V italských médiích ? a zaznamenala to i média česká ? se diskutuje o vhodnosti či nevhodnosti kabaretních výstupů, dobírajících si osobu papeže Benedikta XVI. v pořadech italské televize a rozhlasu během tohoto týdne. Snaha dělat z pachatelů rádobykomických, a nepříliš nápaditých výstupů oběti sucharského přístupu církevních autorit k zábavě a umění vyjadřují titulky jako ?Vatikán nerozumí vtipu?, ?Vatikán nemá rád satiru? nebo ?Církev je rozhořčena?.
To že se Vatikán či Církev podobnými lapáliemi vůbec nezaobírá tak může neznalému pozorovateli docela dobře uniknout. Rozhodně totiž není třeba chápat kritický článek na adresu italských komiků zveřejněný v katolickém deníku Avvenire za postoj Vatikánu či Církve a za takový není třeba považovat dokonce ani názor vymámený novináři na chodbě vatikánského paláce např. z papežova osobního sekretáře či nějakého toho ochotného kardinála, kterých je v Římě nemálo.
Ponechat každému člověku jeho osobní názor je jedním z výdobytků sekulární společnosti. Nebylo by tedy dobré ponechat osobní názor také těm lidem, kteří zastávají nějakou tu církevní funkci? Diskuze by se tak stala poctivější a hlavně věcnější. Nebo snad nesmí mít církevní hodnostář názor na nic jiného než na to, co se děje v kostele?
(mig)
odeslat článek
vytisknout článek
