Vatikán. Papež František dnes přijal na audienci chrámové sbory Italského sdružení svaté Cecilie.Tato asociace má bohatou historii, byla založená již v roce 1584 papežem Sixtem V. v rámci obnovy po tridentském koncilu a má za cíl pěstovat liturgickou a chrámovou hudbu ve věrnosti a lásce k církvi, jak poznamenal papež František ve vatikánské aule Pavla VI. ke 3000 zpěváků a hudebníků.
Petrův nástupce připomněl novější historii tohoto sdružení, přejmenovaného po zrušení papežského státu za italského národního obrození. Váže se zejména ke hnutí liturgické obnovy za pontifikátu sv. Pia X., na jehož Motu proprio z roku 1903 o posvátné hudbě (Tra le sollecitudini (22. listopadu 1903) poukázal a citoval rovněž méně známá, leč souznějící slova dalšího „svatého papeže, Pavla VI., který roku 1971 doporučoval pěstovat sensus ecclesiae, tedy církevní cítění rozlišováním v liturgické hudbě takto: »Ne všechno je platné, ne všechno je dovolené, ne všechno je dobré. Posvátno a krásu je zapotřebí snoubit v harmonické a zbožné syntéze« (Discorso alle religiose adette al canto liturgico, 15. dubna 1971). Zmínil rovněž Benedikta XVI., který nabádal, aby nebyl opomíjen hudební odkaz minulosti, nýbrž obnovován a rozmnožován novými kompozicemi.“
„Drazí přátelé, také já vás povzbuzuji, abyste pokračovali v této cestě. Vaše sdružení je zdroj. Uvádí po pohybu, vzbuzuje zájem a nasazení sloužit co nejlépe liturgii. Není protagonistou nebo vlastníkem určité hudby. Jeho programem je láska a věrnost k církvi. Společně se můžete lépe zapojovat do zpěvu jakožto integrující součásti liturgie a nechat se přitom inspirovat prvořadým vzorem gregoriánského chorálu. Společně pečujete o uměleckou a liturgickou přípravu a snažíte se, aby v každém farním společenství působila schola cantorum. Sbor totiž svým specifickým repertoárem vede celé shromáždění a je kvalifikovaným hlasem spirituality, společenství, liturgické tradice a kultury. Pomáhejte celému Božímu lidu, aby se vědomě a aktivně mohl účastnit liturgického zpěvu. Je důležité být Božímu lidu nablízku.“
„Hudební umění je privilegium a Boží dar a napomáhá účasti na božských tajemstvích – řekl dále. Vaše péče o liturgii a posvátnou hudbu je způsobem šíření evangelia na všech úrovních, od dětí po dospělé. Liturgie je totiž první „učitelkou“ katechismu.“
„Posvátná hudba má také za úkol spájet křesťanské dějiny. V liturgii zní gregoriánský zpěv polyfonie, lidová i soudobá hudba. Jako by v té chvíli chválily Boha všechny minulé i přítomné generace každá se svojí vlastní vnímavostí. Posvátná hudba – a hudba vůbec – staví mosty, sbližuje lidi - i ty nejvzdálenější - a nezná žádné bariéry - národnostní, etnické či barvy pleti, všechny vtahuje do jediné svrchované řeči a dokáže vytvářet soulad mezi jednotlivci a skupinami toho nejrozmanitějšího původu. Posvátná hudba redukuje vzdálenosti k těm, které někdy nepovažujeme za blízké. Proto ti, kdo se ve farnosti věnují zpěvu, vytvářejí společenství, jež dýchá ochotou a vzájemnou pomocí.“
„Církev si váží služby, kterou poskytujete společenství“ – pokračoval papež František. „Pomáháte tak vnímat přitažlivost krásy, která detoxikuje prostřednost, povznáší k Bohu a sjednocuje srdce chválou a něhou,“ konstatoval na sobotním setkání se členy chrámových sborů Italského sdružení svaté Cecilie, do jejichž modliteb se neopomněl svěřit, protože – jak podotkl – kdo zpívá dvakrát se modlí.
(mig)