Telangána. Indie s milionem nakažených koronavirem, téměř třiceti tisíci mrtvých a každodenním šířením infekce o čtyřicet tisíc nových případů se ocitla na třetím místě po Spojených státech amerických a Brazílii, co se týče smutné klasifikace současné pandemie. Každoroční monzunové deště navíc připravily čtyři miliony lidí o přístřeší. Indická církev se za této situace nepřestává věnovat milionům chudých lidí, zvláště vnitřních běženců, kteří potřebují základní prostředky k životu, služby a léčbu.
Zejména salesiáni Dona Boska, kteří v třítisícovém počtu působí v jedenácti indických inspektoriích, poskytují pomoc úctyhodným dvěma a půl milionu lidí. Nejenom jejich práci pro naše mikrofony popisuje člen této kongregace a předseda indické Konference mužských řeholí, otec Vijaya Bhaskar Reddy Thathireddy, jehož jsme zastihli ve státě Telangána.
“Svět si dělá o Indii velké starosti, máme zde téměř půldruhého milionu nemocných koronavirem a situace je vážná. Infekce se rychle šíří, každý den přibývá více než čtyřicet tisíc nových nakažených a více než 600 lidí umírá. Mluvím jenom o nahlášených číslech, protože skutečné počty mohou být až dvojnásobné, ne-li vyšší. Indie se maximálně snaží o řešení této krize, což je ohromně problematické kvůli vysoké hustotě osídlení a chudobě. Nejvíce postiženi jsou chudí lidé, migranti, nájemní zaměstnanci, pouliční prodejci, kteří nemají prostředky k obživě svých rodin. Zpočátku převládal strach z viru, ale nyní, jak roste počet případů, se tento strach změnil v akceptaci”.
Co dnes nejvíce Indie potřebuje?
“Je tu veliká nouze o potraviny a současně bychom potřebovali nové nemocnice a karanténní prostory. Pokud se někdo nakazí v rodině, která žije v místnosti o pěti metrech čtverečních, jak tam má dodržovat odstup a izolaci? Znamená to, že se virem infikuje celá rodina. Přesto, navzdory nebezpečí nákazy, lidé chtějí pracovat, protože bez práce by více lidí zemřelo hlady než na koronavirus.”
V těchto dnech všechno ztěžují ničivé záplavy, a tudíž je také mnohem náročnější přinášet lidem pomoc. Co indická církev dělá a jak pomáháte zvláště vy, salesiáni?
“V některých státech byly záplavy tak silné, že to přispělo k rychlému šíření viru. Pomohli jsme mnoha lidem, zejména migrantům. Jako církev spolupracujeme s vládou a dáváme k dispozici naše nemocnice, instituce, školy a koleje, které se změnily v odběrová místa na vyšetření Covidu-19 či prostory na karanténu, nemluvě o zdravotnické péči. Pouze salesiáni přinesli potraviny, dezinfekci a hygienické potřeby více než dvěma a půl milionu chudých a mladých lidí.”
Po vyhlášení nouzového stavu se sto milionů indických obyvatel změnilo v migranty, putujících z hlavních metropolí do rodných vesnic. Jak jste reagovali na tento hromadný exodus?
“Po březnovém vyhlášení nouzového stavu, kdy se zastavila veškerá doprava, se daly do pochodu tisíce lidí. Někteří šli pěšky až tisíc kilometrů v krajním horku a za obtížných podmínek, a to včetně dětí a žen anebo rodin s malými dětmi. Říkali, že raději chtějí zemřít ve svých rodných vesnicích vprostřed svého příbuzenstva. Například jsme zachránili skupinu dvaačtyřiceti mladých dělníků, kteří pracovali v dolech a pak se vydali na dlouhou cestu podél železnice do severovýchodního indického státu Ásám. Mohl bych vyprávět řadu dalších takových příběhů, ale všeobecně se církev i salesiánská kongregace snažila o návrat těchto lidí do jejich rodiště. Současná situace ale vypadá tak, že v rodných vsích nemají pracovní příležitosti ani peníze k nákupu potravin. Ve městě se kvůli jejich absenci naprostá většina výroby zastavila. Migranti by se chtěli vrátit a jejich zaměstnavatelé je zoufale potřebují, a proto jednáme s vládou, aby se postarala o bezpečí těchto lidí, lepší platy a životní standard a zároveň zaručila, že jejich děti obdrží přiměřené vzdělání”.
Nákaza se nevyhnula ani vašemu společenství. Jaké máte zprávy v tomto ohledu?
“Je krásné, když tolik kněží a řeholníků riskuje život, aby pomáhalo chudým a nejslabším lidem. Mnozí z našich kněží a řeholnic se infikovali a již máme zprávy o úmrtí některých z těch, kteří se nejvíce věnovali chudým.”
Uzavírá z Indie salesián, o. Vijaya Bhaskar Reddy Thathireddy.
(jag)
odeslat článek
vytisknout článek
