Vatikán.
Svatý Stolec a republika Černá Hora dnešním datem navázali diplomatické vztahy na úrovni apoštolské nunciatury a velvyslanectví. Černá Hora, která je tak 173.státem, s nímž má Svatý Stolec diplomatické vztahy, je samostatným státem od 3.června letošního roku, kdy se po národním referendu oddělila od Federální republiky Jugoslávie. Svatý Stolec uznal její samostatnost 19.června. Došlo tím k navázání na starobylou tradici vzájemných vztahů, která má svůj počátek již v roce 1077, kdy kníže Mihail obdržel od papeže Řehoře VII. insignie královské moci po té, co se knížectví vymanilo ze závislosti na Byzanci, pod níž patřilo od rozdělení římské říše roku 395. Černá Hora byla později roku 1189 ovládnuta Srbským impériem, později roku 1451 patřila pod Benátskou republiku a od roku 1496 pod otomanské impérium, které roku 1878 přiznalo Černohorskému knížectví autonomii. O něco později roku 1886 byly opět obnoveny vztahy s Vatikánem. Po balkánské válce roku 1912-13 a osvobození Balkánu z otomanského područí se Černá Hora roku 1929 stala spolu s Chorvatským, Slovinským a Srbským královstvím součástí Jugoslávie. V republice Černá Hora existují dvě církevní území: arcidiecéze Bar, která jurisdikčně patří přímo pod Svatý Stolec a v jejíž 19 farnostech žije asi 11500 katolíků, většinou albánské národnosti; a diecéze Kotor, která náleží pod arcidiezéci Split a v jejichž 23 farnostech žije kolem 10000 katolíků, většinou chorvatské národnosti. Oba ordináři patří k Mezinárodní biskupské konferenci sv.Cyrila a Metoděje.
(mig)
odeslat článek
vytisknout článek
