Drazí bratři a sestry, dobrý den!
Evangelium této neděle (srov. Mt 22,15-21) nám ukazuje Ježíše potýkajícího se s pokrytectvím svých protivníků. Ti mu zpočátku skládají četné komplimenty, ale potom mu kladou úskočnou otázku, kterou jej chtějí přivést do úzkých a diskreditovat před lidem. Tážou se: »Co myslíš, je dovoleno platit daň císaři, nebo ne?« (v.17). V té době byla vláda římské říše v Palestině špatně snášena - což se rozumí, byla to invaze - a to i z náboženských důvodů. Pro obyvatelstvo byl kult císaře, zdůrazněný také jeho zpodobením na mincích, potupou Boha Izraelova. Ježíšovi tazatelé jsou přesvědčeni, že položená otázka nenabízí žádnou alternativu: buď „ano“ nebo „ne“. Čekali a byli si jisti, že právě touto otázkou zaženou Ježíše do úzkých, takže se chytí do pasti. Ježíš však zná jejich úskočnost a vyhne se jejich léčce. Požádá je, aby mu ukázali peníz, kterým se platí daň, vezme jej do rukou a ptá se, čí podobizna je tam vtištěna. Oni odpovědí, že císaře čili panovníka. Ježíš proto odvětí: »Dávejte tedy, co je císařovo, císaři, a co je Boží, Bohu« (v. 21).
Touto odpovědí se Ježíš staví nad polemiku. Ježíš je vždycky nad věcí. Na jedné straně uznává, že císaři je třeba platit daň, což se týká i nás – daně je třeba platit - protože obraz na minci patří jemu, ale především připomíná, že každý člověk v sobě nosí jiný obraz – nosíme jej v srdci, v duši – Boží obraz, a proto každý svůj život a svoji existenci dluží Bohu a pouze Jemu.
V tomto Ježíšově výroku se nachází nejen kriterium rozlišování mezi politickou a náboženskou sférou, ale jasně odtud vysvítá zaměření misijního poslání pro věřící všech dob, i pro nás dnes. Platit daně je občanská povinnost stejně jako dodržování spravedlivých státních zákonů. Zároveň je v lidském životě a v dějinách nutné konstatovat prvenství Boha a respektovat právo Boha na to, co Mu náleží.
Z toho se vyvozuje poslání církve a křesťanů, totiž mluvit o Bohu a dosvědčovat Jej mužům a ženám v jejich době. Každý z nás je silou svého křtu povolán být aktivně přítomen ve společnosti, oživovat ji evangeliem a živou mízou Ducha svatého. Jde o skromný a zároveň odvážný závazek osobně přispívat k budování civilizace lásky, v níž vládne spravedlnost a bratrství.
Nejsvětější Maria, pomáhej všem utíkat před pokrytectvím a být poctivými a konstruktivními občany. A buď oporou nám Kristovým učedníkům v poslání dosvědčovat, že Bůh je středem a smyslem života.
Přeložil Milan Glaser
Další články z podrubriky Angelus
odeslat článek
vytisknout článek
