Obřady Květné neděle zahájily Svatý týden. Ve Vatikánu má letos mimořádný charakter. Poprvé od začátku svého pontifikátu totiž Jan Pavel II. nepředsedá liturgickým slavnostem, které jsou srdcem církevního roku. Podle oficiálních zpráv udělí pouze požehnání Urbi et Orbi (městu Římu a světu). Všichni komentátoři se ale shodují, že dalším nejpravděpodobnějším místem, které by si Svatý otec nechal ujít s velmi těžkým srdcem, je velkopáteční křížová cesta v římském Koloseu.
Slavný vjezd Kristův do Jeruzaléma, ale také čtení pašijí a předzvěst utrpení jsou hlavním obsahem Květné neděle. Nad jiné působivý obřad začínal u obelisku uprostřed Svatopetrského náměstí. Kardinál vikář, Camillo Ruini, posvětil palmové a olivové ratolesti v rukou mladých římské diecéze, kteří slavili svůj mezinárodní den, pestré liturgické asistence od ministrantíků po zástup kardinálů a padesáti tisícového zástupu z nejrůznějších končin světa.
Stejně jako ve všech katedrálách i v bazilice sv. Petra se na Zelený čtvrtek ráno sejdou kněží římské diecéze ke mši svaté svěcení olejů. Liturgii, která je projevem společenství kněží a biskupa, bude ve Vatikánu předsedat jménem Jana Pavla II. kardinál Giovanni Battista Re, prefekt Kongregace pro biskupy.
Velikonoční triduum zahajuje večerní mše svatá ?in Coena Domini?, Večeře Páně. Při liturgii připomínající události noci, kdy Ježíš byl zrazen a kdy nabídl Otci své tělo a krev pod způsobami chleba a vína, aby je svěřil apoštolům jako trvalé dědictví, Papeže zastoupí kardinál Alfonso López Trujillo, který stojí v čele Papežské rady pro rodinu. Po Kristově vzoru umyje předsedající kardinál nohy 12-ti kněžím. Mezitím se letos bude konat sbírka pro obyvatele Venezuely postižené minulý měsíc ničivou povodní.
Jako každý rok adresoval Jan Pavel II. list kněžím k Zelenému čtvrtku, ?dni Kristovy lásky, která jde až do krajnosti.? Podepsal ho ještě v době hospitalizace na poliklinice Gemelli. Proto píše ?jako nemocný mezi nemocnými, který skrze eucharistii spojuje své utrpení s Kristovým.? V souvislosti s rokem eucharistie, nabádá kněze, aby slova konsekrace vzali za svá jako životní program. Smyslem kněžského života totiž je ?stát se darem a dát sebe sama k dispozici společenství církve i každého potřebného?- píše Papež.
Velkopáteční obřady mají tři části: bohoslužbu slova, kterou tradičně završuje homilie papežského kazatele, o. Raniera Cantalamessy, adoraci Kříže a svaté přijímání. Obřadům, připomínajícím Ježíšovo utrpení a smrt, bude v Bazilice sv. Petra předsedat hlavní penitenciář Svatého Stolce, kardinál James Francis Stafford.
Na paměť svědectví víry mučedníků se už od roku 1750 koná velkopáteční pobožnost křížové cesty v římském Koloseu. Vícekrát přerušenou tradici obnovil roku 1964 papež Pavel VI. a Jan Pavel II. v ní po 26 let věrně pokračoval. Jakým způsobem se jí letos zúčastní není zřejmé. Jisté ale je, že rozjímání nad textem z Janova evangelia (Jan 12,24) o pšeničném zrnu, které musí zemřít, aby vydalo užitek, připravil letos kardinál Joseph Ratzinger, prefekt Kongregace pro nauku víry a děkan kardinálského sboru. K čtrnácti zastavením, začínajícím v Koloseu a končícím na Palatinu, nesou velký dřevěný kříž lidé z míst, na něž pozemské kříže v posledním roce zvlášť dolehly.
Velikonoční vigílie, slavnost noci, která skrze Kristovo zmrtvýchvstání ?spojila zemi s nebem a člověka s Bohem?, jak zazní v Exultet, začne ve Vatikánské bazilice ve 20 hodin. Bohoslužbě slova, křestní liturgii a eucharistii bude z titulu děkana kardinálského sboru předsedat kardinál Ratzinger. Na druhý den ráno, na Svatopetrském náměstí ozdobeném skvělou květinovou výzdobou, kterou letos už po dvacáté vytvoří rodina Holanďanů z Leydenu, povede ranní slavnost Zmrtvýchvstání Páně vatikánský státní sekretář, kardinál Angelo Sodano.
Požehnání Urbi et Orbi Jan Pavel II. navzdory nemoci a slabosti neodřekl. Snadnost televizního přenosu tíhne k estetizaci a nutí nás vnímat skutečnost po svém. Nepohoršujme se v křeslech před obrazovkou nad úsilím člověka, který se inspiroval náročnějším vzorem. Velikonoce o tomto vzoru říkají víc než cokoli jiného: neměl podoby ani krásy, ústa neotevřel; vydal se do krajnosti, vypil Otcův kalich až do dna... Bez křesťanské naděje na vzkříšení by nic podobného nemělo smysl.
odeslat článek
vytisknout článek
