VaticanNews.va

   29. 11. 2020

RSS  RSS zpráv  Podcast denních pořadů       

Hlavní stránka

Zprávy

Svatý otec

Publicistika

Rozhovory

Homilie

Seriály

Speciály

Zvukový archiv

Denní programy


Redakce

Program

Frekvence

Fotogalerie

Technika

Historie

Kontakty


Anketa

Sleduji zprávy Vatikánského rozhlasu?

Poslechem na Rádiu Proglas.8421
Poslechem z webových stránek.5201
Četbou textů na webových stránkách.7983
Poslechem i četbou.5025


O webu

Rozhovory online

Rozšířené hledání

Odkazy


Zasílání novinek

Nejčtenější

O “covidových” situacích a trojí životní samotě

Křesťané v Anglii sestupují do podzemí

Svatý otec: Poslední soud zakládá Pán na našich rozhodnutích


Cirkev cz Liturgie cz Rádio Proglas TV Noe Česká provincie Tovaryšstva Ježíšova Res Claritatis Vysokoškolské katolické hnutí Česká republika Pastorace na webu Katolik.cz KTF UK Stránky pro animátory seniorů NAVRCHOLU.cz
 
Publicistika

 Komentáře "Církev a svět" 

11.10.2020 

Poslušnost a víra v časech pandemie

Milan Glaser

Člověk má dnes globální příležitost rozpoznávat souvislosti mezi poslušností a vírou, mezi poslušností vůči světské moci a křesťanskou milostí víry. Poslušnost plyne z víry, nikoli víra z poslušnosti. V tom se křesťanství zásadně liší od jiných náboženství, jimž není znám postoj, který zaujal Petr svojí odpovědí židovské veleradě, jež mu nařizovala, aby neučil v Ježíšově jménu: „Více je třeba poslouchat Boha než lidi“ (Sk 5,29).

Křesťanovi jeho víra ukládá poslušnost vůči světské moci, a to bez ohledu na to, zda je tato moc strukturována monarchicky nebo demokraticky. Ať už se to dnešním pokrokářům či konzervativcům líbí či nelíbí, shodují se v tom svatí Petr i Pavel, pochopitelně ve šlépějích Ježíšova svědectví.

Světská moc nepředstavuje Pravdu, k níž křesťana pojí láska a víra, a nemá přirozeně ani právo vyžadovat víru, ať již v náboženských či jiných otázkách. Poddaní či občané nemusí jejím tvrzením věřit, aby byli dobrými občany či poddanými, nýbrž jen plnit její nařízení, samozřejmě, pokud nepožadují spáchání hříchu.

Světská moc se nezřídka chová zpupně nebo - eufemisticky řečeno - totalitně. Na druhé straně však mezi lidmi nechybí snaha upínat ke světské moci svoje naděje, ba dokonce jí slepě věřit. Z dob bolševického teroru je známo, že nemálo jeho obětí – především z řad samotných bolševiků - dokonce i na popravišti volalo: „Ať žije soudruh Stalin!“, tedy ten, který je na popraviště poslal. Tito nešťastníci tak ovšem činili v upřímném, byť pomateném přesvědčení, a v heroickém vypětí tak za svého „generalissima“ pokládali život.

Na těchto paradoxních antimučednících bolševické ideologie se ukazuje jednak to, že globální lidská pospolitost je ohrožována mocí, která je nepřátelská vůči samotnému člověčenství; a jednak i fakt, že tato moc neusiluje o fyzickou likvidaci člověka, nýbrž o jeho transformaci, o znetvoření Bohem stvořeného obrazu, jímž je člověk jakožto muž a žena.

Pod rouškou pandemie se vynořuje globální nárok absolutní moci nad vším, co existuje, jak podotýká nová sociální encyklika Fratelli tutti (čl. 34). Jde této moci opravdu o tělesné zdraví člověka? Nebo spíše o záhubu jeho duše.

Medicína, ani ta preventivní neměla a nikdy nebude mít moc nad smrtí, a to ani na příkaz světské moci. Smrt je totiž důsledkem prvotního hříchu člověka, a odstraní ji teprve Kristův návrat. Křečovitá snaha o její přemožení lidskými prostředky, byť či pouze v jednom jediném případě, však vzbuzuje úsměv, který mrzne na rtech.

Drobné nesrovnalosti v posouzení reality a sporná opatření, která si činí nárok na absolutní poslušnost nejen, co do skutkové podstaty, nýbrž i pokud se týká osobního přesvědčení, jsou předzvěstí soumraku lidské mysli a frontálního útoku na důvěru lidských stvoření v Boží prozřetelnost.

Procitnutí z otrávené iluze, spolknuté v zahradě Eden, nebude bezbolestné, jak prorokoval na vlastním těle Spasitel. Konec světa však nebude přerušením toku stvořeného života, nýbrž jeho rozuzlením a vyvrcholením.

 



Další články z podrubriky Komentáře "Církev a svět"

 odeslat článek     vytisknout článek


Související články
1.11.20 Čas pandemie – vzácný čas zmoudření?
25.10.20 O kulhajících vatikánských médiích
18.10.20 Proč je přitažlivé proroctví zkázy
20.9.20 Adjektivum „apokalyptický“ není pejorativum
6.9.20 Atentát na lidské emoce



Hlavní stránka | Zprávy | Svatý otec | Publicistika | Rozhovory | Homilie | Seriály | Speciály | Zvukový archiv | Denní programy
Redakce | Frekvence | Fotogalerie


Copyright © 2003-2020 Česká sekce Vatikánského rozhlasu. Všechna práva vyhrazena. Adresa redakce: ceco@spc.va.
Administrace: Česká sekce Vatikánského rozhlasu. Technická realizace: Václav Lahoda.

 
Stáhnout záznam ve formátu MP3  

Kanál Vatikánského rozhlasu na YouTube  

Archív denních pořadů ve formátu Real Audio  
 Zprávy
Papež: Víra je opakem prostřednosti, je vroucí touhou po Bohu

Doufáme, že se ukáže Bůh, ale také On doufá, že se ukážeme

Papež: Mezi Ježíšem a učedníky je ostrý kontrast

František a noví kardinálové navštívili Benedikta XVI.

Tituly a diakonie nových kardinálů

Apel běloruských biskupů na ukončení sociálně-politické krize

Purpur a čísla: rekordy a kuriozity církevního senátu

Papež František: Naděje je ctností srdce vyhlížejícího zítřek

Papež František se modlí za Etiopii: Kéž ustane násilí a probudí se úcta k životu

50. výročí atentátu na Pavla VI.

Adventní meditace pro římskou kurii tentokrát o “věčných pravdách” v čase pandemie

Vatikánský diplomat v Džiddě doporučil bratrství namísto pouhé tolerance

 Nově na webu
Svatý otec: Modlit se a mít rád, znamená bdít

Publicistika: Čas pandemie – vzácný čas zmoudření?

Publicistika: Proměnit svět

Rozhovory: O “covidových” situacích a trojí životní samotě

Homilie: Čas Božího navštívení

Archiv zpráv listopad 20
      1
2345678
9101112131415
16171819202122
23242526272829
30      

Starší zprávy >

Náš tip

Bratrství se zrodilo z Kříže

Takaši Pavel Nagai – k pětasedmdesátému výročí svržení atomové bomby na Nagasaki

Hořkosti v kněžském životě