Rádio Vaticana

Manila. Na Filipínách zavládl mezi věřícími smutek. Dnes ráno zemřel v Manile kardinál Jaime Sin. Měl 77 let a již delší dobu trpěl ledvinovou patologií, která mu zabránila cestovat na pohřeb Jana Pavla II. a na poslední konkláve. Filipíny dnes oplakávají ztrátu člověka a pastýře, kterého pro jeho přímost a odvahu obdivovali nejen katolíci, ale i věřící jiných vyznání. Abychom pochopili sílu jeho osobnosti, která se hluboce zapsala do dějin Filipín posledních dvaceti let, stačí, když připomeneme slova biskupa Imusu, Luise Tagleho, která o něm řekl v roce 2003: ?Jeho boty byly příliš velké než aby se daly nosit?, tzn. byl člověkem smělých plánů a velkých myšlenek.

Benedikt XVI. napsal do Manily telegram, ve kterém píše: ?Vznešená duše dnes vstoupila do radosti a pokoje věčného království?. Svatý otec v textu kromě jiného vzpomíná velikou postavu zemřelého kardinála Jaime Sina, který neúnavně hlásal evangelium a namáhal se pro dobro a jednotu filipínského lidu. Ujišťuje filipínskou církev svojí modlitbou a všem, kteří budou shromážděni na zádušní mši svaté, uděluje své apoštolské požehnání.

Kardinál Sin, kterého Pavel VI. jmenoval kardinálem v jeho 48 letech, neúnavně bojoval za svobodu své země. Již v mládí ho provázela pevná víra: v roce 1941 během jeho studia v menším semináři v Jaru, musí se svou rodinou prchat z rodného města před 2. světovou válkou do hor. V té době studoval a v roce 1954 přijal kněžské svěcení. Jako novokněz byl poslán svými představenými mezi lidi žijící v horách. Jeho úkolem bylo chodit od vesnice k vesnici a hlásat evangelium, formovat své krajany ve víře a starat se o povolání. Během jeho 39 letého biskupského působení se stále více šířila jeho lidská a duchovní horlivost.

Ve svých 74 letech se mons. Sin stal arcibiskupem Manily. V hlavním městě se dostal do blízké konfrontace s diktátorským režimem Ferdinanda Marcose. Nenechal se však zastrašit a jeho pastorační působení bylo bez kompromisu. Mezi lidmi byl velmi oblíbený a všichni měli rádi jeho široký úsměv.

Několik let před velkým jubileem kardinál Sin řekl pro náš rozhlas:
?Myslím, že přichází doba, kdy se tato země bude rozvíjet. Otázkou dneška je: Proč mluvíme o ekonomickém rozvoji? Co má společného s myšlenkou rozvoje? Také i když se rozvíjíme ekonomicky, nesmíme zapomenout na duchovní stránku člověka. Zatímco ekonomie se rozvíjí, nesmíme zapomenout na chudé. Protože bohatí se stávají stále bohatšími a chudí se stávají stále chudší a tento způsob ekonomického rozvoje není k dobru celého národa.?

?Bez něho by na Filipínách nebyla demokracie?, řekla kdysi presidentka Cory Equino. V této větě cítíme velikou vděčnost, obdiv většiny národa. ?Dědictví kardinála Sina ? uvedl dnes mons. Cruz v rozhovoru pro agenturu AsiaNews ? se netýká jen filipínské církve, ale celého národa. Věřím, že jeho památka bude nesmrtelná, protože dílo, které vykonal během svého života, zůstane nedílnou součástí společnosti této země. A kromě jiného zachránil Filipíny před zničením?, řekl dnes mons. Cruz.

(jis)