Rozhovory online
Jan Balík |
8.9.2005 16:00-17:00 |
Češi v Kolíně nad Rýnem
O české účasti na XX. světovém dni mládeže
Online rozhovor s Janem Balíkem se konal ve čtvrtek 8. září od 16.00-17.00. Jaká byla česká účast na XX. světovém dni mládeže? Jak vypadal program v českém centru v Kolíně nad Rýnem? Jaké dojmy si mladí odnesli ze setkání s papežem Benediktem XVI.? Takové a podobné otázky zodpověděl P. Jan Balík, český kněz a člen hnutí Fokoláre. Ten byl hlavním organizátorem české účasti na XX. světovém dni mládeže v Kolíně nad Rýnem. Působí na sekretariátu Sekce pro mládež České biskupské konference. Je mimo jiné autorem knihy "Na cestě s mladými" (Paulínky, Praha 2004). Přečtěte si komentáře P. Jana Balíka zveřejněné na našem webu ZDE.
Zodpovězené otázky:
František Nývlt: Sám nejsem moc zastáncem podobných setkání, jakým byl světový den mládeže v Kolíně. Proč se vůbec podobné masové akce organizují? Nebylo by lepší ty velké sumy peněz radši věnovat na něco prospěšnějšího? O různé sociální projekty přece není nouze (bezdomovci, dětské domovy, hospice, nemocní lidé apod.). Jan Balík: Katolická církev již ve svém názvu nese universalitu. Život církve je velice pestrý a rozmanitý. Patří do něj chvíle radosti i služby, modlitby v tichu i společná setkání. Mají v ní místo projevy strohé, i bujaré. Každá jednostrannost by byla ochuzením. Ostatně s podobnou otázkou se musel vypořádat i Pán Ježíš. SDM slouží mimo jiné také k tomu, aby se mladí lidé seznámili se sociálními díly, které církev uskutečňuje. V Kolíně byla např. přítomna Papežská misijní díla.
Osobně bych slovo ?masové? v této souvislosti nepoužíval. Tato velká setkání mají charakter setkání Božího lidu. Všímají si toho zvláště lidé vzdálení od církve, když pozorují ušlechtilý způsob jednání tak velkého množství mladých lidí. Pro nás křesťany velké setkání lidí z celého světa znamená velké obohacení a také prožitek a uvědomění si skutečnosti, že Kristus je mezi námi. Konečně i v nebi nás bude ? jak doufáme ? velké množství.
Helena Nováková: Jistě jste byl již na několika různých setkáních mládeže s papežem. Tohle bylo poprvé s Benediktem XVI. Kdybyste měl porovnat, jak na podobných setkáních vystupoval Jan Pavel II. a jak vystupuje jeho nástupce, jak by znělo vaše hodnocení? Jan Balík:
Každý papež nese v sobě úkol posilovat ve víře. To bylo oběma papežům společné. Každý to ale uskutečňuje podle své přirozenosti. Jan Pavel II. měl mimořádný dar osobního vztahu k mladým a dokázal ho dát do služeb evangelizace. Benedikt XVI. je více profesorem. Myslím si, že při své premiéře nejen obstál, ale že ukázal mladým, že je má rád a má k nim důvěru.
Milada Konečná: Mám na vás dvě otázky: 1. O čem je vaše nová kniha? 2. Proč, jak a kdy jste vstoupil do hnutí Fokoláre? Jan Balík: Máte asi na mysli knihu, která vyšla na podzim 2004 s názvem ?Na cestě s mladými?. Pojednává populární formou o pastoraci mládeže. Snažil jsem se v ní přispět k odvaze nás křesťanů jít za mladými lidmi a hlásat jim vhodnými způsoby evangelium. Vydalo ji nakladatelství Paulínky.
S hnutím fokoláre jsem se setkat díky mým rodičům, podobně jako se salesiány. Asi proto je mi dodnes blízká mládež. To, že jsem se pak jako kněz stal fokolarínem, je záležitostí Božího volání, které jsem prožil. Značnou roli zde hrála postava Panny Marie. Lea: Jakou roli dnes podle vás zaujímají hnutí v životě církve? Jan Balík: Velkou. Důvodem je jejich odvaha k novým formám evangelizace a schopnost oslovovat mladé lidi, formovat je a přivádět je k volbě zasvěceného života. Zjistil jsem, že pastorace mládeže je často svěřována lidem, kteří dostali formaci u hnutí. Avšak není možné upadnout do jednostrannosti. Církev potřebuje hnutí, ale zároveň potřebuje i jiné způsoby a projevy svého života. Tomáš Vorel: Jak hodnotíte svého nástupce na Sekci pro mládež a kam povedou nyní Vaše kroky? Jaký byl Vás nejlepší a nejhorší zážitek v Kolíně? Jan Balík: P. Víta Zatloukala znám mnoho let, protože Sekce pro mládež ČBK je místem velké spolupráce. Vedl DCM v Ostravsko ? opavské diecéze od jejího založení. Myslím, že se své nové služby shostí dobře.
Mne můj biskup posílá do Strašnic - jedné z největších pražských farností.
Jeden z nejlepších zážitků v Kolíně byla naše česká mládež. Udělali mi velkou radost svým přístupem, když po improvisovaném výdeji oběda nenechali na zemi ležet žádný nepořádek, nebo když dokázali opustit rychle kostel, aby včas mohl začít program bratří z Taize.
A nejhorší? Když se snažíte někomu pomoci a on vám za to nadává. I to se stalo, ale byly to pouze výjimky.
Jan Lukeš: Dobrý den,
byl jsem na setkání v Kolíně a chtěl bych Vám otče moc poděkovat za Vaši práci jak v Kolíně, ale i ve Vaší službě na Sekci pro mládež. Jste můj velký vzor!
Jak Vám se líbilo setkání v Kolíně? Co říkáte na německou organizaci? Jak si myslíte, že zapůsobil nový Svytý otec?
Děkuji a přeji Boží požehnání do Vaší služby! Jan Balík: Setkání vidím jako velké požehnání pro celou církev a pro mladé lidi. Myslím si, že nový papež si mladé lidi získal a že bude pokračovat onen důležitý dialog světa mládeže a církve, který zahájil Jan Pavel.
Mezi lidmi, kteří setkání připravovali mám dnes mnoho přátel. Musím ale konstatovat, že jsem poznal německou mentalitu více podrobněji. Oni jsou lidmi předpisů a plánů. Když se ale vyskytne nějaká nová neznámá, neví si moc rady. Improvizace není jejich silnou stránkou. To bylo znát ve způsobu vydávání jídla. Podobně to bylo i s jinými organizačními záležitostmi. Vše měli moc pěkně a pečlivě připraveno, ale překvapivé situace je uváděly do zmatků se kterým si jen těžko někdy věděli rady. Dá se to pochopit, když víme, že přijelo milion mladých lidí.
Za vaše poděkování děkuji a moc vás prosím o modlitbu.
Petr Imlauf: Měl jste čas podívat se jakým způsobem fungují jiná národní centra?
Dokážete odhadnout, nakolik se česká mládež účastnila mezinárodních programů.
Děkuji Jan Balík: Jedním z velkých problémů SDM je způsob animace katechezí a mší. Ve světě je obdivován náš způsob přípravy zvláště v tom, že vytváříme velmi rozsáhlý přípravný tým a na místě světového dne naše národní centrum. Tím vytváříme zázemí a domov našim mladým. Osobně jsem se zúčastnil setkání zodpovědných za pastoraci mládeže v Evropě a mohl jsem si tak uvědomit hodnotu tohoto způsobu přípravy.
Mezinárodnímu programu je vyhrazeno odpoledne a večer. Zdálo se mi, že naši mladí ho využívali v hojném počtu. Mnozí mi třeba vyprávěli o výstavě Kristových obrazů, účastnili se různých koncertů a využili velikou nabídku danou organizátory.
Marie Krondlová: Můžete mi vysvětlit, proč 15, 16 leté dívky spaly v Kolíně na ploše zimního stadionu. Byly ubytovány cca 1 km od kněze, který za ně převzal odpovědnost! Jan Balík:
Ubytování bylo rozděleno na místa pro děvčata a místa pro chlapce. To je hlavní důvod, proč ubytovatelé takto rozhodli.
Vít H.: Otče, byl jste na SDM v Kolíně nad Rýnem. Co Vás tam nejvíc zaujalo? Děkuji za odpověď. Jan Balík: Velice mne také zaujalo, že tolik mladých lidí z celého světa přišlo, aby se setkalo s papežem a se svými vrstevníky.
Další věc, která mne zaujala, byla ochota mladých lidí nasadit se. Přípravný tým byl jako vždy dost rychle naplněn a do mnoha skupinek se muselo vybírat. Ti, kteří se do přípravy zapojovali, věnovali mnoho času i financí pro dobro druhých. Chci jim všem poděkovat.
Václav Marisko: Z čeho jste měl v Kolíně největší radost?
Máte nějakou reflexi na těžké chvíle, které v Kolíně asi také nastaly? Jan Balík:
Z mladých lidí, kteří se tak nasadili pro druhé, dokázali spolupracovat a překonávat i náročné chvíle. Byli opravdu skvělí. Nezapomeňme také na tisíce volontérů během celého setkání.
Reflexi na těžkosti? Nejvíce se vzpomíná, jak se překonaly!
Libor Zaplatil: Neměl by se ve školách učit v rámci předmětu "Náboženství" úvod do nejvýznamnějších světových náboženství - především těch, která se vyskytují na našem území (judaismu, islámu, buddhismu)? Jan Balík:
Pokud je mi známo, tak osnovy katolického náboženství s takovými přednáškami počítají a je to jistě správné.
Anna Bedřichová: Nebyla jsem na setkání s Kolíně. Bude možno někde vidět nějaký záznam nebo přečíst nějaký sborník katechezí? Kde si to mohu odjednat?
Anna Bedřichová Jan Balík:
Po Kolíně vyjde komplex médií: audio CD s písničkami, DVD s filmem, brožurka s katechezemi a s vloženým CD s fotkami. Cena celého komplexu je 199 Kč. Zájemci si ho mohou objednat na: valcharova@cirkev.cz nebo na diecézních centrech pro mládež. Média budou k dispozici koncem září. Věřím, že pomohou mladým lidem vrátit se k podstatným částem setkání a vytěžit z něj co nejvíce.
Jana Kratochvílová: Chystáte v budoucnosti nějakou další knihu? Jan Balík: Pokud mi čas, síly a inspirace dovolí, rád bych v příštím roce nabídl mladým lidem knížku s pracovním názvem: "Já to tak cítím". Chtěl bych jim v ní pomoci k rozvoji jejich osobnosti.
Miki: Jak jste mohli dopravit do Kolína přes tři tisíce lidí z Česka, když všude se uvádělo, že individuální doprava i autobusy budou mít problémy s parkováním? Slyšel jsem také, že si lidi původně stěžovali na vysokou cenu a přes vás se to pořád snižovalo. Jak jste toho dosáhli? Jan Balík: Celá cesta se dlouhodobě připravovala. Abychom snížili cenu za dopravu, vabrali jsme dva dopravce, kteří nám vyšli vstříc. Parkování bylo záležitostí jednání s centrálním přípravným výborem. Ke snížení ceny přispěly i granty od MŠMT, Česko-německého fondu budoucnosti a Renovabis. Pomohla také jednotlivá biskupství a farnosti. Ukázalo se, že byla velice výhodná celorepubliková spolupráce v rámci Sekce pro mládež ČBK. Tomáš Hoffmann: Otče Jendo. Měl jsi při organizaci pouti našich mladých z ČR do Kolína nad Rýnem velmi důležité místo-trochu si dovedu představit. Děkuji Ti za to, jak ses tohoto poslání zhostil - musel to být dlouhodobý kolotoč. Měl jsi ale čas "se MU poklonit?" Jak jsi to dělal? Tomáš Jan Balík: Moje klanění začalo v lednu 2005, když jsem se na jednom jednání v Kolíně dostal do úzkých. Tehdy jsem poprosil o dva anděly strážné, aby je Bůh poslal k naší pomoci. Za pár hodin se setkání zcela posunulo k našemu dobru. Jejich přítomnost jsem prožíval pak během všech dalších měsíců.
Když pak všichni poutníci odjeli, měl jsme možnost s nejbližšími spolupracovníky ještě dva dny pobývat v Kolíně, děkovat našim hostitelům a zároveň vykonat v klidu pouť do Dómu. Tomáš Hoffmann: Něco konkrérního, co Tebe, otče Jendo, oslovilo během Světového dne na papeži Benediktovi, který, jak víme, přebral štafetu Světových dní po jejich iniciátorovi Janu Pavlu . - Stačí jedna konkrétní věc. Jan Balík: Jeho hluboké promluvy k mladým lidem, které jsu plné moudrosti. Věřím, že se k nim mladí budou nadále vracet. Tomáš Hoffmann: Proč je, podle Tebe a na základě Tvé zkušenosti, dobré (nebo ne?), aby se mladí scházeli i v takto velkém měřítku? A s papežem? Jan Balík: Jan Pavel II. říká, že to byli sami mladí lidé, kteří iniciovali světové dny a to svou vitalitou a touhou po setkávání se. On zachytil tuto jejich touhu, dal jí prostor a uskutečnil ji. Neustálá velká účast mladých potvrzuje, že šlo o prorockou vizi. Tomáš Hoffmann: Zdá se mi, že jsi spokojený a šťastzný člověk - kněz. Kde je tajemství Tvého štěstí, v době, která je také plná bolestí, náročnosti, nepředvídaných změn...a možná i neporozumění pro Tvé poslání? Jak to prostě děláš? Jan Balík: I spokojený a šťastný člověk prožívá tajemství kříže. Tak je to pochopitelně i v mém životě. Kromě klasických duchovních rad je pro mne velkou posilou kněžské společenství. To mi vytváří domov a zázemí. Lukáš Pavel: Na jakých akcích se v nejbližší době budete nějak podílet? Jan Balík: Vždycky jsem pokládal za nejdůležitější udržovat osobní vztahy s druhými lidmi. Organizování bez těchto vztahů je vždy jen technickou záležitostí.
V současnosti se zřejmě budu věnovat především těmto osobním kontaktům. Podílet se budu na Studijně-formačním kurzu Sekce pro mládež ČBK a na tvorbě časopisu IN!. Také mne oslovuje myšlenka jednoho svatého, který říkal, že čeká až Pán udělá první krok, aby mohl udělat druhý. Bernardetta: Jendo, moc za všechny přátele děkuji za příjemnější Kolín! Prosímtě, jak jsi dokázal přemluvit Němce, aby výdej jídla pro ty, kdo odevzdají stravenky u sv. Anežky, byl tak hladký? Jan Balík: Němečtí organizátoři byli problémy se stravováním zaskočeni a velice je to mrzelo. Byli pak ochotni vyjít vstříct našim návrhům. O výdej se pak starali chlapci z českých účastníků, kteří obětavě sloužili. Milada Konečná: Děkuji za odpovědi na obě moje otázky. Mám ještě jednu. V poslední době jsem někde četla, že jste někde dělal duchovní obnovu o sexuálních pověrách. Mohl byste to nějak přiblížit? Budete ještě něco podobného dělat znovu? Kde bych se případně mohla přihlásit? Jan Balík: Do mnoha společenství mládeže mě s tímto tématem v minulých letech zvali. Rád jsem to přijímal, protože si myslím, že jde o důležité téma pro život mladých. V tématu jsem se snažil ukázat krásu Božího stvoření - a tedy i lidské lásky - a odkrýt úskalí, která jsou dnes presentována jako projev svobody. Pokud budu zase někam pozván, rád přijedu. Většina takovýchto akcí bývá zveřejněna na www.signaly.cz. Přednášku mám nahránu i na CD. Pro podrobnosti se můžete ozvat na: redakce@signaly.cz. Bernardetta: Jendo, moc díky za vše, cos pro mládež udělal - od Tvého působení v Nazaretě po Sekci mládeže v ČBK! O to přeložení do Strašnic ( a snad změnu ve způsobu práce) jsi požádal sám, nebo to bylo rozhodnutí pana kardinála? Jan Balík: Jedná se o rozhodnutí pana kardinála. Marta Höferová: Jendo, moc díky za vše, cos vykonal pro mládež a potažmo pro církev od Tvého působení v Nazaretě po Sekci pro mládež při ČBK! To přeložení do Strašnic sis vyžádal sám? (Třeba jsi chtěl změnit náplň své práce v církvi?) Hlavně Ti ale chci poděkovat za všechny, co byli v Kolíně, protože díky Tobě byl náš pobyt tam příjemnější - nám samo na mysli to jídlo. Jak jsi dokázal přesvědčit Němce, aby se výdej u sv. Anežky uskutečnil? Díky moc za odpověď a Bůh Ti žehnej! Jan Balík: Je vidět, že jídlo je důležitou součástí našeho života. Sám jsem byl rád, že se nám podařilo těžkosti překonat. Bylo mne mladých opravdu líto. Jinak více k otázkám v předchozích odpovědích. Marta Höferová: Já jsem přesvědčena, že SDM smysl mají. I když je každý z nich jiný, jedno je spojuje - rozměr katolicity, což přeloženo znamená "všeobecnosti", rozmanitosti církve. Člověk doslova zakusí, jak je Církev světová, kolik nás je - a různých koutů světa, co věříme v jedno a to samé. Milion je fakt hodně. Ale v nebi nás budou miliadry!!! Na to můj mozek opravdu nestačí... Ale věřím, že by to šlo s menšími náklady, tedy se skromností, např. batůžky by se daly oželet.
Jendo, kdy bude SDM v ČR, nejlépe v Praze? Dožijí se toho moje děti :-)? Jan Balík: V legraci jsme se na Sekci pro mládež již před lety říkali, že bychom SDM v Praze klidně uspořádali. Teď po Kolíně se nám to jeví již jako možné. Ale záleží na našich biskupech. Velmi rád bych na tom spolupracoval, tak jako mnoho mých přátel. Marta Höferová: Super, nebojte (-me) se toho! S modlitbou jde uskutečnit vše! Takže kdy by bylo první SDM v Praze (či jinde v ČR ;-)) reálné? Díky moc za odpovědi. Marta Jan Balík: Milá Marto,
první možností by byl rok 2010. Ale uvidíme. Každopádně odvaha a trochu snění neškodí a je často začátkem velkých věcí. Když se to stane, počítáme s Tebou.
|