Rádio Vaticana

Vatikán. V aule delle Benedizioni nad atriem svatopetrské baziliky se dnes dopoledne, jak bývá zvykem na začátku postní doby, konalo setkání kněží římské diecéze se svým biskupem, Petrovým nástupcem:

Chtěl bych především říci, že se rád setkávám se svým klérem, a mohu tak pocítit, že jsem také biskup jedné velké diecéze a ne jenom někým nahoře?(dlouhý potlesk)..

Žádný předem připravený projev, ale srdečná atmosféra, v níž nemůže chybět smysl pro humor - to jsou charakteristické znaky setkání tohoto druhu. Jejich odlehčená atmosféra, pronikne-li na veřejnost, umožňuje nahlédnout také lidskou osobnost papeže. I dnes, podobně jako během návštěvy římských seminaristů minulý týden, dal Svatý otec přednost neformálnímu sdílení a diskusi s kněžími, kteří mu kladli své otázky. Ne vždy, jak to u farářů někdy bývá, to byly otázky krátké a stručné. Naopak. Vyskytla se dokonce i taková otázka, která obsahovala zároveň i poměrně obšírnou odpověď. Měla se týkat toho, zda je příklad mučedníků přitažlivý pro dnešní mládež, na což papeži nezbývalo nic jiného než říci:

Vy jste nám už obsáhlou odpověď poskytl! Mohl bych tedy odpovědět jedině Ano!(...potlesk a smích) Přemýšlejme o vašich slovech... ?

Jiná otázka dalšího kněze se týkala pastorace mezi mládeží. Jsou nějaká témata, na která by bylo třeba se více soustředit při předávání víry mladým a těm nejmenším? A jak na to?

?Mládež pro nás představuje prioritu, protože často žije daleko od Boha. Potřebuje doprovod, aby našla svou cestu. Já, bohužel, žiji daleko od mládeže. Je však třeba je doprovázet, aby uvěřili, že víra není věcí minulosti a žít křesťansky je dobrá věc? Podstatným tématem je Bůh. Sv. Pavel nám připomíná, že poznáváním Boha nalézáme naději. Najít Boha, který je tvůrčím rozumem, a pak potkat Ježíše, tuto lidskou, historickou a reálnou postavu. Je to On, kdo mi pomáhá poznávat a chápat Boha. Ježíš není velkým prorokem. Je to Tvář Boží! Bůh není vzdálenou první příčinou, ale má Tvář, Tvář odpuštění a Lásky.
Potom musíme chápat, že Církev je velké společenství na cestě. Kristus není postavou minulosti, ale je v Církvi přítomen. Je třeba jít vpřed. Sv. Ambrož řekl: doposud jsme mluvili pouze o morálce, nyní je třeba mluvit o Mystériu, o Tajemství. ?

Během hodinu a půl trvající diskuse, při které Svatý otec odpověděl celkem na 9 otázek, byl také nadhozen problém, který všichni kněží důvěrně znají, totiž otázka rovnováhy mezi pastorací a duchovním životem. I tady papež nezapřel svůj smysl pro humor, když mimo jiné odpověděl:

Evangelia nám říkají: ve dne učil a v noci odešel na horu, aby se modlil k Otci? Já tady musím vyznat svou slabost, protože v noci se nemohu modlit, v noci bych chtěl spát...(smích a potlesk) nicméně nějaký ten volný čas pro Pána je skutečně zapotřebí hledat?

Benedikt XVI. zmínil mimochodem také to, že vbrzku bude zveřejněna posynodální apoštolská exhortace o Eucharistii. Svatý otec byl dotázán také na význam církevních hnutí a ve své odpovědi poukázal na to, že nová charismata, probuzená Duchem Svatým, netřeba uhasínat, i když zpočátku mohou být problematická podobně jako bylo např. kdysi, ve svých počátcích františkánské hnutí. Je třeba vést s církevními hnutími trpělivý dialog na všech stupních ? od faráře až po papeže. Benedikt XVI. tady konkrétně zmínil Neokatechumenální hnutí, které ? jak řekl ? zná od jeho počátků a v současné době se posuzuje možnost schválení jeho statutu. ?Nalezli jsme již dobrou ekleziologickou formu a pokračujeme na cestě vpřed.?

Totéž platí i pro jiná hnutí. Je třeba vděčnosti i trpělivosti, a někdy je třeba i přijímat nevyhnutelná utrpení. Vždyť i v manželství existují trápení! ?(smích a potlesk) Ale jdeme trpělivě kupředu.

Setkání Benedikta XVI. s římským klérem se skončilo společnou modlitbou Anděl Páně.

(mig)