Itálie. Před cestou sociální revolty varuje v listu k post-covidové situaci benátský patriarcha Francesco Moraglia. Navrhuje vytváření sítí solidarity a žádá farnosti o zpřístupnění zřídka využívaných prostor ke školní výuce.

“Jako křesťané a občané požadujeme politiku méně hašteřivou a koherentnější v rozhodnutích, které se týkají naší země, totiž nás všech; politiku, které méně komunikuje prostřednictvím sociálních sítí a snadných sloganů a více skrze fakta a zdravý rozum,” píše benátský patriarcha v listu, jehož platnost v lecčems přesahuje hranice jeho diecéze. Připravuje své věřící na “cestu pouští, která nebude snadná”  pobídkou k hledání pravé naděje, k níž ukazuje církev: vzkříšeného Krista, který žije v jejím středu. A cituje rovněž německého protestantského teologa zavražděného nacisty Dietricha Bonhoeffera, který vysvětloval, že naděje “neznamená hledět za přítomnou chvíli, nýbrž je životní silou, silou doufat i tehdy, když se ostatní poddávají.”

Arcibiskup Moraglia upozorňuje na nutnost návratu k reálným vztahům. “Musíme se vyvarovat způsobů, které nám pomáhaly v krizové době a ukázaly se být moudrými, ale nemohou být součástí normální každodennosti. Víra je život a nikoli “výuka na dálku”, život, který vyzařuje “od srdce k srdci” v osobním svědectví. Vyjímky tedy musejí zůstat tím, čím jsou.”

Velký prostor věnuje benátský patriarcha vážným dopadům koronavirové krize v Itálii. Její sociální a ekonomické důsledky prohloubí beztak neutěšenou situaci poznamenanou chudobou a nejistotou stále širších vrstev obyvatelstva. Arcibiskup Moraglia volá k činům veřejné instituce i soukromý sektor, občanská sdružení i dobrovolníky. Vybízí je k podpoře těch, kdo mají menší garance a zdroje. Doporučuje křesťanskou cestu drobných konkrétních gest. Navrhuje například začít od “adopce” člověka, který se pro své sociální postavení jeví jako neviditelný, a pamatovat na něj při pravidelných nákupech. Obrací pozornost rovněž k situaci ve školství, kde výuka na dálku penalizovala žáky ze sociálně slabších rodin či jinak složitých poměrů. “Obnovení školní výuky bude zkouškou pro celou zemi a selhání v této oblasti by bylo negativním znamením pro všechny,” konstatuje benátský patriarcha spolu s pobídkou k poskytnutí chybějících prostor školám, které nejsou schopny dostát státem předepsaným nárokům na sociální distancování.

Na závěr připomíná politikům povinnost spojenou s jejich rolí, totiž nemířit ke snadnému konsenzu, nýbrž ke strategickým krokům, které přesahují dnešní obzory. “Nemůžeme předat našim mladým zemi zatíženou ohromným veřejným dluhem a nezaměstnaností, zemi bez vize a beze snů,” píše benátský patriarcha Francesco Moraglia.

 

(job)