Krakov.
V neděli 11. června vyvrcholily oslavy milénia na jednom z hlavním poutních míst v Polsku, na Svatém Kříži, sto kilometrů severovýchodně od Krakova.
Hora Svatého kříže, zvaná také Lysá hora, byla místem kultu už v pohanských dobách. Dosud k nim odkazuje ?kultovní kruh?, val sypaný z lámaného kamene o délce zhruba dva kilometry. Podle archeologů vznikl už v 8. století. Do okolí hory dospělo křesťanství na dvůr knížete Wiślana zřejmě už v 9. století. První doložený kostel na vrcholu založila žena Měška I., Přemyslovna Doubravka.
Nedělní mši svaté předsedal budapešťsko-ostřihomský arcibiskup, kardinál Peter Erdö. Do Polska přijel v doprovodu tří set maďarských poutníků, v rámci roku modlitební obnovy národa vyhlášeném v souvislosti s padesátým výročím Budapešťského povstání. Klášteru na svatém Kříži věnovali maďarští poutníci relikvie sv. Emericha, syna prvního uherského krále, sv. Štěpána.
Biskup Andrzej Dzięga v úvodu slavnosti zmínil dvě výročí kláštera: 8 století přítomnosti benediktinů a 70 let práce misionářů oblátů. Připomněl také legendu, podle níž maďarský kníže Emerich daroval klášteru relikvii dřeva Svatého kříže. ?Tak se navždy spojilo tajemství Nejsvětější Trojice s tajemstvím Kříže ? jako ve znamení kříže, který každý den děláme. Polští králové a polský národ uznali svatost tohoto místa, přijali zde nesmírnost Boží milosti. Vzniklo tady první polské poutní místo a první polská kalvárie? ? řekl biskup Dzięga.
Kardinál Erdö ve své promluvě hovořil o bratrství Maďarů a Poláků. ?Nová evangelizace, nové objevování a prožívání dědictví naší víry posilňuje také bratrství obou národů.? ? řekl maďarský primas. O událostech před tisíci lety se dnes dozvídáme z kronik a legend:
?Třebaže staré, křesťanské legendy ? jak to s klasickou grácií formulovala Gertruda von Le Fort ? nepodávají reportérské zprávy o událostech minulosti, odrážejí často překvapivým způsobem atmosféru minulých událostí, jejich podstatné prvky a pravdivý smysl, jejich význam.?
Klášter na Lysé hoře založil podle pradávné tradice v roce 1006 polský král Boleslav Chrabrý. Relikvii Svatého Kříže mu měl věnovat syn sv. Štěpána uherského Emerich, který projížděl kolem nové fundace na pouti k hrobu sv. Vojtěcha. Podle historiků ovšem k Emerichově pouti muselo dojít později. Přepokládají totiž, že přišel na svět až rok po založení Svatokřížského kláštera, v roce 1007.
Kardinál Erdö zdůraznil historický význam pouti uherského knížete ke hrobu sv. Vojtěcha. Právě tento Slavníkovec, sehrál důležitou roli v evangelizaci našich severních i jihovýchodních sousedů:
?Historickou skutečností je, že ke křtu Polska a Maďarska došlo ve stejné době. Dnešním jazykem bychom řekli, že k němu došlo v rámci téže velké evropské akce. Díky podpoře evangelizace našich dvou národů se německý císař Otto III. považoval za apoštolského vládce... Osoba sv. Vojtěcha je pro nás zvlášť významná a drahá. Sv. Vojtěch strávil dlouhé měsíce v Ostřihomi v blízkosti sv. Krále Štěpána. Nejbližší Vojtěchovi spolupracovníci se stali arcipastýři maďarské církve. Zpráva o Vojtěchově mučednické smrti hluboce otřásla sv. Štěpánem. Jeho mučednictví pohnulo též císaře Ottu III., aby se s celým dvorem vypravil k hrobu biskupa ? mučedníka. Období kolem roku 1000 se stalo velmi klíčovou dobou v křesťanských dějinách našich národů.?
Jak připomněl kardinál Erdö, první ostřihomská katedrála nesla zasvěcení sv. Vojtěchu. Maďarský primas poděkoval také sandomierské diecézi za mladé kněze, kteří byli vysláni pracovat do Budapešti. Informoval o blížící se inauguraci Centra sv. Vojtěcha v obnovené budově někdejšího semináře v Ostřihomi. Centrum se má stát místem spolupráce středoevropských církevních historiků, které pomůže na základě společné křesťanské víry vypracovat co nejúplnější obraz společné historie národů našeho regionu.
(job)