Nový portál Vatikánského rozhlasu

Drazí bratři a sestry,
Čtyři noví světci budou dnes představeni k úctě univerzální Církve: Rafael Guizar y Valencia, Filippo Smaldone, Rosa Venerini a Thédore Guérin. Jejich jména budou připomínána navždy. Kontrastuje s tím onen ?bohatý mladík? z dnešního evangelia, který zůstal v anonymitě. Kdyby na Ježíšovo pozvání odpověděl kladně, stal by se jeho učedníkem a evangelisté by pravděpodobně jeho jméno zaznamenali. Z této skutečnosti hned vysvítá téma liturgie slova této neděle: pokud člověk své bezpečí vloží do bohatství tohoto světa nedosáhne plného smyslu života a pravé radosti; pokud ovšem důvěřuje slovu Boha, zřekne se sebe samého a svého majetku pro nebeské Království, ztrácí zdánlivě mnoho, ale ve skutečnosti získává všechno. Světec je právě onen člověk, který radostně a velkodušně odpovídá na Kristovo povolání, zanechává všeho a následuje ho. Jako Petr a ostatní apoštolové, jako svatá Terezie od Ježíše, kterou si dnes připomínáme, a četní další přátelé Boží, také noví světci prošli touto náročnou, ale profitující evangelní cestou a dostali ?stokrát více? již v pozemském životě, spolu se zkouškami i pronásledováním, a potom život věčný.

Ježíš může opravdu zaručit šťastnou existenci a život věčný, ale jinou cestou než je ta, kterou si představoval bohatý mladík: tedy nikoli pomocí dobrého, zákonem požadovaného díla, nýbrž volbou Božího království jako ?drahocenné perly?, pro niž se vyplatí prodat všechno to své (srv. Mt 13,45-46). Bohatý mladík nedokáže udělat tento krok. Přestože na něm spočinul láskyplný Ježíšův pohled (Mk 10,21), jeho srdce se nedokázalo odtrhnout od velkého bohatství, které vlastnil. Odtud pak plyne ponaučení učedníkům: ?Jak je těžké vejít do Božího království!? (Mk 10,23). Pozemská bohatství okupují a zajímají mysl i srdce. Ježíš neříká, že jsou špatná, ale že vzdalují od Boha, pokud nejsou, takříkajíc ?investována? do nebeského království, utracena, aby pomohla tomu, kdo je v bídě.

Pochopit to, je plodem oné moudrosti, o níž mluví první čtení. Ona je cennější než stříbro a zlato ? praví nám ? ba dokonce víc než krása, zdraví i denní světlo, ?protože její záře nehasne? (Mdr 7,10). Tato moudrost, samozřejmě, není redukovatelná na pouze intelektuální dimenzi. Je mnohem více; je ?moudrostí srdce?, jak ji nazývá Žalm 89. Je to dar přicházející shůry (srv. Jak 3,17), od Boha, a je dán modlitbou (srv. Mdr 7,7). Nezůstává daleko od člověka, přiblížila se jeho srdci (srv. Dt 30,14), když na sebe vzala podobu zákona První Smlouvy uzavřené mezi Bohem a Izraelem skrze Mojžíše. V Desateru je obsažena Moudrost Boží. Proto Ježíš v evangeliu tvrdí, že ?vstup do života? vyžaduje zachovávání přikázání (srv. Mk 10,19). Je to nezbytné, ale nedostačující! Neboť, jak říká sv. Pavel, spása nepřichází ze zákona, ale z milosti. A svatý Jan připomíná, že zákon byl dán Mojžíšem, zatímco milost a pravda přišli skrze Ježíše Krista (srv. J 1,17). K dosažení spásy je tedy třeba se ve víře otevřít milosti Krista, který však tomu, kdo se na něho obrací, klade náročnou podmínku: ?Přijď a následuj mě!? (Mk 10,21). Svatí měli pokoru a odvahu odpovědět mu ?ano?, a zřekli se všeho, aby byli jeho přáteli. Tak to učinili čtyři noví světci, které dnes zvláště ctíme. V nich nacházíme aktualizovanou zkušenost Petra: ?My jsme opustili všechno a šli jsme za tebou? (Mk 10,28). Jejich jediný poklad je v nebi: je Bůh.

Evangelium, které jsme slyšeli, nám pomáhá pochopit postavu svatého Rafaela Guizar y Valencia, biskupa z Veracruz z drahé mexické země, jako příklad těch, kteří opustili všechno, aby ?následovali Ježíše?. Tento světec byl věrný božskému slovu, ?plnému života a síly?, které proniká až k rozdělení duše a ducha. Napodobením Ježíše Krista se osvobodil od svého majetku, nikdy nepřijal dary mocných anebo je hned rozdal chudým. Proto dostal ?stokrát více? a mohl tak pomáhat chudým bez otálení i uprostřed ?pronásledování?. Jeho láska, kterou žil v hrdinském stupni, způsobila, že byl nazván ?Biskupem chudých. Ve své kněžské a pak biskupské službě byl neúnavným kazatelem lidových misií, tehdy nejvhodnějším způsobem hlásání evangelia lidu za použití svého ?Katechismu křesťanské nauky?. Jednou z jeho priorit byla formace kněží a proto vybudoval seminář, o který pečoval jako o ?zřítelnici svého oka? a proto říkával: ?Biskupovi mohou chybět mitra, berla a dokonce katedrála, ale nemůže mu nikdy chybět seminář, poněvadž na semináři závisí budoucnost diecéze?. Tímto hlubokým smyslem kněžského otcovství čelil pronásledování, snášel vyhnanství, ale stále zajišťoval formaci seminaristů. Kéž je příklad svatého Rafaela Guizar y Valencia výzvou spolubratřím biskupům a kněžím, aby v pastoračních programech pokládali za zásadní, kromě ducha chudoby a evangelizace, také podporu kněžských a řeholních povolání, a jejich formaci podle srdce Kristova.

Svatý Filippo Smaldone, syn Italského jihu, dokázal vštípit do svého života ty nejlepší ctnosti vlastní jeho zemi. Kněz s velkým srdcem, sycený neustálou modlitbou a eucharistickou adorací byl především svědkem a služebníkem lásky, kterou výjimečným způsobem projevoval ve službě chudých, zejména hluchoněmých, jimž se cele věnoval. Dílo, které začal, pokračuje díky kongregaci Sester Salesiánek od Nejsvětějších srdcí, kterou založil, a která se rozšířila do různých částí Itálie i světa. Filippo Smaldone spatřoval v hluchoněmých Ježíšův obraz a říkával, že tak jako v prostraci před Nejsvětější Svátostí, tak je třeba pokleknout před hluchoněmým. Vezměme si z jeho příkladu pozvání k tomu, abychom vždycky pokládali za neoddělitelné lásku k Eucharistii a lásku k bližnímu. Ba více, pravá schopnost milovat bratry může vzejít pouze ze setkání s Pánem ve svátosti Eucharistie.

Svatá Rosa Venerini je dalším příkladem věrné učednice Kristovy, připravené opustit všechno, aby splnila vůli Boží. Ráda opakovala: ?Cítím se tak přibitá božskou vůlí, že mne nezajímá ani smrt, ani život: chci žít, kolik chce on, a chci mu sloužit, kolik se jemu líbí, a nic víc? (Biografia Andreucci, str.515). Odtud, z jejího svěření se Bohu, prýští její prozíravá činnost, kterou konala s odvahou ve prospěch duchovního povznesení a opravdového prospěchu mladých žen své doby. Svatá Rosa se nespokojovala s podáním odpovídající nauky těmto dívkám, ale snažila se jim zajistit kompletní formaci se zdravou věroukou Církve. Její apoštolský styl pokračuje a dodnes charakterizuje život kongregace Zbožných učitelek, kterou založila. Jak aktuální a důležitý je i pro dnešní společnost služba, kterou konají na poli školství a zejména celkové formace žen!

?Jdi, prodej všechno co máš, a rozdej chudým? Pak přijď a následuj mě!? tato slova inspirovala v během dějin nesčetné křesťany k následování Krista v životě krajní chudoby a v důvěře v Božskou Prozřetelnost. Mezi těmito velkodušnými učedníky Krista byla jedna mladá Francouzka, která na povolání božského Učitele bez výhrad odpověděla. Matka Thédore Guérin vstoupila do kongregace Sester prozřetelnosti roku 1823 a věnovala se službě vyučování na školách. Potom ji roku 1839 představená poslala do Spojených států, aby se tam v Indianě stala představenou nové komunity. Po dlouhé cestě po moři i po souši skupina šesti sester dorazila na místo zvané Saint Mary of the Woods. Tam založily jednoduchou kapli a prostý dřevený dům uprostřed lesa. Poklekli před Nejsvětější svátost, vzdávaly díky a prosily, aby Bůh vedl novou fundaci. S velkou důvěrou v Božskou Prozřetelnost Matka Theodore překonala četné těžkosti a vytrvala v práci, o kterou ji Pán žádal. V době její smrti roku 1856 spravovaly sestry ve státě Indiana několik škol a sirotčinců. Jak sama říkávala: ?Kolik dobra vykonaly sestry od Saint Mary of the Woods! A kolik dobrého budou ještě schopny vykonat, když zůstanou věrni svému svatému povolání!?

Matka Theodore Guerin je krásnou duchovní postavou a vzorem křesťanského života. Byla vždycky připravená pro misie, které od ní Církev žádala, a nacházela sílu a smělost k jejich uskutečnění v Eucharistii, v modlitbě a v nekonečné důvěře v božskou Prozřetelnost. Její vnitřní síla ji vedla ke mimořádné vnímavosti k chudým, a zejména k dětem.

Drazí bratři a sestry, děkujme Pánu za dar svatosti, která dnes zazářila v Církvi jedinečnou krásou. Ježíš zve i nás, jako tyto svaté, abychom jej následovali a měli tak věčný život. Jejich příkladné svědectví kéž osvěcuje a povzbuzuje zejména mladé lidi, aby se nechali získat Kristem, jeho láskyplným pohledem. Maria, Královno svatých, vzbuď v křesťanském lidu muže a ženy jako Svatý Rafael Guizar y Valencia, svatý Filippo Smaldone, Svatá Rosa Venerini a Svatá Theodore Guerin, připravených opustit všechno pro Boží Království; připravených osvojit si logiku daru a služby, jedinou logiku, která zachrání svět. Amen!

Přeložil Milan Glaser

Další články z podrubriky Homilie