Nový portál Vatikánského rozhlasu

Vatikán. Na historicky první návštěvu Vatikánu přijel nejvyšší představitel pravoslavné Církve v Řecku arcibiskup Athén a celého Řecka Christodoulos. Spolu s římským biskupem Benediktem XVI. zde podepsali společné prohlášení, ve kterém se zavázali pokračovat v cestě konstruktivního teologického dialogu za účelem nastolení plné jednoty křesťanů.

Návštěva se uskutečňuje po té, co o jejím konání rozhodl letos začátkem listopadu posvátný synod pravoslavné církve, který je v Řecku nejvyšším nositelem církevní moci. Arcibiskup Christodoulos v doprovodu dalších 8 osobností řecké pravoslavné hierarchie se hned po svém příjezdu ve středu večer setkal s kardinálem Kasperem, předsedou Papežské rady pro jednotu křesťanů a dalšími jejími členy v domě sv.Marty ve Vatikáně na pracovní večeři.

Ve čtvrtek dopoledne se pak uskutečnilo osobní setkání Petrova nástupce a Athénského arcibiskupa v apoštolském paláci ve Vatikánu. S ?hlubokou radostí?, jak řekl Benedikt XVI., přijal v Římě první papež v dějinách arcibiskupa Athén a celého Řecka, aby byla oživena ?velká křesťanská tradice?, která povstala a rozvinula se v této proslulé zemi.

Jeho Blaženost arcibiskup Christodoulos si s vděčností, jak řekl, vyměnil ?bratrské políbení lásky? se Svatým Otcem na znamení ?nové etapy společné cesty vstříc řešením mnoha složitých problémů současného světa?. Dlouhé objetí a stisky rukou Benedikta XVI. a arcibiskupa Christodoula před knihovnou apoštolského paláce, kam se pak odebrali k soukromému rozhovoru, po kterém následovalo setkání s jednotlivými členy řecké delegace a oficiální promluvy nejprve Svatého otce Benedikta XVI. a pak Jeho Blaženosti Christodoula.

?Dnes byly naše vztahy opět navázány: pomalu, ale v hloubce a v upřímné touze po opravdovosti. Můžeme tak v tomto vzájemném úsilí objevit celou škálu nových duchovních výrazů bohatých na význam. Děkujme za to Bohu.?

Benedikt XVI. pak poukázal na naléhavou potřebu společného úsilí ?katolíků a pravoslavných o jejich kulturní a zejména duchovní přínos k obraně křesťanských kořenů Evropy. ?Kořeny, které daly v průběhu dějin vzejít Evropě, umožňují křesťanské tradici působit v obraně lidské osoby, při respektování menšin a přitom se vyhýbat zjednodušující kulturnímu směšování, které by vedlo ke ztrátě nezměrného civilizačního bohatství.?
Evropa ? varoval Benedikt XVI. - nemůže být výlučně ekonomickou realitou. Křesťané v každé zemi EU musí společně čelit ?novým nebezpečím?: ?rostoucí sekularizaci, relativismu a nihilismu, které otevírají cestu k takovému jednání, ba dokonce zákonům, které ohrožují nezcizitelnou důstojnost osob a zpochybňují základní instituci manželství?.

Arcibiskup Christodoulos pak ve své promluvě projevil velké znepokojení nad ?vším tím, co ohrožuje hodnoty a struktury evropské civilizace, které jsou hluboce proniknuté křesťanskou vírou?:

?Existují takové proudy, které propagují postupné odkřesťanštění evropského kontinentu a směřují k vyloučení Církve z veřejného života a k její sociální marginalizaci.?

Po projevech obou představitelů římské a athénské Církve přistoupili Benedikt XVI. a Christodoulos k podepsání Společného prohlášení, kterým se zavázali ?v lásce překonávat četné těžkosti a bolestné zkušenosti z minulosti? s vědomím ?společného úkolu? pokračovat náročnou cestou dialogu v pravdě k opětovnému nastolení plného společenství mezi křesťany. Zavazují se proto k nezbytnému ?pokračování v konstruktivním teologickém dialogu? a také k ?posílení mezináboženského dialogu?. Společné prohlášení papeže Benedikta XVI. a řeckého pravoslavného primase Christodoula má celkem dvanáct bodů, které poukazují na naléhavost odpovídat na znamení časů: zejména etické výzvy plynoucí z technického pokroku, potřeba respektu k posvátnému charakteru lidské osoby a její integrity ve všech jejích životních etapách. Poukazuje pak také na potřebu větší ochrany základních práv v Evropě a ve světě a na povinnosti solidarity s nejchudšími a úsilí o mír. Benedikt XVI. a arcibiskup Christodoulos vyjadřují nakonec přání spolupracovat na rozvoji společnosti ve službě člověka i národů a nabízet svědectví víry a naděje.

Arcibiskup Christodoulos dnes při návštěvě svatopetrských katakomb položil votivní svíci na hrob Jana Pavla II., s nímž se za jeho života osobně setkal během jeho návštěvy Řecka v roce 2001. Odpoledne se pak celá delegace řecké pravoslavné církve vydala k bazilice sv.Pavla za hradbami, kde arcibiskup Christodoulos z rukou archipresbytera baziliky kard. Cordera Lanza di Montezemola převzal darem relikvii dvou článků z řetězu, kterým byl během svého římského věznění spoután svatý Pavel. Existence řetězu je historicky dosvědčena od poloviny 4.století. Kardinál Cordero Lanza di Montezemolo řekl k té příležitosti redaktorovi vatikánského rozhlasu: ?Evidentním smyslem tohoto daru je vyjádření bratrství mezi křesťany v ekumenickém smyslu. Před několika lety požádal Athénský arcibiskup papeže, zda by mohl dostat část ostatků sv.Pavla. Tradice považuje založení pravoslavné diecéze v Athénách za dílo svatého Pavla a proto je zde touha mít nějakou relikvii patřící sv.Pavlu. Sarkofág svatého Pavla, který zde leží 20.století nebyl dosud otevřen, a proto tělesné ostatky darovány být nemohly, a papež přišel na nápad darovat pravoslavné Církvi v Athénách dva články řetězu, kterým byl spoután sv.Pavel. Zdejší opat tedy oddělil dva články a vložil do relikviáře, který jsem jménem Benedikta XVI. předal arcibiskupovi Christodoulovi.?

(mig)