Vatikán.
Benedikt XVI. dnes přijal v Clementinském sále asi 250 účastníků konference o církevních a katolických univerzitách, kterou uspořádala Kongregace pro katolickou výchovu. Hlavním tématem setkání bylo Kulturní dědictví evropských univerzit jako prostor pro vyšší vzdělání.
V promluvě k účastníkům konference se Svatý otec věnoval zejména zdůraznění významu univerzit pro kulturní vývoj a pochopení evropské identity. Připomněl, že základem, na němž stojí univerzitní instituce, bylo mnišství, které nabízelo studium jako nástroj l prohloubení duchovního a náboženského života a brzy se rozvinulo i v rovině kulturní a ekonomické. Za vlády Karla Velikého pak s přispěním církve začaly vznikat první školy.
?O několik století později pak vzniká díky rozhodujícímu impulsu ze strany církve Univerzita. Množství evropských univerzit, od Bologne přes Paříž, Krakow, Salamanku, Kolín nad Rýnem, Oxford a Prahu, se rychle rozvinulo a sehrálo významnou roli při utváření evropské identity a jejího kulturního dědictví. Univerzitní instituty se vždy vyznačovaly láskou k moudrosti a úsilím o objevování pravdy, a neustálým odkazem ke křesťanskému pohledu, který v člověku vidí vrcholné dílo stvoření, neboť je utvořen k Božímu obrazu a podobě.?
Tak jako univerzita vzniká k lásky k vědění, dá se říci, že stejně tak umožňuje poznání, které vede k lásce.
V závěru promluvy Svatý otec zdůraznil, že debata o evropské identitě se nemůže vést pouze na rovině ekonomické a politické, ale především a antropologické.
Také dnes se ptáme, jaký vztah existuje mezi lidskou osobou, vědou a technikou. Technika učinila od 19. století do současnosti velké pokroky, do té míry, že dnes technologické procesy přejímají jistou část našich mentálních aktivit, tím však také ovlivňují naše myšlení a mohou omezovat naší svobodu.
?Je zapotřebí říci s rozhodností: lidská bytost nikdy nemůže být obětována úspěchům vědy a techniky, proto je pro nás stále nejdůležitější antropologická otázka, kterou se snažíme jako dědici humanistické tradice založené na křesťanských hodnotách, vidět ve světle základních principů naší společnosti, a k níž evropské univerzity přistupují jako půda pro její nové zkoumání a prohlubování.?
Jen tak může Univerzita ve třetím tisíciletí pomoci Evropě v uchování její ?duše?, tím, že revitalizuje křesťanské kořeny, na nichž je založena, zakončil svou promluvu Benedikt XVI.
(pec)