VaticanNews.va

   25. 6. 2018

RSS  RSS zpráv  Podcast denních pořadů       

Hlavní stránka

Zprávy

Svatý otec

Publicistika

Rozhovory

Homilie

Seriály

Speciály

Zvukový archiv

Denní programy


Redakce

Program

Frekvence

Fotogalerie

Technika

Historie

Kontakty


Anketa

Sleduji zprávy Vatikánského rozhlasu?

Poslechem na Rádiu Proglas.4535
Poslechem z webových stránek.2919
Četbou textů na webových stránkách.4758
Poslechem i četbou.2885


O webu

Rozhovory online

Rozšířené hledání

Odkazy


Zasílání novinek

Nejčtenější

Papež František: List o intekomuniu byl sepsán na můj pokyn

Papež: Všechny diktatury začínají šířením pomluv

O lásce k nepřátelům


Rádio Proglas TV Noe Česká provincie Tovaryšstva Ježíšova Res Claritatis Vysokoškolské katolické hnutí Česká republika Pastorace na webu Katolik.cz KTF UK Stránky pro animátory seniorů Návštěva papeže v České republice NAVRCHOLU.cz
 
Seriály

 Společné dědictví aneb Židovské kořeny eucharistie 

12.11.2005 

Sanctus

Aleksander Kowalski

Ve velké eucharistické modlitbě nacházíme text v plném znění převzatý ze Starého zákona. Podle prvního slova latinské verze je nazýván Sanctus. Na Východě i na Západě se zpívá po prefaci. Začíná slovy serafínů z vize proroka Izajáše: Svatý, Svatý, Svatý, Pán Bůh Zástupů. Nebe i země jsou plny tvé slávy (srv. Iz 6,3). Jediným dodatkem ? existujícím ve všech křesťanských liturgiích -k tomuto biblickému textu, je zmínka o nebesích a užití přivlastňovacího zájmena ?tvé?, zatímco v Izjášově knize je řeč pouze o Zemi plné Jeho slávy. Změnu třetí osoby zájmena na druhou určila nutnost upravit Izajášův text do stylu celé eucharistické modlitby, ve které o Bohu pouze nemluvíme, ale obracíme se k Němu. Oproti tomu přidání motivu nebe plného Boží slávy můžeme vysvětlit kontextem mešní liturgie, která nás uvádí do skutečnosti vykračující za pozemské záležitosti, stejně jako samotným původem těchto slov o Boží svatosti a slávě, hlásaných u Izajáše andělskými bytostmi, a tedy nebešťany.

Ve Starém Zákoně má původ také druhé část ?Sanctus?. Tentokrát jde o fragment jednoho z žalmů: ?Sláva na výsostech. Požehnaný, jenž přichází ve jménu Páně. Hosanna na výsostech.? (srv. Ž 118, 25-26). V porovnání s textem 118. žalmu i tady nacházíme charakteristický dodatek, totiž výraz: na výsostech. I tentokrát jsou přidána slova vedou mysl účastníků liturgie k nebi. Je to jakési pokračování výzvy: ?Vzhůru srdce? z dialogu před prefací. Konec konců víme dobře, odkud tato slova pocházejí. Citát ze 118. žalmu nebyl do ?Sanctus? převzat přímo z žaltáře, ale ve formě užité u evangelistů (Mt 21,9; Mk 11,9-10) při popisu Kristova vjezdu do Jeruzaléma o Květné neděli. Právě tam se po Hosanna objevuje obrat: na výsostech.

V syrských a arménských liturgiích najdeme v této části ?Sanctus? ještě jiný dodatek. Zpívá se tam: ?Požehnaný, jenž přišel a přichází ve jménu Páně.? Můžeme v tom vidět jistou návaznost na jediný text Nového Zákona, který cituje slova serafínů z Izajášova vidění. Najdeme ho v Apokalypse: ?Svatý, Svatý, Svatý, Hospodin, Bůh všemohoucí, ten, který byl, který jest a který přichází.? (Ap 4,8)

Také Židé se modli těmito slovy serafínů z knihy proroka Izajáše. Jsou součástí několikrát denně opakované modlitby Kedušà, jejíž název pochází z hebrejského Kadòš ? ?Svatý?. Biblický verš je citován v plném znění: ?Volal jeden k druhému: Svatý, Svatý, Svatý je Hospodin zástupů. Celá země je plná jeho slávy (Iz 6,3). V této židovské modlitbě se pak připojuje ještě další biblický text, připomínající v řadě ohledů fragment 118. žalmu, který je součástí křesťanského Sanctus. Pochází z knihy proroka Ezechiela: Požehnána buď Hospodinova sláva vycházející ze svého místa! (Ez 3,12).

Sanctus může z několika důvodů zaskakovat toho, kdo si neuvědomuje hluboké starozákonní kořeny Eucharistie. Nejen proto, že se skládá z textů pocházejících výlučně ze Starého Zákona a má výrazné analogie v židovských modlitbách. Latinská i byzantská liturgie zachovává dokonce dva hebrejské výrazy: Sabaòt a Hosanna.

Termín Sabaòt znamená ?Zástupy? ? ať už jde o vojenské oddíly v doslovném pozemském významu, nebo ?nebeské vojsko?, hvězd a planet či přímo andělů. Když se ve Starém Zákoně hovoří o Jahve Sabaòt, jde o poukaz na Boží moc. Ve starověkých překladech Bible, jako řecká Septuaginta, syrská Pešitta nebo latinský Vulgáta, se titul Sabaòt překládá někdy jako ?Mocný? nebo ?Všemohoucí?, jindy je ale ponechán v hebrejštině, jako jedno z vlastních Božích jmen. V tomto originálním znění ho zachovala latinská liturgie, stejně jako řecká v její následnosti také staroslověnská. Zatímco jiné starobylé východní liturgie, jako například syrská, užívá výraz: ?Pán Bůh Všemohoucí.? V pokoncilních překladech liturgie latinského obřadu do moderních jazyků, najdeme různé převody tohoto výrazu: ?Pán Bůh Zástupů, Celého světa, všech mocností a moci, Všemohoucí?. V některých překladech však zůstalo, stejně jako v latinském originále hebrejské Sabaòt.

Oproti tomu výraz Hosanna se zachoval ve stejné formě ve všech liturgiích na Východě i na Západě. hebrejsky zní: Hoši´a-nnà ? a bylo by možné překládat ho jako: ?Zachraň nás!? nebo ?Pomoc nám, prosím!? Prosebné volání, s nímž se kdysi obracelo k Bohu, stejně jako ke světským vládcům, se postupně stalo radostnou aklamací, vyjadřující víru ve spásné Boží působení. V tom smyslu byl užit při triumfálním vjezdu Krista do Jeruzaléma. Ž 118 patří do skupiny žalmů nazývaných Hallel, které se zpívaly během oslav Paschy a dalších židovských svátků. Jedním z nich je podzimní Svátek stánků. V pozdějším judaismu je právě podle slov 118. žalmu nazýván sedmý den toho svátku ?Velké Hosanna? ? Haš´a-nnà Rabbà ? při kterém se mává palmovými větvemi. I v tom je opět jistá analogie s Květnou nedělí. Tento výraz ovšem figuruje pouze v hebrejském originále řečeného žalmu. Všechny biblické překlady ? včetně nejstarších, jako Septuaginta, Pešitta nebo Vulgáta ? ho překládají jako: Ó Pane, zachraň nás! (Ž 118,25). Můžeme tedy říci, že právě díky evangelijnímu popisu vjezdu Krista do Jeruzaléma křesťanská eucharistická liturgie zachovala v ?Sanctus? hebrejský termín Hosanna.

Další články z podrubriky Společné dědictví aneb Židovské kořeny eucharistie

 odeslat článek     vytisknout článek


Hlavní stránka | Zprávy | Svatý otec | Publicistika | Rozhovory | Homilie | Seriály | Speciály | Zvukový archiv | Denní programy
Redakce | Frekvence | Fotogalerie


Copyright © 2003-2018 Česká sekce Vatikánského rozhlasu. Všechna práva vyhrazena. Adresa redakce: ceco@spc.va.
Administrace: Česká sekce Vatikánského rozhlasu. Technická realizace: Václav Lahoda.

 
Záznam aktuálního pořadu ve formátu MP3  

Kanál Vatikánského rozhlasu na YouTube  

Archív denních pořadů ve formátu Real Audio  
 Zprávy
Úloha katolické výchovy? Dát duši globalizovanému světu

Papež: Uznání diferencí je podmínkou setkání s druhým

Papež nečekaně podpořil dvě nadace pro zdravotně postižené

Petrův nástupce přijal australského generálního guvernéra

Globální etika tématem zasedání Papežské akademie pro život

Papež: Každý ať si položí otázku, zda umí vnímat útěchu Ducha

Papež se poprvé setkal s Organizací afrických protestantských církví

Náboženství není problém, nýbrž součást řešení

Úřad pro komunikaci již není sekretariátem

Blahořečena paraguayská karmelitka María Felicia od Svátostného Ježíše

Kolumbův list se vrátil do Vatikánské knihovny

Pět let vězení pro kněze za držení pedopornografického materiálu

 Nově na webu
Svatý otec: Při plození dítěte jednají rodiče jako spolupracovníci Boha

Publicistika: Ideolog Muslimského bratrstva zednářem

Publicistika: Není-li Bůh, lidská práva se hroutí

Rozhovory: Ekumenismus a proselytismus se vylučují

Homilie: Na kříži se Bůh zjevil jako agapé

Archiv zpráv červen 18
    123
45678910
11121314151617
18192021222324
252627282930 

Starší zprávy >

Náš tip

Božím lidem je třeba se stát

Gaudete et exsultate

Bůh nebrání pravdu na úkor lásky, ani lásku na úkor pravdy či rovnováhu na úkor obojího