VaticanNews.va

   26. 9. 2018

RSS  RSS zpráv  Podcast denních pořadů       

Hlavní stránka

Zprávy

Svatý otec

Publicistika

Rozhovory

Homilie

Seriály

Speciály

Zvukový archiv

Denní programy


Redakce

Program

Frekvence

Fotogalerie

Technika

Historie

Kontakty


Anketa

Sleduji zprávy Vatikánského rozhlasu?

Poslechem na Rádiu Proglas.4881
Poslechem z webových stránek.3122
Četbou textů na webových stránkách.4976
Poslechem i četbou.3057


O webu

Rozhovory online

Rozšířené hledání

Odkazy


Zasílání novinek

Nejčtenější

Víra není idea, nýbrž setkání

Arcibiskup Charles Daniel Balvo novým apoštolským nunciem v ČR

Papež František na návštěvě Litvy, Lotyšska a Estonska – 1. den


Rádio Proglas TV Noe Česká provincie Tovaryšstva Ježíšova Res Claritatis Vysokoškolské katolické hnutí Česká republika Pastorace na webu Katolik.cz KTF UK Stránky pro animátory seniorů Návštěva papeže v České republice NAVRCHOLU.cz
 
Seriály

 Společné dědictví aneb Židovské kořeny eucharistie 

5.11.2005 

Dialog před prefací

Dědictví poslední večeře

Aleksander Kowalski

Velká eucharistická modlitba, zvaná též anafora nebo kánon mše svaté ? jak na Západě, tak i na Východě začíná vždy úvodním dialogem. Také ten má analogie v biblické a židovské tradici. Ve Starém Zákoně začíná úvodem toho druhu kající liturgie, o které čteme u Nehemiáše. Prosebné modlitbě za smíření předcházejí slova levitů:
?Povstaňte, dobrořečte Hospodinu, svému Bohu, po všechny věky. Ať dobrořečí tvému slavnému jménu, vyvýšenému nad každé dobrořečení a chválu.? (Ne 9,5).

Vyznavači judaismu po skončení každého jídla vyslovují děkovnou modlitbu zvanou Birkàt ha mazòn ? požehnání po jídle. Pokud ke stolu zasednou nejméně tři dospělí muži, předchází jí zimùn ? úvodní dialog, vyzývající k modlitbě. ?Dospělý, mužem? se míní plnoletost v nábožensko-právním smyslu. To znamená musí završit 13. rok věku a absolvovat obřad bar micvà, tedy náboženskou iniciaci, při které poprvé na veřejnosti přečte fragment Tory a stane se tak právoplatným členem židovské obce. Přítomnost tří takových lidí dovoluje, aby se jeden z nich, jako vedoucí modlitby, obracel k ostatním oficiálním způsobem. Vyzývá je: ?Pánové, dobrořečme,? a ostatní odpovídají ?Dobrořečeno budiž jméno Hospodinovo nyní i na věky.? Předsedající opakuje tatáž slova a dodává. ?S dovolením mých mistrů a pánů, dobrořečme Tomu, z jehož vlastnictví jsme se sytili.? Ostatní odpovídají: ?Dobrořečme Tomu, z jehož vlastnictví jsme se sytili a díky Jehož dobrotě žijeme.? Předsedající opět zopakuje jejich slova a dodává: ?Požehnaný je On a požehnané je Jeho jméno,? a pak pokračuje delší děkovnou modlitbou.

Pokud k jídlu zasedá nejméně deset v náboženském smyslu plnoletých Židů, jejich počet dosahuje minjàn, tedy quorum nezbytné k veřejné bohoslužbě. Společná modlitba v tom případě nabývá charakteru liturgie slavené v právoplatném náboženském shromáždění. Jejím místem nemusí být k tomu určená synagoga. Postačí obyčejný dům. Tehdy se v citovaných výzvách na počátku modlitby třikrát připomíná přímo Elohejnu ? tedy ?náš Bůh?. Říká se: ?Požehnaný je náš Bůh. Dobrořečme našemu Bohu za to, že jsme jedli z toho, co Patří Jemu.?

Podobně jako po každém jídle, se dialog s výzvami k modlitbě objevuje v obřadu paschální hostiny. Zahajuje se po vlití vína do třetího rituálního kalichu. Pokud mezi přítomnými nejsou tři nábožensky plnoletí Židé, předsedající ho musí vynechat a přistupuje okamžitě k děkovným modlitbám. Ty totiž v žádném případě vypustit nelze.

Kristus ustanovil Eucharistii při paschální večeři, ke které zasedl s dvanácti apoštoly. Počet dospělých mužů tedy dosahoval a dokonce překračoval quorum požadované k tomu, aby mohli být uznáni za plnoprávné liturgické shromáždění. A tedy je to počet dovolující, aby účastníci zahajovali díkuvzdání úvodním dialogem. Proto je možné považovat dialog před prefací za dědictví poslední večeře.

Zároveň ovšem tento eucharistický dialog překračuje své starozákonní a židovské vzory. Dobře ho známe z liturgie římské církve, kde začíná slovy kněze: ?Pán s vámi?, na které věřící odpovídají ?I s tebou?. V latině i v překladech do většiny národních jazyků zůstal doslovný překlad ?I s tvým duchem?. Otcové církve v tzv. mystagogických katechezích uvádějících do liturgie vidí v této liturgické formulaci něco víc, než pouhou odpověď ?I s Tebou?, totiž odvolání se k milosti Ducha svatého, kterou knězi vyprošují věřící. V mnoha východních liturgiích ? v syrských, byzantských a arménských ? jsou prvním pozdravem v onom dialogu, na místě ?Pán s vámi?, slova, která se dostala také do obnovené římské liturgie po II. Vatikánském koncilu ? i když ne před prefací nýbrž hned na počátku mše svaté. Pocházejí ze závěrečné kapitoly 2. listu sv. apoštola Pavla Korinťanům: ?Milost našeho Pána Ježíše Krista, láska Otcova a společenství Svatého Ducha, ať je s vámi se všemi? (2 Kor 13,13). Ve shodě s novozákonním zjevením, křesťanský východ připomíná před prefací trinitární rozměr Eucharistie: ?Syn Boží, přítomný díky Duchu Svatému, se obětuje Otci.?

V eucharistických liturgiích na Východě i na Západě dále následuje výzva: ?Vzhůru srdce?. V syrské a v arménské tradici je na tomtéž místě řeč o povznesení mysli. Konec konců představa vzepjetí srdce nebo mysli k Bohu se často objevuje v mystice, jak v křesťanské tak i v židovské. Na tuto výzvu odpovídají většinou stejně jako v římské liturgii: ?Pozvedáme je k Pánu?. Chaldejská tradice, hluboce zakořeněná v kultuře Blízkého Východu, má bohatší formulace, jakoby přímo vzaté ze Starého Zákona a z židovských modliteb: ?K Tobě, Bože Abrahámův, Izákův a Jákobův, Králi slávy.?

Pro různé tradice Východu a Západu jsou společná také slova kněze: ?Vzdávejme díky Hospodinu, našemu Bohu? a odpověď ?Je to důstojné a spravedlivé.? Byzantská tradice opět obohacuje odpověď připomínkou tajemství nejsvětější Trojice: ?Je důstojné a spravedlivé klanět se Otci a Synu a Duchu Svatému, Trojici jedné podstaty a nerozdílné.? Církevní otcové napomínají, že ono ?povznesení srdce k Bohu? má trvat po celou eucharistickou modlitbu.

Přeložila J. Bronková

Další články z podrubriky Společné dědictví aneb Židovské kořeny eucharistie

 odeslat článek     vytisknout článek


Hlavní stránka | Zprávy | Svatý otec | Publicistika | Rozhovory | Homilie | Seriály | Speciály | Zvukový archiv | Denní programy
Redakce | Frekvence | Fotogalerie


Copyright © 2003-2018 Česká sekce Vatikánského rozhlasu. Všechna práva vyhrazena. Adresa redakce: ceco@spc.va.
Administrace: Česká sekce Vatikánského rozhlasu. Technická realizace: Václav Lahoda.

 
Záznam aktuálního pořadu ve formátu MP3  

Kanál Vatikánského rozhlasu na YouTube  

Archív denních pořadů ve formátu Real Audio  
 Zprávy
Papež František na návštěvě Litvy, Lotyšska a Estonska – 4. den

Papež František na návštěvě Litvy, Lotyšska a Estonska – 3. den

Papež k jezuitům: Vstupujte do předpeklí lidské existence

Papež František na návštěvě Litvy, Lotyšska a Estonska – 2. den

Papež František se modlil na bývalém popravišti KGB

Papež František na návštěvě Litvy, Lotyšska a Estonska – 1. den

Provizorní dohoda mezi Svatým stolcem a Čínskou lidovou republikou o jmenování biskupů

Kardinál Parolin k Provizorní Dohodě mezi Svatým stolcem a Čínou

Petrův nástupce zřídil novou diecézi v čínské provincii Hebei

Informativní nóta o katolické církvi v Číně

Pamatujme, odkud si nás Pán vyvolil

Papež promluvil ve videoposelství k obyvatelům Litvy, Lotyšska a Estonska

 Nově na webu
Svatý otec: Věřit znamená vzít na vědomí, že Bůh je živý a má nás rád

Publicistika: K čemu je vlastně papež?

Publicistika: Křesťanství otevřelo oči novým horizontům

Rozhovory: Práce a tvořivý duch pro nový ekonomický řád

Homilie: Na kříži se Bůh zjevil jako agapé

Archiv zpráv září 18
     12
3456789
10111213141516
17181920212223
24252627282930

Starší zprávy >

Náš tip

O teologii manželství

Božím lidem je třeba se stát

Bůh nebrání pravdu na úkor lásky, ani lásku na úkor pravdy či rovnováhu na úkor obojího