Vatikán. Svatý otec sňal tzv. papežské tajemství z kanonických procesů vyšetřujících sexuální zneužití nezletilé osoby příslušníkem duchovenského stavu, tedy dovolil, aby příslušná dokumentace byla zpřístupněna státním vyšetřujícím orgánům. Zároveň stanovil, že kanonický trestní postih členů duchovenstva za vlastnictví a šíření pedopornografie se týká obrazového materiálu, ukazujícího nezletilé osoby do 18 let, nikoli jen do 14 let jako doposud.
Římský biskup dal v den svých 83. narozenin zveřejnit dva dokumenty, které vyzdvihují jeho zájem na dobru dětí a dospívajících v církvi. Prvním je reskript podepsaný státním sekretářem, kard. Pietrem Parolinem, dne 6. prosince, po papežské audienci, kterou Svatý otec udělil 4. prosince arcibiskupovi Peñovi, substitutovi státního sekretariátu. František v přiložené Instrukci o důvěrném charakteru vyšetřování snímá papežské tajemství z trestních oznámení, procesů a rozhodnutí, které se týkají deliktů proti šestému přikázání (vyjmenovaných v prvním článku nedávného motu proprio Vos estis lux mundi a v šestém článku Norem o závažných deliktech, Normae de gravioribus delictis, vyhrazených úsudku Kongregace pro nauku víry, které plynou z motu proprio sv. Jana Pavla II. Sacramentorum Sanctitatis Tutela). Jedná se o případy sexuálního násilí páchaného pod vyhrožováním či zneužitím moci, případy zneužití nezletilých a zranitelných osob, případy výroby, ukazování, držení a šíření pedopornografického materiálu a navádění nezletilých či zranitelných osob k účasti na pornografické produkci, případy zanedbání oznamovací povinnosti a tzv. krytí ze strany biskupů a generálních představených řeholních institutů.
To znamená, že trestní oznámení, výpovědi a dokumenty týkající se zmíněných procesů, uchovávané v archivech vatikánských úřadů a v diecézních archivech, které dosud podléhaly papežskému tajemství, budou moci být postoupeny vyšetřujícím soudům příslušných zemí, pokud o to požádají. V případě vatikánských úřadů se bude postupovat běžnou cestou mezinárodního dožádání, zatímco v případě kuriálních archivů budou žádosti adresovány přímo biskupovi.
Reskript se samozřejmě nijak nedotýká zpovědního tajemství a nijak neumožňuje veřejné šíření dotyčného materiálu. Upřesňuje naopak, že s informacemi má být nakládáno tak, aby se zaručila jejich bezpečnost, celistvost a důvěrnost, stanovená kanonickým právem, a aby se zachovala dobrá pověst a soukromí zúčastněných osob.
Papežský reskript vybízí ke spolupráci se státními vyšetřujícími orgány. Jak čteme, „úřední tajemství nezamezuje tomu, aby se na každém místě dostálo povinnostem stanoveným státními zákony, včetně případné nahlašovací povinnosti“. To znamená, že pokud státní zákony předpokládají oznamovací povinnost, osoba informovaná o faktech není vázána úředním tajemstvím a má splnit zákonem danou povinnost. Totéž se týká výnosů a nařízení státních soudů, kde by nedbalost vystavila příslušnou církevní autoritu trestům kvůli porušení trestního práva.
Zveřejněná papežská instrukce dále upřesňuje, že žádná církevní autorita nemůže uložit závazek mlčenlivosti poškozené osobě, která nahlásila sexuální zneužívání, ani svědkům.
Druhý reskript, který 4. října 2019 předal papež František prefektovi Kongregace pro nauku víry a který o dva měsíce později (3.12.) podepsali kardinálové Ladaria a Parolin, seznamuje s úpravami tří článků Norem o závažných deliktech ( Normae de gravioribus delictis). Mění se šestý článek, který zpřísňuje postih za držení, šíření a navádění k pornografii tím, že ve svém druhém paragrafu zvyšuje věk nezletilých na pedopornografickém materiálu z dosavadních 14 na 18 let. Po změně 13. článku se může stát advokátem nebo prokurátorem (obhájcem nebo žalobcem) při procesech, vedených Kongregací pro nauku víry, také laik, který má doktorát z kanonického práva a je schválen předsedou soudního kolegia, zatímco dosud to mohl být jedině kněz. Úpravou 14. článku mizí z kanonických procesů vedených v souvislosti s nejzávažnějšími delikty figura patrona (zástupce).
(jag)
odeslat článek
vytisknout článek
