Vatikán.
"Svět lidských práv nemůže být jen výsadou zdravých: to by nebyla společnost hodná člověka." To zdůrazňuje Jan Pavel II. v poselství zaslaném účastníkům mezinárodního sympozia, které v Římě organizuje Kongregace pro nauku víry. Sympozium má téma "Důstojnost a práva duševně postižené osoby".
Papež ve svém poselství vyjadřuje přesvědčení, že tělesně nebo duševně postižená osoba je plně lidský subjekt s posvátnými a nezadatelnými právy vlastními každému lidskému tvoru, proto kvalita života uvnitř společenství se z velké části měří podle úsilí o pomoc slabším. Diskriminace na základě výkonosti není o nic méně politováníhodná než diskriminace kvůli rase, nebo pohlaví či náboženství, píše Jan Pavel II.
Podle Svatého otce postižené osoby jsou tím, že odhalují radikální křehkost lidského života, "výrazem dramatu bolesti". A v tomto světě dychtícím po hedonismu a oslněném pomíjivou a klamnou krásou, jsou jejich těžkosti často vnímány jako pohoršení a provokace a jejich problémy jako břemeno, které je nutno odstranit nebo nahonem rozřešit, uvádí papež. Oni však jsou živými obrazy Ukřižovaného Krista. Ukazují nám, že poslední pevnost lidského bytí je v Ježíši Kristu. proto jsou právem nazývani privilegovanými svědky lidstva. Mohou všechny učit, co je láska, která zachraňuje, a mohou se stát hlasateli nového světa, který není ovládán sílou, násilím a útočností, nýbrž láskou, solidaritou, přijetím, světa proměněného světlem Krista, Božího Syna, který pro nás stal člověkem, byl ukřižován a vstal z mrtvých, zdůrazňuje Jan Pavel II.
V závěru poselství Svatý otec podotýká, že Bůh stojí podle svým slov vždy na straně chudých, trpících a odsunutých na okraj společnosti. "Dokážeme-li s důvěryplnou odvevzdaností jít namáhavou a strmou cestou lidské bolesti, rozkvete pro nás a pro naše bratry radost živého Krista, která převyšuje každou touhu a každé očekávání," uzavírá papež své poselství.
(RaVat)