Vatikán.
Benedikt XVI. se dnes, při svátku všech věrných zesnulých, jak je zvykem nástupců sv. Petra, pomodlil v kryptě vatikánské baziliky u hrobů svých předchůdců. Papežové takto prosí za jejich duše při každé liturgické památce všech věrných zesnulých.
O smyslu dnešního svátku hovořil pro Vatikánský rozhlas kardinál Francis Arinze, prefekt kongregace pro božský kult a svátostnou kázeň:
?Církev si připomíná naše bratry a sestry zesnulé ve stavu milosti, ale ne zcela očištěné, kteří ještě nejsou v nebi. Jistě do nebe dojdou, ale prozatím trpí v očistci. A jak dlouho ještě musí trpět v očistci? To nemůžeme vědět. Jen Bůh to ví. Církev učí, že naše modlitby, zvláště mše sv., naše oběti, naše práce, naše almužny mohou pomoci těmto duším, které se nacházejí v očistci, aby se přiblížil den jejich vstupu do nebe. Pak existují plnomocné odpustky, když je člověk získá pro některou z těchto duší, pak jdou ihned do nebe. Máme se proto za ně modlit a tak můžeme pomáhat duším v očistci.?
Dnes se říkává při smrti nějaké osoby, že se vrátila do Otcova domu. Tím se chce říci, že ona duše je už v ráji?
? Lidé, kteří jsou přítomni na pohřbu, nemají žádnou autoritu někoho kanonizovat. Mohou doufat, že už dospěl do Otcova domu v nebi, ale stejně je možné, že se ta duše nachází v očistci. Pouze, když je nějaká osoba svatořečená nebo
blahořečená, jsme si jisti, že je v nebi. Jen Bůh ví, je-li ta osoba už v nebi, my to nemůžeme vědět a tedy se za tu osobu modlíme, protože by mohla být ještě v očistci. Je-li však už v nebi, Bůh jistě použije oněch modliteb pro jinou osobu.?
Benedikt XVI. při Anděl Páně 5. listopadu minulého roku zdůrazňoval: ?Není třeba mít strach z tělesné smrti; to nám připomíná víra: ať žijeme, ať umíráme, jsme s Pánem.?
(jok)
odeslat článek
vytisknout článek
