Vatikán.
Vraťme se krátce ještě ke včerejšímu zasedání synodu. Po ranních diskusích v menších kruzích následovalo odpoledne plenární zasedání, kterému předsedal indický kardinál Telesphore Placidus Toppo. Vystoupilo na něm 13 biskupů: 4 z Latinskoamerických zemí ? z Argentiny, Kolumbie, Ekvadoru a Guatemaly; tři z Azijských zemí: z Indie, Vietnamu a Sýrie, tři z Afriky: ze Sierra Leone, Senegalu a Tanzánie; a dva z Evropy: z Řecka a ze Španělska. Římskou kurii zastupoval arcibiskup Stanislaw Rylko.
Hovořilo se o eucharistii a ekonomii spásy, ale také o negativních jevech při slavení eucharistie a o situaci jednotlivých místních církví. Eucharistie vytváří církev, ne v chronologickém a logickém smyslu, ale tak, že dovoluje církvi žít a existovat jako Kristovo tělo. Rozměr společenství je tedy základem eucharistického tajemství. Přesto často u věřících převládá individualistický přístup, nedělní mše svatá je vnímána jen jako naplnění předpisu. Řecký biskup Spiteris navrhuje jako lék nový důraz na působení Ducha Svatého při slavení eucharistie.
Výrazně zazněl příspěvek kolumbijského biskupa Sarasti Jaramilla. Eucharistie je odpovědí na negativní znamení dnešní kultury. Ježíš je chlebem života tváří v tvář kultuře smrti, která obchoduje se zbraněmi, legitimizuje interrupce a dává zelenou manipulaci s embryi. Eucharistie je také znamení smíření s Bohem i s bratry v době poznamenané nenávistí a terorismem. A konečně v době vědeckého pozitivismu a relativismu, eucharistie zůstává ?tajemstvím? a zdůrazňuje, že víra a láska jsou podstatné cesty poznání.
(job)
odeslat článek
vytisknout článek
