VaticanNews.va

   25. 5. 2019

RSS  RSS zpráv  Podcast denních pořadů       

Hlavní stránka

Zprávy

Svatý otec

Publicistika

Rozhovory

Homilie

Seriály

Speciály

Zvukový archiv

Denní programy


Redakce

Program

Frekvence

Fotogalerie

Technika

Historie

Kontakty


Anketa

Sleduji zprávy Vatikánského rozhlasu?

Poslechem na Rádiu Proglas.5742
Poslechem z webových stránek.3613
Četbou textů na webových stránkách.5773
Poslechem i četbou.3419


O webu

Rozhovory online

Rozšířené hledání

Odkazy


Zasílání novinek

Nejčtenější

Ježíšův pokoj je jako hlubina v moři, jehož hladinou zmítají vlny

Kardinál Sarah: Ďábel rozsévá pochybnosti, Bůh však církev neopouští

Není klerikalismus jako klerikalismus


Rádio Proglas TV Noe Česká provincie Tovaryšstva Ježíšova Res Claritatis Vysokoškolské katolické hnutí Česká republika Pastorace na webu Katolik.cz KTF UK Stránky pro animátory seniorů Návštěva papeže v České republice NAVRCHOLU.cz
 
Seriály

 Společné dědictví aneb Židovské kořeny eucharistie 

29.10.2005 

Vyznání

Oslavování Božích činů

Aleksander Kowalski

Eucharistie řecky znamená ?díkuvzdání?. V semitských jazycích ? jako je hebrejština nebo aramejština ? slovo ?děkovat? má stejný slovní základ jako ?vyznávat?. V hebrejštině je to kořen jadà. Od něho odvozené slovesné tvary hodà a hitvaddà mohou vyjadřovat ? podle kontextu ? představu vyznávání, slavení nebo díkuvzdání. V Nehemiášově knize najdeme popis kající liturgie. Čteme tam, že Izraelité vyznávali své hříchy, a hned potom vyznávali se a klaněli se Hospodinu (Ne 9,2-3). V překladech tohoto textu se obvykle dvakrát užívá slovo hitvaddà ?vyznávat.? V obou případech se vztahuje k hříchům, ale stejně dobře by bylo možné tento obrat překládat jako: oslavovali Hospodina a klaněli se mu. Dodejme ještě, že ze stejného slovního základu pochází také slovo todà ? ?děkuji?, v současné hebrejštině.

Stejný jev terminologického souběhu ?vyznávání? a ?díkuvzdání? se objevuje i v aramejštině, a to i v jejím syrském dialektu, užívaném v křesťanských liturgiích chaldejského, antiochijského a marockého obřadu. V eucharistických modlitbách těchto liturgií se nejednou setkáváme se slovem audi ? odpovídajícím hebrejskému hodà ? nebo s podstatným jménem taudita, obě tato slova vyjadřují jak ideu vyznávání, tak díkuvzdávání.
Není pochyb o tom, že slavení Eucharistie, jak ve východním, tak i v západním křesťanství ? je spojeno s vyznáváním se. V každé mši svaté vyznáváme hříchy, ale také vyznáváme víru, a to nejen v Credu, ale abychom tak řekli ?na každém kroku?, téměř v každém slově a gestu liturgie. Děje se to především v eucharistických modlitbách, které jsou v první řadě vyznáváním nebo ještě spíš oslavováním Božích činů, Jeho dobroty a milosrdenství, Jeho velikosti. Liturgie tu v plnosti odráží to, co je příznačné pro Písmo Svaté a co Slovník biblické teologie otce Xaviera Léon Dufoura představuje takto: ?V běžném jazyce se slovo ?vyznání? spojuje nejčastěji se svátostí smíření a se zpovědnicí. To je ovšem druhotný význam tohoto slova a zároveň velmi specifický. Vyznání víry u svatých - jak ve Starém, tak i v Novém Zákoně a v křesťanské tradici ? je především hlásáním velikosti Boha a Jeho spásných činů, veřejné a oficiální vyznání víry v Něho a v Jeho působení. Vyznání víry hříšníka je pravdivé jedině tehdy, když zároveň hlásá svatost Boha.?
S tímto významem slova ?vyznávat? se setkáváme nejen v židovských a křesťanských modlitbách zformulovaných v semitských jazycích ? jako například v již připomenutých syrských liturgiích ? ale také v západní, latinské tradici. Ve IV. eucharistické modlitbě se kněz hned po prefaci modlí: Confitemur tibi, Pater sancte, quia magnus es ? což můžeme doslovně překládat jako: ?Vyznáváme Tobě, svatý Otče, že jsi veliký.? Také v českém misále byla tato pasáž ve shodě s biblickým významem tohoto slova přeložena takto:: ?Děkujeme ti, svatý Otče, a vyznáváme, že jsi veliký...?

Přeložila J. Bronková

Další články z podrubriky Společné dědictví aneb Židovské kořeny eucharistie

 odeslat článek     vytisknout článek


Hlavní stránka | Zprávy | Svatý otec | Publicistika | Rozhovory | Homilie | Seriály | Speciály | Zvukový archiv | Denní programy
Redakce | Frekvence | Fotogalerie


Copyright © 2003-2019 Česká sekce Vatikánského rozhlasu. Všechna práva vyhrazena. Adresa redakce: ceco@spc.va.
Administrace: Česká sekce Vatikánského rozhlasu. Technická realizace: Václav Lahoda.

 
Záznam aktuálního pořadu

Stáhnout záznam ve formátu MP3  

Kanál Vatikánského rozhlasu na YouTube  

Archív denních pořadů ve formátu Real Audio  
 Zprávy
Papež: Interrupce nikdy není odpovědí, kterou ženy a rodiny hledají

Svatý otec: Nadále přijímejte Pánovu lásku do sebe a mezi sebe

Jmenován nový předseda Papežské rady pro mezináboženský dialog

Papež přijal biřmovance z Janova

Papež: Potřebujeme kulturu života a adopcí

Papež František: Rozvíjejte dialog s moderním uměním

František: Kopaná je nejkrásnější hra na světě, ale je to můj osobní názor!

Římský biskup přijal bulharskou a severomakedonskou delegaci

Budování míru začíná od rozdávání chleba chudým

Papež: Bůh dává církvi růst tím, že něco odnímá, nikoli přidává

Papež k velvyslanců: Pozornost k nejzranitelnějším má jméno. Bratrství!

Vatikánská schůzka o nových médiích: Promlouvat k člověku tam, kde právě je

 Nově na webu
Svatý otec: Evangelium učí, že problémy se v církvi neřeší podle připraveného receptu

Publicistika: Není klerikalismus jako klerikalismus

Publicistika: O spirituální dimenzi západního malířství

Rozhovory: Uvykli jsme nadávkám – nahraďme je „mystikou respektu“!

Homilie: „Opovržený, opuštěný od lidí“ (Iz  52,2-3)

Archiv zpráv květen 19
  12345
6789101112
13141516171819
20212223242526
2728293031  

Starší zprávy >

Náš tip

Mystikou společného „my“ překonáme osvícenskou logiku

Lidské bratrství

Nemůžeme si dovolit uprostřed soužení ztrácet víru