Benedikt XVI. stejně jako jeho předchůdci Pavel VI. a Jan Pavel II. napsal věřícím zvláštní Poselství k postní době, která letos začíná popeleční středou 1. března. Požádali jsme mons. Karla Kasteela, sekretáře Papežské rady Cor Unum, aby nám k dokumentu řekl pár slov:
Proč se Poselství k postní době blízce dotýká právě Papežské Rady Cor Unum?
Jak většina posluchačů ví, prvním úkolem Papežské Rady Cor Unum, jak to chtěl Boží služebník Pavel VI., je katecheze Milosrdné lásky ? Charity, jež byla v těchto dnech mistrovsky vyjádřena v nové Encyklice. Nesmíme zapomenout, že každý rok ,od dob Papeže Pavla VI, nám Kristův Vikář předkládá dokument o Charitě ? Milosrdné lásce, královně ctností, a to je právě Papežovo Poselství k postní době. Je tedy především povinností Papežské Rady Cor Unum a těch, jež s ní spolupracují, aby šířila dokument a zařadila jej do pastorace celé Církve. Vzpomeňte, jak v minulém roce Boží služebník Jan Pavel II. věnoval své Poselství k postnímu období starým lidem, důležitosti starých lidí pro mládež a opačně. Komu to uniklo, radil bych, aby si Poselství k postnímu období 2005 přečetl. Lehce se najde na internetových stránkách anebo na požádání v našem úřadu.
Čím je pro vás Postní doba?
V prvé řadě Postní doba není jen dobou přísnosti, pokání a zpytování svědomí, ale mělo by být pro člověka, ?který neustále touží po jisté samostatnosti, mnohdy vzdalující se od pramenů milosti? (Poselství 2006), vroucnou touhou po sblížení s Bohem. Je to jakési poopravení směru, nezbytné k oslavě největších křesťanských svátků, Velikonoc. Žádný svátek nemůže být dobře oslavován bez patřičné přípravy.
Jaká je hlavní myšlenka Poselství?
Svatý Otec se věnoval přípravě Poselství během svého pobytu v Castel Gandolfu. Je součástí jeho myšlení a magistéria, vyjádřeného v Encyklice ?Deus Caritas Est?. Je ale adresováno zvláště věřícím, kteří touží, aby Postní doba byla plodnou dobou rozvoje jejich duchovního života. Svatý Otec připomíná, že Postní doba ?je privilegovaným časem vnitřní pouti k Tomu, jenž je pramenem milosrdenství?. Milosrdenství je postojem lásky srdce vůči bídě, misérii, říká to samotné slovo misericordia. Proto tématem nového Poselství je ?Ježíš uviděl zástupy a bylo mu jich líto? (Mt 9,36).
Jádrem Poselství je tedy Kristova lítost nad zástupy, ale zabývá se i tématem vývoje, podobně jako, Pavel VI. v Encyklice ?Populorum Progressio?, o níž se zmiňuje také Benedikt XVI. Můžete nás seznámit s obsahem Poselství?
?Bůh nás chrání a je nám oporou i v temném údolí, zatímco pokušitel nám radí abychom si zoufali anebo vkládali klamnou naději do díla svých rukou. Ale i dnes Pán poslouchá naše volání po životě v radosti, míru a v lásce. Bůh nedopustí, aby strašlivá tma převládla?. ?Bůh vymezil zlu hranice?, jak říkal Boží služebník Jan Pavel II. ve své knize ?Paměť a identita?. Benedikt XVI. se k těmto slovům znovu vrací, a jde dál. Jak říká, v dnešní době ?je vývoj zvlášť důležitý. Kristus nadále obrací svůj pohled k národům. Ježíš ví o překážkách, které brání rozvoji Božího plánu ve prospěch lidství. Ježíš dává sebe sama za uskutečnění tohoto plánu. Encyklika to formuluje velmi silnými slovy: ?odpověď na materiální potřeby se nedá oddělit od uspokojení nejhlubších potřeb srdcí?. A připomíná naši odpovědnost vůči nejchudším na zemi, ať už strádají po stránce materiální či sociální. Již Pavel VI. označoval nedostatky rozvoje jako upírání lidství. Bylo by zapotřebí znovu si přečíst Populorum pregressio tohoto velkého Papeže. V prvé řadě tam najdeme nejvyšší hodnoty dané Božím zákonem, ale také spolupráci ve prospěch společného dobra. ?Ve víře, tak jak Ježíš pohlížel na zástupy, najdeme odpověď na potřeby naší doby. Proto se Církev zasazuje v pomoci bližnímu, ať už je blízký nebo vzdálený. Během Postní doby musíme odstranit rozpory mezi naším egoismem a Kristovým pohledem. A proto také hledíme na světce a misionáře, kteří nám jsou příkladem, dnes i v minulosti, a zvláště v době globální vzájemné závislosti. Neexistuje ekonomický či sociální plán, v němž by chyběla Boží láska?. Není to jen technický problém, láska Krista nás musí pohánět. Toto je evangelijní logika: Blahoslavená Matka Tereza říkávala: ?První chudoba národů spočívá v tom, že neznají Krista?. Pak už přichází to ostatní. Proto je nezbytná náboženská svoboda, abychom mohli hlásat Krista a Jeho spásu. Papež zdůrazňuje, že je nesprávné starat se v prvé řadě o vnější struktury. Je chybné myslet si, že nejdřív se musí zlepšovat země a až pak myslet na nebe. Opakuje slova Jana Pavla II: ?Víme, že Kristus přišel, aby přinesl spásu všem? (Redemptoris missio, II).
Co považujete v Postní době za důležité?
V Postní době jde o všeobecnou spásu e vede nás k velikonočnímu vítězství Krista. Musíme se tedy obrátit k Němu, přijmout svátost smíření, pokorně se vyznat z našich hříchů. Pokud to neuděláme, staneme se skeptickými a slabými. Pohleďme na P. Marii, - a tady Benedikt XVI. cituje z Danteho, stejně jako v Encyklice, protože Ona je ?živý pramen naděje? (Paradiso XXXIII, 12).
Přeložila M. Kratochvílová
odeslat článek
vytisknout článek
