Krakov.
"Křesťané mohou dát velký přínos budování Evropy, ale musí sebrat své síly a spojit je s ostatními lidmi dobré vůle, tímže přemohou pokusy těch, kteří chtějí redukovat víru na čistě soukromou záležitost?. To je jádro poselství arcibiskupa Giovanni Lajola, vatikánského sekretáře pro vztahy ke státům. V Evropské unii, jež má asi 456 milionů obyvatrel, je 368 milionů křesťanů a z toho 262 milionů katolíků. A tedy křesťané jsou převážnou většinou. Avšak jsou pouze početní většinou. Nemají váhu odpovídající jejich počtu v orgánech politické moci, v mass-mediích a ve veřejném mínění, ani v nejvlivnějších kulturních institucích, a nechybějí epizody, jež dokazují, že jejich přítomnost je trpěna jen se zaťatými zuby, nebo přímo odmítána jako neslučitelná s moderní kulturou, to je s vyhroceně sekulární kulturou, a jejich přesvědčení prý se neshodují s ?politicky korektním?. Ve svém včerejším projevu na
Mezinárodní konferenci o úloze církve a křesťanů v budoucnosti Evropy mons. Lajolo zdůraznil, že ?křesťanství je jediným pravým jednotícím činitelem mezi různými evropskými národy odlišnými etnickým charakterem, jazykem i kulturou. Navzdory pestré odlišnosti... se všude zjišťuje společné pojetí přírozenosti a důstojnosti člověka a jeho posledního určení. Vždyť z křesťaství vzešly velké zásady rovnosti, svobody a bratrství, jež jsou základem moderního státu. Na tomto základu církev vybízí Evropu k větší společenské a politické soudržnosti, ale též, aby dýchala oběma plicemi při respektování vlastní totožnosti jednotlivých národů. Snad kdyby se věnovala pozornost tomuto základnímu požadavku a stále živé národní sensibilitě různých zemí, Evropa nemusela prožít šach mat záporného výsledku referend o ústavě, jež byla zakládajícími státy slavnostně podepsána 29. října 2004 v Římě.
(jok)
odeslat článek
vytisknout článek
