Znáte vozy, kterým se říká trolejbusy. Člověk musí být tak trochu takovým trolejbusem. Tramvaj jede jen po kolejích ? nemá žádnou svobodu. Automobil má naprostou svobodu a trolejbus má svobodu v rámci kontaktu. Nesmí ztratit kontakt, jinak přijde o veškerou energii, světlo zhasne a zastaví se. Něco podobného se děje i s člověkem. Člověk má svsobodu, ale musí si dát pozor, aby nepřerušil kontakt s Pánem Bohem, aby si nevydal na takové cesty svobody, které ho učiní na Bohu nezávislým. Když je kořen rostliny vytržen z životodárné hloubky, usychá. Pán Ježíš řekl: ?Zůstávejte ve mně? ? a pro člověka s jistou vnitřní stavbou je typické, že si uvědomuje, co to znamená. Není to pro něj jen absktrakce nebo teorie. Je to vnitřní život. Vnitřní život člověka znamená přizpůsobovat se, dolaďovat se podle Ducha, který je neproniknutelný a nekonečný. A tady je problém , velký problém, ale v tom spočívá život a bez toho žádný vnitřní život není. Proto musí být v člověku jistá pružnost, jistá připravenost, poddajnost. Jinak totiž, bude-li zatvrzelý, nepodaří se mu doladit, neporozumí si se svým Průvodcem. Pamatujte si, že v každém z vás je ohromný poklad a jedině spolupráce s Bohem nedovolí, abyste ten pohklad promrhali.
Další články z podrubriky Postní zamyšlení
odeslat článek
vytisknout článek
