Nový portál Vatikánského rozhlasu

Wadowice/Krakov. Vraťme se nejprve k událostem včerejšího večera. Po setkání se zasvěcenými osobami, seminaristy a představiteli hnutí na Jasné hoře v Čenstochové se Benedikt XVI. přemístil do Krakova. Tam na něj ovšem nečekal zasloužený odpočinek, ale zástupy mladých lidí před arcibiskupskou rezidencí. Z Krakova telefonuje P. Tadeusz Cieslak:

?V Krakově přivítaly Benedikta XVI. vedle nejistého počasí také zástupy mladých lidí, kteří čekali zejména v okolí Františkánské ulice, kde stojí arcibiskupská rezidence.

(Mužský hlas:) Pod tímto oknem jsem už potřetí, a teď čekám na Benedikta XVI. protože, jak sám říká, jde cestou Jana Pavla II.

(Ženský hlas:) Je pro nás autoritou, snažíme se ho následovat a rozumět jeho učení.

15 minut po 21. hodině byla trpělivost čekajících odměněna. Papež přijel papamobilem ulicemi krakovského starého města. Půlhodinu na to se naplnilo i napjaté očekávání, zda se po vzoru svého předchůdce objeví ve slavném okně rezidence. Benedikt XVI. se objevil.

?Drazí bratři a sestry, shodně s tradicí, která vznikla během pobytu Jana Pavla II. v Krakově jste se shromáždi před sídlem arcibiskupů, abyste pozdravili papeže. Děkuji vám za vaši přítomnost a za srdečné přijetí.?

Svatý otec dále ocenil, že se mladí lidé každý druhý den měsíce v hodinu smrti Jana Pavla II. shromažďují a modlí se za jeho brzkou beatifikaci. A pak citoval slova Polského papeže z jeho poslední cesty do vlasti v roce 2002.

?Mluvil tehdy o plynutí času, na který není žádný lék. ?Jediným lékem je Pán Ježíš, který řekl: Já jsem vzkříšení a život? ? to znamená navzdory stáří, navzdory smrti ? mládí je v Bohu. A to vám přeji.? ? řekl papež. A dodal: ?Toto byla jeho víra, jeho pevné přesvědčení a jeho svědectví. A dnes, navzdory smrti, on ? mladý v Bohu ? je mezi námi. Vybízí nás, abychom posilnili milost víry, obnovili se v Duchu a ?oděli nového člověka, stvořené k obrazu Božímu ve spravedlnosti a svatosti pravdy.? (Ef 4,24)

Ještě dlouho v noci bylo slyšet v okolí Františkánské ulice zpěv a skandování mladých lidí, kteří doufali, že se Benedikt XVI. znovu objeví v okně.
Benedikta XVI. tedy po zřejmě nepříliš klidné noci čekal bohatý program.

Wadowice
Třetí den své návštěvy Polska začal Benedikt XVI. soukromou mší svatou v kapli arcibiskupského paláce v Krakově.
Pak se v uzavřeném automobilu vydal do 59 km vzdáleného města Wadowic. Město nevelké rozlohou, s pouhými 20 tisíci obyvateli, vstoupilo do dějin dnem zvolení Karola Wojtyly na Petrův stolec. Ve Wadowicích se totiž 18.května 1920 budoucí papež narodil, zde byl pokřtěn ve farním kostele, zde ministroval, chodil do školy a prožíval své dětství a mládí až do odchodu na univerzitu v roce 1938.

Wadowice jsou součástí Krakovské arcidiecéze, a tak je přirozené, že po místech spojených s životem Karola Wojtyly provázel Benedikta XVI. současný krakovský arcibiskup a dlouholetý nejbližší spolupracovník Jana Pavla II., kardinál Stanislav Dzivis a společně s ním emeritní arcibiskup Krakova, kardinál Frantisek Macharski, který provázel Jana Pavla II. při třech jeho návštěvách rodného města.

Zcela zaplněné náměstí ? Wadowicky Rynek ? uvítalo o půl jedenácté Benedikta XVI. zpěvem a potleskem. Svatý otec nejprve vstoupil do baziliky Neposkvrněného početí, kde před oltářem poklekl k modlitbě. Potom se průvod s papežem přemístil do rodného domku Karola Wojtyly. Od roku 1984 je z něj Muzeum, které uchovává fotografie z dětství a mládí, předměty denní potřeby, knihy a písemnosti a také bohoslužebné předměty a roucha z dob kněžské, biskupské i papežské služby Jana Pavla II. Svatý otec si prohlédl také první patro domu, kde byl byt, v němž rodina Wojtylowa bydlela, původní nábytek a další památky. Svatý otec se pak na závěr zapsal do pamětní knihy.
Wadowický Rynek se vzácného hosta dočkal opět v 11 hodin, kdy Svatý otec usedl na tribuně a poslechl si úvodní italsko ? polské přivítání kardinála Stanislava Diviše. Promluvu Benedikta XVI. doprovázely ovace a skandování zástupu, ve kterém nechyběly ani české a slovenské vlajky.

?Milovaní Bratři a sestry, s velkým pohnutím přijíždím do rodného města svého velkého předchůdce, Božího služebníka Jana Pavla II., na místo jeho dětství a mládí....

Benedikt XVI. dále zdůraznil, že se přijel modlit na místa, ve kterých se probouzela a dozrávala víra Karola Wojtyly, aby se spolu s jeho krajany modlil o jeho brzkou beatifikaci. ? protože, jak řekl spolu s Goethem: ?Kdo chce pochopit básníka, musí se vydat do jeho země.? Znamením počátků v křesťanském smyslu je křtitelnice. Jak Papež připomněl, také Jan Pavel II. ve svých promluvách několikrát vzpomínal na toto místo, kde byl ?přijat do milosti Božího synovství a do společenství Jeho církve 20. června roku 1920.?

Právě ve vztahu Jana Pavla II. k tomuto místu je klíč k porozumění jeho důsledné víře a radikalismu křesťanského života ? pokračoval Benedikt XVI.

?Je tu hluboké vědomí Boží milosti, Boží milosti zdarma dané člověku, ve které skrze obmytí vodou a vylití Ducha svatého je katechumen připojen mezi Boží děti, vykoupené Kristovou Krví. Je tu ale také vědomí, že křest, jenž ospravedlňuje je výzvou pečovat o spravedlnost, která plyne z víry. Nejuniverzálnější program vskutku křesťanského života lze shrnout jako věrnost příslibům svatého křtu.?

Druhým bodem, kterému se Benedikt XVI. věnoval v rodišti Karola Wojtyly, byl význam farnosti. Jan Pavel II. mluvil o wadowické bazilice s vděčností, jako o místu, kde se probouzelo jeho povolání ke kněžství.

?Chrám je znamením společenství věřících lidí, které sjednocuje přítomnost Boha, která přebývá v jejich středu. Toto společenství je onou církví, kterou Jan Pavel II. miloval. Jeho láska k Církvi se rodila ve wadowické farnosti.?

Právě tato zkušenost farnosti jako středu svátostného života, místa evangelizace a dozrávání víry, vedla pozdějšího kněze, biskupa a papeže k tak velké starosti o farní společenství, zdůraznil Benedikt XVI. V závěru zmínil také o mariánské úctě Jana Pavla II. I ta má počátky v pravidelných modlitbách gymnazistů před obrazem P. Marie Ustavičné pomoci ve Wadowickém kostele.

?V duchu této zbožnosti chci pře tímto obrazem děkovat Bohu za pontifikát Jana Pavla II. a jako on prosit Matku Boží, aby pečovala o Církev, jejíž vedení mi bylo z vůle Boží svěřeno. A vás prosím, drazí bratři a sestry, abyste mě doprovázeli modlitbou, stejně jako jste podporovali svého velkého Krajana. Vám všem zde shromážděným a všem, kdo přijíždíte do Wadowic načerpat ducha víry Jana Pavla II. ze srdce žehnám.?

Kalvárie
Z Wadowic se Benedikt XVI. vydal autem na Kalvárii Zebrzydovickou, která je vzdálená asi 14 km. Bylo to poslední místo, které Jan Pavel II. navštívil, když se v srpnu 2002 vydal na svou poslední návštěvu rodné země ve svém životě. Chrám si tehdy navíc připomínal 400. výročí svého posvěcení.

Poutní chrám na Kalvárii Zebrzydovické je zasvěcen Umučení Páně a Panně Marii Bolestné. Byl postaven díky dobrodinci Nikolu Zebrzydovickému, který dal podnět ke stavbě chrámu v roce 1600. Zdejší Křížová cesta je dlouhá 15 km a je zapsána v seznamu Světového dědictví Unesco. Právě zde chodíval Karol Wojtyla v dobách svého mládí i později se skupinami mládeže jako kněz a krakovský biskup. Kostel spravují bratři františkáni.

Podle původních plánů papežské cesty měla mít návštěva Kalvárie jen osobní ráz. Zástupy poutníků i malé pódium postavené vedle poutního chrámu nicméně nedovolily Svatému otci odejít beze slova. Po soukromé modlitbě v chrámu položil Benedikt XVI. na oltář svůj dar ? papežský růženec. Ke shromáždění se pak obrátil těmito slovy:

?Při své první cestě do Polska Jan Pavel II. navštívil toto poutní místo a svou promluvu věnoval modlitbě. Na závěr řekl: ?A prosím, prosím o to, abyste se tu za mě modlili, za mého života i po smrti?. Dnes jsem se chtěl na chvíli zastavit v kapli matky Boží a s vděčností se pomodlit za něho, tak jak si přál. A po příkladu Jana Pavla II., i já se k vám z celého srdce obracím s prosbou, abyste se modlili za mě a za celou církev.?

V reakci volání davu, který v polštině a v němčině skandoval: Máme tě rádi, Benedikt XVI. italsky dodal: Věřím, podobně jako váš milý arcibiskup, kardinál Stanislav, že nám Prozřetelnost už brzy dovolí těšit se z beatifikace a kanonizace našeho milovaného papeže Jana Pavla II.

Lagiewniky
Kolona vozidel doprovázející Svatého otce zpět do Krakova. Důležitou zastávkou na této zpáteční cestě však byl ještě Kostel Božího milosrdenství v Lagiewnikách, místo spojené s osobností sv.Faustiny Kowalské.

Mezi dvěma návštěvami Jana Pavla II. v letech 1997 ? 2002 byl postaven velký moderní chrám, který pojme 4000 poutníků. Stojí vedle starého konventu Kongregace sester Milosrdné Matky Boží, který od roku 1899 poskytoval útočiště i možnost vzdělání a kvalifikace dívkám v nouzi. Mystická vidění sestry Faustiny přitahovala od počátku mnoho poutníků, kteří se přicházeli modlit před známý obraz Milosrdného Ježíše. Význam místa se ještě zvýraznil po uzavření kanonizačního procesu v roce 2000. Jan Pavel II., který na Lagievniky chodil k hrobu sestry Faustiny již jako dělník v době okupace a jako tajný seminarista a který zahájil beatifikační proces na diecézní úrovni jako krakovský biskup v roce 1963, včlenil Poselství Božího Milosrdenství sestry Faustiny do oslav Velkého Jubilea. Při své poslední návštěvě Polska v roce 2002 pak posvětil nově postavený Chrám Božího Milosrdenství. Duchovní a teologický rozměr Božího Milosrdenství také přiblížil ve své druhé encyklice Dives in Misericordia v roce 1980.

Benedikt XVI. byl v Lagievnikách přivítán sestrami zdejší komunity a zastavil se ke krátké adoraci relikvií sestry Faustiny. V novém chrámu pak na Svatého otce čekalo asi 800 nemocných. K nim se Svatý otec obrátil s těmito slovy:

?V této souvislosti stojíme před dvěma tajemstvími: tajemstvím lidského utrpení a tajemstvím Božího Milosrdenství. Na první pohled se zdají být v protikladu. Ale pokud se do nich snažíme proniknout ve světle víry, vidíme jejich vzájemnou harmonii. Je to možné pochopit díky tajemství Kristova kříže. Jak řekl Jan Pavel II.. V kříži se sklání Boží milosrdenství k člověku, kříž je dotekem věčné lásky vztaženým k nejbolestnějším ranám lidské existence na této zemi??

Svatý otec zdůraznil, že proto jsou právě nemocní a trpící nejvýmluvnějšími svědky Božího milosrdenství. Na závěr pak udělil všem přítomným své požehnání.

Po návratu do Krakova Benedikt XVI. poobědval v Arcibiskupském paláci a strávil zde chvíle odpočinku před dalším večerním programem.

Wawel
Kolem 18 hodiny přijel Svatý otec v papamobilu do katedrály na Wawelu. Tato gotická katedrála je zasvěcena sv.Václavovi a nachází se v ní hrob sv.Stanislava. Od 14. století byla katedrála místem korunovace polských králů, kteří zde pak byli rovněž pohřbíváni. Nacházejí se v ní také hrobky národních hrdinů, jako například Tadeuzse Kosciuszka, Adama Mickiewicze nebo Julia Slowackého. V této katedrále slavil Jan Pavel II. liturgii při rozmanitých příležitostech, po svém kněžském svěcení v roce 1946, zádušní mši za zemřelého bratra a rodiče a také při apoštolských návštěvách Polska, řadu vzpomínek na tuto katedrálu najdeme také v jeho knize Vstaňte, pojďme!

Setkání s mládeží
Po prohlídce katedrály se Benedikt XVI. přemístil v papamobilu na Krakovské pláně, kde v čase našeho vysílání vrcholí setkání papeže s polskou mládeží.

V promluvě k mladým se papež zaměřil na odvěkou touhu po kráse a štěstí, která přebývá v lidském srdci. Je to jako dům, v němž každodenním chlebem je láska, odpuštění, pochopení a pravda, jež přináší pokoj srdci. Právě po tomto domě pociťujeme nostalgii. Jak znovu postavit tento dům života? zeptal se Svatý otec mladých. Postavit tento dům je možné pouze na Kristu a s Kristem. S Tím, který je stále věrný a který se nám dává ve své ?ukřižované lásce.? Kristus je tou skálou, na které stavíme, i když je tato skála odmítaná. Stavět dům na skále také znamená počítat s tím, že přijde bouře, déšť a vítr, který doráží na dům. Nedivte se proto, když taková neštěstí přicházejí a neztrácejte v nich odvahu.

Stavět dům na skále s odvahou, to je motiv, který adresuje Benedikt XVI. polské mládeži, se všemi odstíny a významy, které slovo skála má a které vždy vyúsťují v Kristu. Skálou nazval Kristus Petra a na této skále vystavěl svou církev, tak, aby ji pekelné mocnosti nepřemohly. Benedikt XVI. se obrací k mládeži s tímto poselstvím: Na Petrově skále, na Kristu, má smysl budovat dům našeho života, a každý z Petrových nástupců, jak těch, kdo nás sledují z Domu Nebeského otce, tak i těch, kteří přijdou, budou mládeži pomáhat při této stavbě.

(RaVat)