Vatikán. Nebeskou církev, která se za nás ustavičně přimlouvá a pomáhá nám v slabostech, nám přibližuje pět nových dekretů Kongregace pro svatořečení. Papež František je schválil v pátek 19. června při audienci pro jejího prefekta, kard. Angela Becciu, a předeslal tak brzké konání čtyř beatifikací.
První z nich se bude slavit v jeho vlasti a potvrzuje vědecky nevysvětlitelné uzdravení dívky, trpící nevyléčitelným zánětěm kostní dřeně (osteomyelitidou). Došlo k němu na přímluvu biskupa argentinské Córdoby, Mamerta Esquiú (1826-1883). Tento františkán v devatenáctém století natolik přispěl k sociálnímu smíru a soužití v argentinské provincii Catamarca, že byl zvolen poslancem. Tři roky před smrtí byl jmenován biskupem v hlavním městě sousední provincie Córdoba (1880), kde zhruba o sto let později (1990-92) budoucí papež Bergoglio prožíval svou duchovní noc v Tovaryšstvu Ježíšově.
Z druhého blahořečení se může radovat Společnost Božského Spasitele – salvatoriáni, kteří působí také v Česku. Deset let po potvrzení heroických ctností jejich zakladatele, německého kněze Františka Marii od Kříže Jordana (pokřtěného jako Jan Křtitel Jordan, 1848-1918; podrobný životopis zde), přichází uznání zázraku na jeho přímluvu. Tento muž v Německu druhé poloviny devatenáctého století, tedy za proticírkevního Kulturkampfu, vsadil na obrodu církve prostřednictvím vzdělanosti a laiků, což mu, osmdesát let před II. Vatikánským koncilem, vyneslo množství obtíží. Kromě mužské řeholní společnosti salvatoriánů založil dvě ženské kongregace, z nichž druhá, Společnost sester Božského Spasitele, sdílí s mužskou větví charisma všeobjímajícího apoštolátu. Její spoluzakladatelku, německou baronku Terezii z Wüllenweberu (1833-1907), Marii od Apoštolů, blahoslavil papež Pavel VI. roku 1968.
José Gregorios Hernández Cisteros (1864-1919), venezuelský lékař, vědec a františkánský terciář bývá v Latinské Americe připomínán již nyní jako světec, ačkoli papež František umožnil „teprve“ jeho beatifikaci. Narodil se v andském státě Trujillo jako první z šesti dětí, vystudoval lékařství v Caracasu a dále se zdokonaloval v Paříži, Berlíně, Madridu a New Yorku. Po návratu do vlasti začal akademickou dráhu jako profesor anatomické patologie, počátkem dvacátého století založil v Caracasu první americkou katedru bakteriologie a svými spisy vymezil tuto disciplínu. Zároveň do své země zavedl mikroskop, avšak neopomíjel ani medicínu jako poslání, určené zejména znevýhodněným vrstvám obyvatel, čímž si vysloužil jméno „lékař chudých“. Po celý život jej provázela upřímná víra, která jej dvakrát přivedla k duchovnímu povolání (roku 1908 vstoupil do kartouzy v italské Farnetě, o několik let později zahájil teologická studia v římské latinskoamerické koleji). Když obě tyto dráhy přerušila nemoc, pochopil, že je povolán k laickému povolání a jako františkánský terciář spatřoval Ježíšovu tvář v každém nemocném. Odvážně léčil pacienty při epidemii španělské chřipky a když se 29. června 1919 vypravil do lékárny, aby obstaral léky jedné staré ženě, zemřel ve čtyřiapadesáti letech při silničním neštěstí.
Vražda řeholnice Marie Laury Mainettiové (1939-2000) vzbudila v jubilejním roce 2000 pozornost nejenom v její rodné Itálii. Stala se totiž obětí tří adolescentních dívek, které ji ubodaly v rámci satanského rituálu. Svatý otec uznal její mučednickou smrt z nenávisti k víře, čímž otevřel cestu k blahořečení v lombardské Chiavenně, kde působila. V případě této řeholnice z kongregace Dcer kříže se naplňují slova o ovoci mučednické krve, protože, dle skrovných informací tisku, dnes čtyřicetileté vražedkyně, které žijí pod jinou identitou, si plně uvědomily svůj čin a po odpykání trestu jej chtěly napravit prací v terapeutických komunitách. Zásadní význam zde mělo ujištění o odpuštění, které sestra Marie Laura v agonii k velkému překvapení dívek vyslovila. Odkaz zavražděné řeholnice uchovává sdružení, které se dnes v blahobytných severoitalských městečcích snaží dodat životní smysl mládeži, která, řečeno slovy jedné z pachatelek, „zabíjí z nudy“.
Po podpisu posledního dekretu z 19.6. může Kongregace pro svatořečení vyhlásit heroické ctnosti mexické řeholnice Glorie Maríi Elizondo Garcíi (1908-1966), generální představené Kongregace misionářek katechetek chudých.
(jag)
odeslat článek
vytisknout článek
