společenství.

Nicméně, také lid tradičně katolický může v negativním smyslu zaznamenat nebo téměř podvědomě asimilovat nepříznivé dopady kultury, jež podsouvá takový způsob myšlení, kterým je poselství evangelia otevřeně odmítáno nebo skrytě blokováno. Vím, jak velká byla a nadále je vaše snaha hájit nepomíjivé hodnoty křesťanské víry. Povzbuzuji vás, abyste nikdy nepodléhali opakovaným pokušením hédonistické kultury a vábení materialistického konzumismu. Přijměte výzvu apoštola Petra, obsaženou v druhém dnešním čtení, a „žijte v bázni po dobu svého vyhnanství“ (1 Petr 1,17); výzvu, která se konkretizuje v životě intenzivně žitém na cestách našeho světa spolu s vědomím cíle, ke kterému spějeme: jednotě s Bohem v Kristu ukřižovaném a zmrtvýchvstalém. Naše víra a naše naděje směřují k Bohu (srov. 1 Petr 1,21), směřují k Bohu, protože v Něm koření, založeny na jeho lásce a jeho věrnosti. Vaše církve v uplynulých stoletích zakusily bohatou tradici svatosti a velkodušné služby bratřím díky působení horlivých kněží, řeholníků a řeholnic činného i kontemplativního života. Chceme-li naslouchat jejich duchovnímu odkazu, není obtížné rozpoznat osobní a nezaměnitelnou výzvu, kterou nám adresují: Buďte svatí! Učiňte Krista středem svého života! Na Něm budujte svoji existenci. V Ježíši naleznete sílu, jak se druhým otevřít a jak podle jejich příkladu sami sebe činit darem celému lidstvu.

V okolí Akvileje se ocitli lidé různých jazyků a kultur. Spojily je nejenom politické požadavky, ale především víra v Krista a civilizace inspirovaná evangelní naukou, civilizace lásky. Církve zrozené v Akvileji jsou dnes povolány upevnit onu autentickou duchovní jednotu zejména ve světle fenoménu imigrace a nových probíhajících geopolitických změn. Křesťanská víra zajisté může přispět ke konkrétnosti takového plánu, který se týká harmonického a integrálního rozvoje člověka a společnosti, ve které žije. Svou přítomností mezi vámi chci proto vyjádřit hlubokou podporu snahám, které povedou k usnadnění solidarity mezi vašimi diecézemi na severovýchodě Itálie. A rovněž chci povzbudit každou iniciativu směřující k překonání oněch rozdělení, která by mohla vyprázdnit konkrétní touhy po spravedlnosti a pokoji.

Takové je moje přání, bratři. Toto je modlitba, kterou se obracím k Bohu za vás všechny a vyprošuji nebeskou přímluvu Panny Marie a mnoha svatých a blahoslavených, z nichž bych rád zmínil svatého Pia X. a blahoslaveného Jana XXIII., ale také ctihodného Giuseppe Toniolo, jehož beatifikace se již blíží. Tito zářiví svědkové evangelia jsou největším bohatstvím vašeho regionu: následujte jejich příklad a jejich nauku ve spojení s nynějšími nároky. Mějte důvěru: Pán vstal z mrtvých a jde spolu s vámi, včera, dnes a navždy.

Přeložil Milan Glaser

Další články z podrubriky Homilie

 odeslat článek     vytisknout článek


Související články
8.5.11 Benedikt XVI. v Benátkách, také na gondole
8.5.11 Ježíš je »Zdravím« člověka
8.5.11 Poslání církve je úspěšné, neboť je v ní přítomen Kristus
7.5.11 Benedikt XVI. na pastorační návštěvě v Akvileji a Benátkách - 1.den
7.5.11 Promluva na uvítanou



Hlavní stránka | Zprávy | Svatý otec | Publicistika | Rozhovory | Homilie | Seriály | Speciály | Zvukový archiv | Denní programy
Redakce | Frekvence | Fotogalerie


Copyright © 2003-2024 Česká sekce Vatikánského rozhlasu. Všechna práva vyhrazena. Adresa redakce: ceco@spc.va.
Administrace: Česká sekce Vatikánského rozhlasu. Technická realizace: Václav Lahoda.

 
Stáhnout záznam ve formátu MP3  

Kanál Vatikánského rozhlasu na YouTube  

Archív denních pořadů ve formátu Real Audio  
 Zprávy
Nové internetové stránky Vatikánského rozhlasu

Bohoslužba k 30. výročí založení Visegradské skupiny a svátek sv. Cyrila a Metoděje ve Věčném městě

Nové Motu proprio zavádí snížení trestu a resocializační programy

Papež: Luštěniny jsou ušlechtilá potravina

Papež připomenul Světový den rozhlasu

Posvátná kniha syrské katolické církve se vrátí do Karakoše

Láska se raduje z růstu druhého člověka, píše papež v poselství k postní době

Papež František: Vytvářejte komunikaci dovolující zahlédnout pravdu věcí

Papež: Kultura setkávání může být východiskem k jednotnějšímu a smířenému světu

Papež František vybízí k solidaritě s křesťany ve Svaté zemi

Jezuitské periodikum La Civiltà Cattolica vyjde také v ruštině

Papež: Kéž nový lunární rok přinese ovoce bratrství a solidarity

 Nově na webu
Svatý otec: Modlitba v každodenním životě

Publicistika: Za skutečnou katolicitu, pluralitu kultur a názorů

Publicistika: 90 let papežského rozhlasu

Rozhovory: Papeže by chtěli všichni

Homilie: Mlčení víry

Archiv zpráv duben 24
1234567
891011121314
15161718192021
22232425262728
2930     

Starší zprávy >

Náš tip

Patris corde

Bratrství se zrodilo z Kříže

Zveřejněna nová encyklika Fratelli tutti