Vatikán.
Benedikt XVI. přijal dnes první skupinu chorvatských biskupů v rámci tzv. návštěvy ?ad limina?, která je výrazem kolegiality a společenství všech biskupů s Petrovým nástupcem a biskupové každé církevní provincie ji konají jednou za čtyři roky. Chorvatsko po letech těžkých válečných útrap, která rozdělila Jugoslávii, patří dnes mezi ty balkánské státy, které čekají na vstup do evropské unie. Církev má v Chorvatsku poměrně významné společenské postavení vzhledem k tomu, že katolíků je 86% z celkového počtu 4 milionů 660 tisíc obyvatel. Kromě katolíků žije v Chorvatsku také 4,4% pravoslavných, ale i 2,3% muslimů. Zajímavé je srovnání s Českou republikou, která je co do počtu obyvatel víc jak 2krát větší. Chorvatských biskupů je však 27, což je o osm více než je českých. Podobně je tomu i s počty kněží, kterých je v Chorvatsku 2200, z toho 800 řeholních. Během války rozpoutané srbskými nacionalisty bylo nemálo obětí i v řadách katolické církve: bylo zavražděni tři kněží, 17 jich bylo vězněno v koncentračních táborech, 226 kněží, řeholníků a řeholních sester bylo nuceno opustit místa svého působení a více než 1400 kostelů a církevních budov bylo zničeno nebo značně poškozeno.
Během těchto let to byl zejména papež Jan Pavel II., který zpočátku osamoceně projevoval svou solidaritu se zkoušeným chorvatským lidem, zataženým do zbytečného konfliktu. Jan Pavel II. navštívil Chorvatsko v letech 1994, 1998 a 2003, což byla jeho tehdejší 100. zahraniční apoštolská cesta.
Poslední návštěva Chorvatských biskupů se uskutečnila v roce 1999. Při této příležitosti Jan Pavel II. zdůraznil potřebu věrnosti vlastním křesťanským kořenům. Setkání chorvatských biskupů s Petrovým nástupcem se budou konat postupně až do 11.července
(mig)
odeslat článek
vytisknout článek
