Slavnost P. Marie počaté bez poskvrny prvotního hříchu, připadající na zítřejší den, 8. prosince, inspiruje k úvahám nad čistotou a vnitřní krásou také dnes. „Maria ukazuje na to, co v je v nás neposkvrněné. Každý z nás byl v lůně své matky chtěný, milovaný, blahoslavený – píše francouzský filosof Martin Steffens. V Marii je utopická síla, která ukazuje, že v tomto světě zůstává něco čistého, jako čerstvě napadaný sníh,“ dodává. Ve svém fejetonu spatřuje „neposkvrněné“ momenty v příběhu každého manželství. Připomíná „chvíle, kdy jsme byli zamilovaní a viděli jsme druhého v jeho esenciální kráse. Pak jsme se zraňovali, zapomněli jsme na tuto krásu. Ale někdy stačí jeden společný víkend, abychom se k tomu prvotnímu vrátili,“ říká Martin Steffens.
Při hledání analogií pro neposkvrněnost v naší lidské skutečnosti Steffens nicméně nijak nepopírá ani neredukuje pravdu víry o Mariině početí bez hříchu. Ve své filosofické kariéře se totiž zabýval myšlením Dunse Scota. Právě tento františkán, nazývaný také doctor marianus nebo subtilis a blahořečený v roce 1993 Janem Pavlem II., patří ke křesťanským myslitelům, kteří zdůrazňují, že Boží syn se stal člověkem nejen pro naši spásu, ale z věčného Božího úradku předcházejícího hřích. Bůh podle něho stvořil svět s myšlenkou na Vtělení a do tohoto záměru patří také Maria, Matka Božího Syna. Její přitakání - Fiat - je ozvěnou Stvořitelova Fiat lux – Budiž světlo.
Maria je první nevinností tohoto světa. Ale není naivní. Ví o existenci zla. Bernanos napsal, že jedinou Mariinou reakcí na zlo je „bolestné překvapení“. Ukazuje k čistotě, která si zakazuje zlo chápat a přizpůsobovat se mu – poznamenává francouzský filosof.
(job)
odeslat článek
vytisknout článek
