Rádio Vaticana

1. Tisková konference s Benediktem XVI. na palubě letadla
2. Prezident USA přijel papeže přivítat na letiště
3. Benedikt XVI. v Bílém domě

Ad 1. Jak už je během papežských cest obvyklé, konala se na palubě letadla krátká tisková konference, během níž Svatý otec odpověděl na pět otázek. Jedna z nich od italského vatikanisty Andrea Tornielli se týkala role náboženství ve veřejném životě a toho, zda by pozitivní hodnocení náboženství ve veřejném životě, vyskytující se ve Spojených státech, mohlo být inspirativní pro sekularizovanou Evropu.

?Samozřejmě, že v Evropě nemůžeme jednoduše kopírovat Spojené státy: máme své dějiny. Musíme se však jedni učit od druhých. Mne ve Spojených státech fascinuje to, že přišly s pojmem pozitivní laicity, protože tento nový národ vznikl z komunit a jednotlivců, kteří utekli ze státních církví a chtěli laický, světský stát, který by umožnil všem vyznáním všechny formy náboženské úcty. Zrodil se tak záměrně laický stát, protože nikdo nechtěl státní církev ani církevní stát. Byl však laický právě z lásky k náboženství v jeho autenticitě, protože náboženství může být žito pouze svobodně. Ve Spojených státech tak nacházíme záměrně a rozhodně laické uspořádání, avšak právě kvůli náboženství, aby náboženství získalo na autenticitě. Víme, že Alexis de Toqueville, když studoval Ameriku, povšimnul si, že laické instituce žijí z faktického morálního konsensu, který vládne mezi občany. To se mi jeví jako základní a pozitivní. Je třeba vzít v potaz, že v Evropě mezitím uplynulo dvě stě let a došlo k mnohém pokroku. A nyní je také ve Spojených státech patrný nový útok zcela odlišného sekularismu. Dříve to byl problém imigrace, White American Protestant a všechny tyto problémy a situace se tedy historicky zkomplikovala a odlišila. Avšak základ, základní vzor se mi i dnes v Evropě jeví jako hodný pozornosti."

Řekl Benedikt XVI. na jednu z otázek během krátké tiskové konference na palubě letadla.

Ad 2. Včera v 16. hodin místního času přistál boeing 777 ?Sheapard one? s papežem na palubě na letecké vojenské základně Andrews ve Washingtonu. Benedikta XVI. na letišti přivítal prezident George Bush se svou ženou Laurou a dcerou Jennou. Papež byl první hlavou státu, kterou prezident Bush na přišel na leteckou vojenskou základnu Andrews osobně přivítat. Od roku 2006 zde už přitom přistálo nebo odlétalo na 300 nejvyšších zahraničních představitelů. Přivítání proběhlo neformálním způsobem. Papež a státní sekretář Vatikánu s prezidentem, První dámou, předsedou amerických biskupů krátce pohovořili v letištním salónku a Benedikt XVI. poté odjel do 26 km vzdáleného sídla apoštolské nunciatury, kde bude ubytován až do pátku 18. dubna, kdy odletí do New Yourku.

Oficiální přivítání Benedikta XVI. se konalo dnes v 10.30 místního času v Bílém domě. Kromě státních i církevních představitelů vítala na letišti i skupinka 1200 a dechový soubor studentů ze Střední školy Bishop McNamara ve Forest ville.

Benedikt XVI. dnes oslavil své 81. narozeniny. Ráno v osm hodin sloužil v kapli na nunciatuře mši svatou v kruhu svých nejbližších spolupracovníků a asi 30 zaměstnanců nunciatury, jak uvedl apoštolský nuncius ve Spojených státech Pietro Sambi, který rovněž dodal, že doufá, že američtí katolíci přijmou poselství, které pronesl papež krátce po svém zvolení: ?Nebojte se. Ježíš Kristus vám nic nevezme, ale obdaruje vás.? Připomněl tak, že cesta Benedikta XVI. do USA není pouhým státnickým setkáním s prezidentem Bushem, ale že je to především cesta pastorační, která má posílit víru naději a lásku amerických katolíků a přinést nové Letnice.

Ad 3. První Papežova cesta vedla z nunciatury do Bílého domu, který je oficiální i soukromou rezidencí amerických prezidentů. Černá pancéřovaná limuzína s doprovodem jela čtyřkilometrovou vzdálenost mezi oběma místy špalírem vítajících lidí celých dvacet minut? Pak už se před Benediktem XVI. objevila silueta dobře známého a ještě lépe střeženého Bílého domu a devadesátiminutová návštěva začala.

Před klasicistní sloupovou architekturou jižního portiku přivítal Svatého otce George W. Bush s manželkou Laurou. Na rozlehlém prostranství před ním se tísnilo 5000 pozvaných osob a další zůstaly v přilehlých ulicích. Vojenská kapela zahrála papežskou a americkou hymnu. Před pódiem s hlavními protagonisty pak defilovala ?Old Guard Fife? s bubeníky oblečená do koloniálních uniforem. Před tím, než americký prezident přistoupil k uvítacímu projevu, zazpívala slavná americká sopranistka Kathleen Battle v doprovodu harfy ?Otče náš?.

?Je pro nás privilegiem, že jste tady,? řekl v úvodu svého pozdravu George Bush. Ocenil, že se Papež rozhodl trávit v Americe své narozeniny ? den, který se obvykle tráví v kruhu blízkých přátel, poznamenal americký prezident.
?Najdete národ, který se často modlí, který často pokleká, aby poděkoval Stvořiteli. Miliony Američanů vás uvidí a budou se modlit za vaši návštěvu.?
?Najdete národ, který se hlásí k víře veřejně, protože naši otcové zakladatelé vždy k víře odkazovali. Věříme ve svobodu a v existenci zákona, který je vepsán do ducha každého člověka.? Americký prezident s evidentním odkazem na učení Benedikta XVI. dále zmínil, že v jeho zemi jdou rozum a víra ruku v ruce.
?Najdete srdce otevřená vašemu poselství naděje. Všichni ji potřebujeme, jako ji potřebuje celý svět.? Potřebujeme vaše poselství, že Bůh je láska, a přijetí této lásky je nejjistějším lékem proti úskalí terorismu a nenávisti. Potřebujeme vaše poselství, že každý život je posvátný, že každý z nás je milovaný a důležitý, ve světě, v němž někteří už nevidí rozdíl mezi dobrem a zlem. Potřebujeme poselství pravé svobody, řekl ve svém uvítacím projevu americký prezident ? a zakončil ho prosbou, aby Papež pamatoval na Ameriku ve svých modlitbách.

Benedikt XVI. v úvodu svého projevu v Bílém domě připomněl významná letošní výročí katolického společenství v Americe, totiž 200 let povýšení první americké diecéze v Baltimore na metropoli a založení diecézí New York, Boston, Filadelfie a Louisville.

?Těší mne však, že mohu být hostem všech Američanů. Přicházím jako přítel a hlasatel evangelia, jako ten, kdo chová obrovský respekt k této široké pluralitní společnosti.?

Papež zdůraznil, že se američtí katolíci podíleli a významně podílejí na životě své země, a vyjádřil naději, že jeho návštěva povede k obnově a posílení naděje pro církev ve Spojených státech. Připomněl dále, že formování novodobého amerického státu bylo od počátku vedeno přesvědčením, že mravní řád pocházející od Boha Stvořitele prostupuje politický i společenský život. Na tomto přesvědčení je založena také americká ústava. Jak řekl, víra byla v amerických dějinách významnou silou:

?Průběh amerických dějin vykazuje obtíže, boje i velkou intelektuální a mravní rozhodnost, jež byla zapotřebí k vytvoření společnosti, která do sebe věrně zakomponuje tyto ušlechtilé principy. Během tohoto procesu, který vytvářel duši národa, byla náboženská víra trvalým zdrojem a směrodatnou silou např. v boji proti otroctví a v hnutí za občanská práva. Američané i v naší době, zvláště v krizových momentech, nadále nalézají svou energii v přimknutí se k tomuto odkazu sdílených ideálů a tužeb.

Papež dále zmínil plánovaná setkání s představiteli dalších křesťanských církví a náboženských tradic. Vyjádřil naději, že i v dnešní složité době dokáží Američané najít ve víře pomoc v rozlišování a inspiraci, ?aby mohli rozvíjet racionální, zodpovědný a uctivý dialog?, který povede k lidštější a svobodnější společnosti.

?Svoboda není jen darem, ale také výzvou k osobní odpovědnosti. Američané to znají ze své zkušenosti ? skoro každé město v této zemi má svůj památník jako poctu těm, kteří obětovali své životy v obraně svobody jak ve vlastní zemi, tak jinde. Uchování svobody vybízí k pěstování ctností, sebekázně, obětavosti pro obecné blaho a smyslu pro zodpovědnost ve vztahu k těm méně úspěšným. Kromě toho však vyžaduje odvahu nasadit se v občanském životě a vnášet do racionální veřejné debaty vlastní náboženskou víru a nejhlubší hodnoty. Krátce řečeno, svoboda je stále nová. Jde o výzvu, která stojí před každou generací a která musí být neustále přemáhána ku prospěchu dobra.?

Benedikt XVI. citoval zkušenosti svého předchůdce Jana Pavla II. s totalitními režimy, který napsal, že ?ve světě bez pravdy ztrácí svoboda svůj základ?. Jak poznamenal, jeho slova souzní s tím, co prezident Washington řekl ve své řeči na rozloučenou, ?že totiž náboženství a morálka jsou ´neodmyslitelnou oporou ) politického úspěchu.? S odvoláním na II. vatikánský koncil pak Svatý otec dodal, že víra vrhá nové světlo na všechny věci a dává sílu odpovědět na vznešené povolání člověka.

?Demokracie, jak vaši otcové zakladatelé dobře věděli, může vzkvétat pouze tehdy, jsou-li političtí vůdcové a ti, které reprezentují, vedeni pravdou a vnášejí-li do rozhodnutí, týkajících se života a budoucnosti této země, moudrost, jež se rodí z mravního principu.?

S odkazem na svou páteční návštěvu v OSN pak Papež vyjádřil naději, aby se tato instituce stala ?účinnějším hlasem legitimních očekávání všech národů světa?. Jak dodal, požadavek globální solidarity je dnes naléhavější, než kdy dříve.

Amerika vždy projevovala svou velkorysost, když vycházela vstříc bezprostředním lidským potřebám, prosazovala rozvoj a poskytovala pomoc obětem přírodních katastrof. Věřím, že tento starostlivý zájem o širokou lidskou rodinu se bude nadále projevovat podporou trpělivých snah mezinárodní diplomacie, směřujících k vyřešení konfliktů a prosazování pokroku. Tak budou příští generace moci žít ve světě, kde pravda, svoboda a spravedlnost mohou vzkvétat, ve světě, kde důstojnost a práva, daná Bohem každému muži, ženě i dítěti, budou brána v potaz, chráněna a účinně prosazována.?

Svou první promluvu ve Spojených Státech uzavřel Benedikt XVI. příslibem modliteb, aby Bůh utvrdil tuto zemi na cestách spravedlnosti, prosperity a pokoje.? ?Bůh žehnej Americe,? dodal za hromového potlesku.

PLNÉ ZNĚNÍ PROMLUVY Benedikta XVI. v Bílém domě je ZDE

Po skončení projevů Benedikt XVI. a americký prezidentský pár vystoupili na balkón portiku, odkud pozdravili shromáždění, které odpovědělo mohutným přáním k papežovým narozeninám:
Happy Birthday to you!

Po skončení uvítacího ceremoniálu před Bílém domem se papež Benedikt XVI. spolu s prezidentem Bushem odebrali do Oválné pracovny k soukromému rozhovoru. Současně se konala také schůzka mezi americkou ministryní zahraničí Condoleezou Rice a státním sekretářem Svatého Stolce kardinálem Tarcisiem Bertonem,jeho substitutem mons. Fernandem Filonim, apoštolským nunciem v USA Pietrem Sambim a americkou velvyslankyní u svatého stolce Mary Ann Glendon.

Poté Svatý otec předal americkému prezidentovi mozaiku Svatopetrského náměstí. Vytvořilo ji vatikánské mozaikové studio podle vzoru z 18. století a podle starých technik, které byly užity při tvorbě mozaik nalezených v bazilice sv. Petra.

Po té následovalo společné focení.

Po setkání v Bílém domě se Benedikt XVI. vrátil na nunciaturu, kde pro něj byl připraven narozeninový oběd. Svatý otec poobědvá spolu s americkými kardinály, předsedou Konference katolických biskupů Spojených států amerických kardinálem Francisem Georgem, místopředsedou mons. Geraldem Kicanasem a sekretářem a koordinátorem papežské cesty mons. Davidem Malloyem.
Spojené státy americké mají 17 kardinálů. Z toho je 13 voličů. Je mezi nimi například William Joseph Levada ? prefekt kongregace pro nauku víry, James Francis Stafford - apoštolský penitenciář, nebo Casimir Edmund Szoka ? emeritní předseda vatikánského Governatorátu.

V pátek Svatý otec opustí Washington a odletí do New Yorku. I tam jej čeká bohatý program a setkání s tamními věřícími. Místní církev v New Yorku představil vatikánskému rozhlasu tamní arcibiskup kardinál Edward Michael Egan:

?Církev v New Yorku - jsem velmi rád, že to mohu říci ? je společenstvím zdravé víry. Je pravdou, že New York je místo velmi pestré. Mše svatá je tu každou neděli a ve svátky slavena v 35 jazycích. Je tu stálý příliv imigrantů, zejména z dálného východu a z latinské Ameriky, to vše je součástí naší historie. Naše město nabízelo útočiště imigrantům vždy, už od jeho založení v 17. století. Považuji New York za město požehnané nově příchozími a jsem rád, že tu mezi různými skupinami obyvatel panuje mír, pochopení a důvěra. Očekáváme, že Svatý otec uvidí, že tato rozdílnost je pro nás požehnáním. Jsem rád, že bude sloužit bohoslužbu v naší katedrále, kde my v průběhu roku sloužíme mše pro všechny národy jižní a střední Ameriky a také za mnohé další národy. Máme tu mše například v němčině, polštině, italštině nebo španělštině aj. Ano, skutečně je to město velmi rozmanité, ale město, které žije v harmonii, město, kde je katolická komunita silná a má zdravou víru.?

Říká arcibiskup New Yorku kardinál Edward Michael Egan.

Další články z podrubriky Cesty mimo Itálii

(RaVat)