Nový portál Vatikánského rozhlasu

Vatikán. Dnes začal týden modliteb za jednotu křesťanů. Letošní téma je zvolené z evangelia sv. Matouše: Kde jsou dva nebo tři shromážděni v mém jménu, tam jsem já uprostřed nich (Mt 18,18-20). Hlavním místem ekumenických setkání v Římě je Bazilika sv. Pavla za hradbami, kde se každý den v 17 hodin shromáždí příslušníci různých církví při nešporách spojených s modlitbou za jednotu všech, kdo věří v Krista. Každý den bude v bazilice sv. Pavla probíhat večerní modlitba hodin pod vedením benediktinských mnichů.

První církví, která se dnes zapojila do modliteb v bazilice byla anglikánská římská farnost All Saints v čele se svým pastorem Jonathanem Boardmanem. Týden modliteb za jednotu křesťanů pak zakončí v této bazilice ve středu 25. ledna, na svátek Obrácení sv. Pavla, slavnostní nešpory za účasti Svatého otce.
Ekumenická setkání budou probíhat také v římském kostele Santa Maria in via Lata, kde se už 25 let konají setkání církví východního ritu. Dnes ve 20 hodin to bude liturgie v řecko byzantském obřadu, v dalších dnech budou následovat liturgie v ritu syrsko-malabarském, byzantsko-rumunském, etiopském, byzantsko-ukrajinském, syrsko-maronitském a arménském. Luteránská církev nabídne katolíkům možnost k setkání v kostele sv. Brigity. V pátek se tam uskuteční slavnostní nešpory pod předsednictvím kardinála Waltera Kaspera, jichž se zúčastní rovněž luteránská delegace z Finska, která je v těchto dnech na návštěvě Říma. Je příznačné, že k ekumenickému setkání dojde na místě, kde přes dvacet let žila sv. Brigita Švédská.

Jaká je současná podoba ekumenických vztahů mezi katolíky a luterány, přibližuje Vatikánskému rozhlasu pater Mathias Türk, člen Papežské rady pro jednotu křesťanů:

?Čtvrtá fáze dialogu mezi luterány a katolíky se týkala tématu ?apoštolská posloupnost v církvi?, tedy stavba církve na apoštolském základě a přechod od společenství evangelia ke společenství církve. Závěrečný dokument mezinárodní komise pro dialog, který bude vydán v druhé polovině tohoto roku, se bude snažit o vymezení toho, do jaké míry lze jít v hledání ?konsensu? mezi katolíky a luterány na toto téma. Kromě těchto konzultací teologického rázu ovšem pokračuje vzájemné setkávání obou církví při různých příležitostech. Ukázkou dobrých vztahů je také první audience předsedy Světové luteránské federace, biskupa Marka Hansona u Benedikta XVI. krátce po jeho zvolení papežem. Svatý otec se přimlouval za prohloubení ekumenického dialogu mezi luterány a katolíky. Uvedl také, že společné prohlášení o Doktríně o ospravedlnění z roku 1999 je základním kamenem v tomto dialogu.?

Modlitby za jednotu křesťanů se dotýkají také dialogu se staršími východními církvemi. V rámci Papežské rady pro jednotu křesťanů sleduje tuto oblast mons. Johan Bonny, který k současné podobě dialogu s východními církvemi uvádí:

?Staršími východními církvemi rozumíme církve, které svůj původ odvozují od Koncilu v Chalcedonu v roce 451. Tehdy některé církve z východní části Římského impéria nepřijaly definice koncilu o dvou přirozenostech Krista. Je to například koptská ortodoxní církev v Egyptě, arménská apoštolská církev, syrsko-ortodoxní církev nebo některé církve v Libanonu a Indii. Zvláště v oblasti středního Východu je dialog s východními církvemi velmi živý, projevuje se v sektoru charity, výchovy a vzdělání nebo například při setkání Patriarchů středního Východu. Existuje dobrá spolupráce mezi teologickými fakultami a semináři. A ekumenicky se řeší i některé otázky, jako je emigrace: mnoho křesťanů totiž stále raději volí z různých důvodů odchod do jiných zemí.?

A můžete zmínit nějaké konkrétní posuny v rámci tohoto dialogu za uplynulý rok?

?V roce 2005 se staly tři důležité události. Bylo to druhé setkání Společné komise pro dialog mezi katolickou církví a pravoslavnými východními církvemi, k němuž došlo loni v lednu a kde se hovořilo převážně o ekleziologických tématech. Bylo to jedno z posledních ekumenických setkání, jehož účastníky přijal Jan Pavel II. Druhou událostí byl pohřeb Jana Pavla II., který byl také obrovským ekumenickým setkáním svého druhu, vždyť se jej zúčastnili představitelé všech východních církví, kteří vždy oceňovali velký přínos papeže pro ekumenický dialog. Třetí významná událost byl Synod biskupů o Eucharistii, jehož se zástupci východních církví aktivně účastnili. Pastorační témata o Eucharistii jsou totiž na Východě velmi důležitá.?

(pec)