Minorité konají v Assisi svou generální kapitulu a před třemi dny zvolili svého nového generálního ministra, kterým se stal 50 letý br. Marek Tasca, dřívější provinční ministr v Padově. V rozhovoru, který poskytl Vatikánskému rozhlasu, odpovídal nejprve na otázku, jak přijal své zvolení:
Přijal jsem tuto volbu s důvěrou, že Pán vede můj život. On nás ujistil, že bude s námi až do konce časů, a přijímám tedy i tuto volbu jako znamení jeho vedení. Potom je to pro mne znamení důvěry, kterou ke mně mají mnozí moji spolubratři, jejichž blízkost tímto pociťuji a kteří jsou mi oporou a pomocí. A pak je to také výzva. Přijal jsem volbu jako určitou příležitost, která má říci, že františkánské charizma dnes ještě má co říci.
Co je nyní před vámi?
Tato generální kapitula spadá do roku nebo oslav 800. výročí vzniku františkánství: a řád se tedy cítí povolán k obrácení a znovu nalezení elánu a vitality svých počátků. Spatřuji v tom čas Pánovy milosti, poznamenaný logikou velikonočního tajemství, jediné logiky, která vede skutečně k plně uskutečněnému a šťastnému životu.
Jaké jsou hlavní výzvy pro františkánský řád jako celek?
Generální kapitula ? jak napsal můj předchůdce Joachim Giermek, kterému je vázán vděčností a úctou celý řád ? ke časem seriózní a svědomité prověrky, abychom viděli, jak být věrní a smysluplní pro dnešní svět?. Tu nejsilnější výzvu tedy vidím právě v tom, že v této sekularizované kultuře jsme povoláni k velkodušné odevzdanosti schopné svědčit a darovat se tak, jak k tomu často Svatý otec řeholníky vybízí.
Práce vaší kapituly jsou asi tak v půlce. Co bylo do této doby jejím hlavním obsahem?
Hlavní obsah, který vyšel najevo, spočívá především v díkůvzdání Pánu za to, co nám v těchto posledních šesti letech daroval. Zmíním některé silné momenty naší cesty: bratrská kapitula formátorů spolu s provinciály řádu v Polsku, první misionářský kongres konaný v Indii, dvě evropská shromáždění, konaná na kontinentě tolik potřebujícím naději a obnovu svých duchovních kořenů. Objevily se pak výzvy stálé formace spolu s potřebou vhodných formátorů, výzva k mezi kulturní činnosti a misijnímu nasazení.
Co to znamená být františkány v dnešním světě?
Jak nám řekl v úvodu naší kapituly br. Felix Cangelosi, generální vikář Kapucínů, který nám pomohl duchovně vstoupit do jejího konání, žijeme ve světě, který je charakterizován - alespoň ten západní - určitým zatemněním naděje, praktickým agnosticismem a náboženským indiferentismem. Myslím, že to nejhezčí, co můžeme dnes jako františkáni dát, je hlásat, že stojí za to žít pro Pána Ježíše, stojí za to důvěřovat Pánu Ježíši, stojí za to žít, jak si On přeje a je krásné svěřit se jeho slovu.
Vaše kapitulu zastihne v Assisi také návštěva Svatého otce 17.června, což je privilegium, kterého se dostalo myslím málokterému řádu.. Jak se na to připravujete?
Připravujeme se na to s velkým nadšením, protože Svatý otec ? kterého František nazýval ?pan Papež? ? přijede právě v tomto roce, který je, jak už jsem řekl, výročním rokem Františkovy konverze. Pro nás je to pozvání a pobídka k tomu, abychom ještě více spolu a v hloubi cítili s církví, ono sentire cum ecclesia, abychom žili s církví, s papežem a pod jeho vedením. Myslím tedy, že tu je duchovní očekávání a také očekávání jeho slov, které nás povedou na cestě k tomu, abychom i dnes byli konventuálními františkány.
odeslat článek
vytisknout článek
