Rádio Vaticana

Vatikán. Mezi budoucími světci je nám časově nejvzdálenější bl. Šimon z Lipnice, polský asketa a kazatel, z řádu menších bratří observantů, známých také jako bernardini. Jaký vztah má k naší době tento světec z 15. století? Dodnes se každý týden konají pobožnosti, při kterých se přednášejí prosby na přímluvu bl. Šimona z Lipnice. Zaznívají nejen v polštině, ale i v němčině, ve španělštině, angličtině, francouzštině a mnoho z nich se dočkává vyslyšení.

?Šimon ukazuje současnému člověku, žijícímu často ve shonu a pachtění se za sebou samým a za seberealizací jednu velmi důležitou věc: že je možné obětovat vlastní život - říká postulátor kanonizačního procesu, o. Wiesław Murawiec. Ukazuje, že radost a pokoj lze nalézt v tichu a modlitbě, že službě druhým se lze zasvětit skrze každodenní plnění povinností a věrnost svému povolání. Bl. Šimon kázal, vysvětloval, přepisoval knihy a zpovídal. Zemřel během epidemie, která vypukla v Krakově, ve službě nemocným, o které pečoval a nosil jim Nejsvětější svátost.?

Bl. Šimon se narodil pravděpodobně roku 1438 v Lipnici na jihu Polska. Přestože pocházel z chudých poměrů, v roce 1454 se zapsal na fakultu svobodných umění Krakovské akademie. O tři léta později získal titul bakaláře a téhož roku se rozhodl ke vstupu k otcům bernardinům. Volba to nebyla náhodná. Od srpna roku 1453 do května následujícího roku hostil Krakov jednoho z nejskvělejších kazatelů své doby, sv. Jana Kapistránského, tehdy generálního vikáře řádu. Jeho kázání doprovázely zázraky a uzdravení. K bernardinům tehdy vstoupilo přes 100 studentů a bakalářů i několik profesorů Krakovské akademie.
Po teologických studiích byl bl. Šimon z Lipnice vysvěcen na kněze kolem roku 1462 a záhy se proslavil jako kazatel. Byl prvním bernardinem, který se stal katedrálním kazatelem, ve svém řádu plnil funkci vizitátora. Navštívil Řím a vydal se i na pouť do Svaté Země. Byl člověkem modlitby, rád trávil noční hodiny v kapli, vyhýbal se poctám a naopak bral na sebe podřadné fyzické práce v klášteře.
Zemřel při službě nakaženým morem 18. července 1482. Bylo mu něco málo přes 40 let. U jeho hrobu v kostele krakovských bernardinů se začaly dít zázraky, sepsané v rukopise z let 1482-1520. Šimona z Lipnice blahořečil v roce 1685 papež Inocenc VIII. Uctíván je jako patron vysokoškolské mládeže a těhotných žen.

Zázraky na přímluvu bl. Šimona z Lipnice se dějí dosud, říká postulátor kanonizačního procesu, o. Murawiec. Připomíná zázračné uzdravení ženy s rakovinou dělohy. Její muž den před operací přišel do kostela krakovských bernardinů během pravidelné čtvrteční poboženosti u hrobu bl. Šimona, pomodlit se za manželku. Druhý den se ukázalo, že choroba zmizela. Uznaný kanonizační zázrak se ovšem vztahuje k roku 1943, kdy byla uzdravena krakovská farmaceutka Maria Piątek, ochrnutá po mozkové mrtvici.

(job)