Varšava.
Ve varšavské katedrále svatého Jana se dnes papež setkal s kněžími.
Svou promluvu zahájil citátem z listu Římanům: ?Nejprve vzdávám díky svému Bohu skrze Ježíše Krista za vás všechny... Toužím vás spatřit, abych se s vámi sdílel o některý duchovní dar a tak vás posílil, to jest abychom se spolu navzájem povzbudili vírou jak vaší, tak mou.?
Těmito slovy s obracím k vám, milí kněží,protože dobře odrážejí mé dnešní pocity a myšlenky, touhy a modlitby? Přijíždím do Polska, abych čerpal z atmosféry víry, v níž žijete, a abych se ?s vámi sdílel o některý duchovní dar a tak vás posílil?. ? Setkávám se s vámi dnes ve varšavské arcikatedrále, v níž každý kámen připomíná bolestné dějiny vašeho hlavního města a vaší země. Jak velkým zkouškám jste byli vystaveni v časech nepříliš vzdálených!
Benedikt 16. ve pak své promluvě zmínil hrdinné svědky víry a naděje během minulého režimu a připomněl zvláště kardinála Stefana Wyszyńského a vyzdvihl jeho věrnost službě církvi i uprostřed pronásledování. Přítomné kleriky tak povzbudil v odvaze a věrnosti evangeliu a oslovil je jako ty, které Kristus povolal, aby Mu sloužili v novém tisíciletí:
Byli jste vyvoleni mezi lidmi a ustanoveni ve věcech, které se týkají Boha,?. Věřte v sílu svého kněžství! ? Když byly vaše ruce pomazány olejem, znamením ducha Svatého, byly určeny pro službu Pánu jako jeho ruce v dnešním světě. Nesmějí už sloužit egoismu, ale mají nést světu svědectví o lásce samotného Boha.
V souvislosti s kněžstvím papež podtrhnul důležitost osobní modlitby a poukázal na zážitek nezapomenutelného mlčení milionu mladých lidí při modlitbě během vigilie v Kolíně nad Rýnem minulý rok v létě.
Nepodléhejme pokušení spěchu a čas, který dáváme Kristu v tiché, osobní modlitbě, nepovažujme za ztracený. Právě tehdy se totiž rodí neskvělejší plody pastorační služby? Péče o kvalitu osobní modlitby a o dobrou teologickou formaci přináší v životě plody.
Ve své řeči papež vyzval k vyrovnání se s dědictvím minulosti a zároveň varoval před lehkovážnými soudy ohledně minulých pokolení.
Život pod vlivem totality mohl způsobit podvědomou tendenci k ukrývání se pod vnější maskou a v důsledku toho k podléhání jisté formě pokrytectví. ?Během Velkého Jubilea Jan Pavel II. mnohokrát vyzýval věřící k pokání za nevěrnosti minulosti. Věříme, že církev je svatá, ale jsou v ní hříšní lidé.
Jako výzvu pro současnou polskou církev zmínil Benedikt 16. pastorační péči o polské emigranty, kteří opouštějí zemi za prací v zahraničí a vyzval polské kněze k odvaze a velkodušnosti opustit svůj bezpečný a známý svět a jít sloužit lidem do ciziny. Na závěr papež povzbudil polské kněze v pastorační práci a požehnal jim:
Buďte pevní ve víře! Také vám svěřuji motto své pouti. Buďte autentičtí v životě i ve službě. Hleďte na Krista, žijte skromným životem, v solidaritě s věřícími, ke kterým jste posláni. Služte všem, čekejte na ně, doprovázejte nová hnutí a komunity, podporujte rodiny, neztrácejete kontakt s mládeží, pamatujte na ubohé a opuštěné. Budete-li žít vírou, Duch Svatý vám napoví, co máte říkat, jak máte sloužit. ? Všem vám žehnám.
Plné znění promluvy Svatého otce ke kněžím ve Varšavské katedrále najdete ZDE
(RaVat)