Nový portál Vatikánského rozhlasu

Upozorňujeme, že aktuální program České sekce Vatikánského rozhlasu již najdete pouze na našich nových internetových stránkách

https://www.vaticannews.va/cs.html

Portál radiovaticana.cz bude dále sloužit jako archiv starších vysílání České sekce (roky 2007-2020). V sekci Podcast na našich nových stránkách naleznete archiv denních pořadů Vatikánského rozhlasu v češtině od listopadu roku 2018.

Přejít na stránky Vatican News
VaticanNews.va

   28. 3. 2024

RSS  RSS zpráv  Podcast denních pořadů       

Hlavní stránka

Zprávy

Svatý otec

Publicistika

Rozhovory

Homilie

Seriály

Speciály

Zvukový archiv

Denní programy


Redakce

Program

Frekvence

Fotogalerie

Technika

Historie

Kontakty


Anketa


O webu

Rozhovory online

Rozšířené hledání

Odkazy


Zasílání novinek

Nejčtenější



Cirkev cz Liturgie cz Rádio Proglas TV Noe Česká provincie Tovaryšstva Ježíšova Res Claritatis Vysokoškolské katolické hnutí Česká republika Pastorace na webu Katolik.cz KTF UK Stránky pro animátory seniorů NAVRCHOLU.cz
 
Seriály

 Baziliky, chrámy a kostelíky města Říma 

10.6.2006 

Kostel Panny Marie Slitovné (Chiesa della Madonna della Pietà)

Johana Bronková

Těžko rozhodnout, zda za hlavní symbol Říma považovat Svatopetrskou baziliku nebo Koloseum. Ještě štěstí, že můžeme tenhle problém nechat vydavatelům hledajícím přitažlivé titulní stránky průvodců, a otázku neuzavírat. Jisté je, že Fláviovský amfiteátr i vatikánský pahorek mají krvavou historii. Zatímco o krutém mučení křesťanů v Neronových zahradách mezi Vatikánem a Janikulem nám zanechal zprávy Tacitus, o mučení Kristových následovníků v největším římském amfiteátru zprávy chybí. Na druhou stranu tradici o smrti tisíců křesťanských mučedníků nemůže ani nikdo vyloučit. V dnešním pokračování našeho pořadu se vypravíme právě do Kolosea. V jeho ruinách najdeme kapli Madonna della Pieta, tj. Panny Marie Slitovné, jejíž dějiny nám napoví mnohé o tomto monumentu lidského génia i zvrhlosti.

V údolí mezi Palatinem, Eskvilinem a Celiem otevřel v roce 80 císař Titus z rodu Fláviů obrovský amfiteátr. Stavba postavená z cihel a obložená travertinem je vysoká 52 metrů, má půdorys elipsy o ploše 19 tisíc metrů čtverečních, s hlavní osou dlouhou přes čtvrt km (256 m). Po architektonické stránce je jedním z vrcholů římského stavebnictví, vzorníkem sloupových řádů a kanonickým příkladem jejich užívání. Téměř 80 tisíc diváků rozsazených podle postavení ve společnosti ? nejchudší na horních tribunách, až po císaře, na místě zvaném ?pulvinar? ? mohlo přihlížet představením, v nichž zvědavost a touha po vzrušení vítězily nad většinou dalších lidských kvalit. Zdi Kolosea byly dějištěm gladiátorských zápasů (munera), loveckých představení (venationes), ale také regulérních poprav.

Fláviovský amfiteátr sloužil svému účelu dlouho, přestože byl několikrát vážně poškozen požáry, už v druhém a třetím století. Za křesťanské éry byla největším nepřítelem stavby zemětřesení, tři nejsilnější z nich přišla v pátém století (442 - 443, 484). Nicméně amfiteátr zůstával funkční a ještě v roce 519 se v něm konala představení.

Ve vrcholném středověku se Koloseum proměnilo v kamenolom a v téměř nekonečnou zásobárnu stavebního materiálu. A nejen to. Vzhledem k jeho velikosti se v různých epochách měnil v obytnou čtvrť v útulek pro zvířata nebo skladiště potravin.

První zprávy o kostelíku uprostřed ruin nacházíme na konci 12. století v knize De Censibus od Cencia Cameraria. Píše se tam o kapli nejsvětějšího spasitele de Rota Colisei ? tedy doslova v kruhu Kolosea, jak se amfiteátr nazýval od 11. století. Na přelomu 13. a 14. století si Koloseum přivlastnila rodina Annibaldi. V roce 1312 byli ovšem přinuceni vrátit největší památku na zašlou slávu města římskému lidu a senátu. Koloseum se tehdy mělo ještě jednou vrátit ke svému původnímu užívání. U příležitosti návštěvy Ludvíka Bavora ve Věčném městě uspořádal římský senát klání, které vešlo do dějin jako tragický turnaj. Zahynulo při něm totiž 18 rytířů z řad římské nobility.

Zemětřesení v roce 1349 proměnilo Koloseum na dlouho v kamenolom. Travertiny byly použity na stavbu nejednoho z římských paláců. V době bezvládí způsobeném odchodem papežů do Avignonu se v Koloseu usídlili podivní živlové a zločinecké bandy. Senát proto rozhodl o tom, že třetinu stavby dostane Arcikonfranternita nejsv. Spasitele od Sancta Sanctorum. Ta nechala přestavět část kolosea na nemocnici nazývanou špitál sv. Jakuba v Koloseu. Právě v tomto charitativním díle má původ také kaple P. Marie, která přežila do dnešních dnů.

Na konci 15. století (1490) postoupila arcikonfraternita některé své domy v Koloseu ?Společnosti Gonfaloniérů?, která získala papežské povolení pořádat v amfiteátru pašiové hry. Z té doby také pochází zasvěcení kaple P. Marii Slitovné. Tzv. ?Posvátná dramata? neměla ovšem dlouhého trvání. V roce 1539 je zrušil papež, který svolal tridentský koncil, Pavel III. Farnese. Z dokumentů vysvítá, že důvodem papežského veta byly projevy antisemitismu ? jak bychom moderním termínem označili výpady proti židovské obci.

Kaple P. Marie v Koloseu byla obnovena a vrácena užívání v roce 1622. Najdeme ji také na kresbách a popisu fláviovského amfiteátru, které vydal v roce 1725 Carlo Fontana.
Poslední etapa dějin Kolosea začíná s restauračními pracemi, které inicioval papež Pius VII. v roce 1806. V první fázi byla konstrukce zpevněna mohutnou zdí na východní straně. Mezi lety 1811-1813 se pak pokračovalo vykopávkami v aréně. Kaple a některé další přiléhající stavby ? jako např. domek hlídače - se dostaly vysoko nad úroveň země.
Kaple P. Marie, restaurovaná roku 1817, je velmi prostý pravoúhlý prostor zaklenutý valenou klenbou. Stojí pod jedním ze schodišť, které kdysi vedly diváky na tribuny a je posledním svědkem dlouhé historie místa, které přetrvalo puristické snahy archeologů. Prostá je i její dnešní výzdoba: nad oltářem je reliéf P. Marie Bolestné z bílého mramoru, jehož autora neznáme.

Další články z podrubriky Baziliky, chrámy a kostelíky města Říma

 odeslat článek     vytisknout článek


Hlavní stránka | Zprávy | Svatý otec | Publicistika | Rozhovory | Homilie | Seriály | Speciály | Zvukový archiv | Denní programy
Redakce | Frekvence | Fotogalerie


Copyright © 2003-2024 Česká sekce Vatikánského rozhlasu. Všechna práva vyhrazena. Adresa redakce: ceco@spc.va.
Administrace: Česká sekce Vatikánského rozhlasu. Technická realizace: Václav Lahoda.

 
Stáhnout záznam ve formátu MP3  

Kanál Vatikánského rozhlasu na YouTube  

Archív denních pořadů ve formátu Real Audio  
 Zprávy
Nové internetové stránky Vatikánského rozhlasu

Bohoslužba k 30. výročí založení Visegradské skupiny a svátek sv. Cyrila a Metoděje ve Věčném městě

Nové Motu proprio zavádí snížení trestu a resocializační programy

Papež: Luštěniny jsou ušlechtilá potravina

Papež připomenul Světový den rozhlasu

Posvátná kniha syrské katolické církve se vrátí do Karakoše

Láska se raduje z růstu druhého člověka, píše papež v poselství k postní době

Papež František: Vytvářejte komunikaci dovolující zahlédnout pravdu věcí

Papež: Kultura setkávání může být východiskem k jednotnějšímu a smířenému světu

Papež František vybízí k solidaritě s křesťany ve Svaté zemi

Jezuitské periodikum La Civiltà Cattolica vyjde také v ruštině

Papež: Kéž nový lunární rok přinese ovoce bratrství a solidarity

 Nově na webu
Svatý otec: Modlitba v každodenním životě

Publicistika: Za skutečnou katolicitu, pluralitu kultur a názorů

Publicistika: 90 let papežského rozhlasu

Rozhovory: Papeže by chtěli všichni

Homilie: Mlčení víry

Archiv zpráv březen 24
    123
45678910
11121314151617
18192021222324
25262728293031

Starší zprávy >

Náš tip

Patris corde

Bratrství se zrodilo z Kříže

Zveřejněna nová encyklika Fratelli tutti