Vatikán. Pokud se technologický pokrok stane nepřítelem společného dobra, povede k barbarské regresi, v níž vládne zákon silnějšího, řekl papež František v promluvě k účastníkům interdisciplinárního setkání věnovaného otázce společného dobra v digitální éře. Akce organizovaná Papežskou radou pro kulturu a Úřadem pro integrální lidský rozvoj shromáždila odborníky v oblasti umělé inteligence, automatizace, ale také etiky, filosofie a morální teologie. Jak řekl v úvodu kardinál Ravasi, cílem bylo hledat na tomto „stále ještě pohyblivém a otevřeném horizontu s rigorózností a konkrétností spíše interpretace a orientační body, než definitivní odpovědi, formulovat otázky a hodnotové perspektivy.“ Ocitoval také výrok Paula Ricoeura: „Žijeme v epoše, kdy protějškem bulimie prostředků je atrofie cílů“.
Papež František v úvodu připomněl postuláty encykliky Laudato si´, kde zdůrazňuje, že přínos technologického pokroku přímo úměrně závisí na etickém způsobu jeho využití (č. 102, 105). Znamená to, že spolu s rozvojem technologie se musí adekvátně rozvíjet zodpovědnost.
„V opačném případě se prosadí převládající technokratické paradigma, slibující nekotrolovaný a neomezený pokrok, které může dokonce vytěsnit další rozvojové faktory s nesmírnými riziky pro celé lidstvo. Svou prací jste chtěli přispět k tomu, aby věci nevzaly tento spád (…) Představujete nejen různé obory, ale také různá vnímání a přístupy k problematice, kterou jevy jako umělá inteligence otevírají ve vašich sektorech. Děkuji vám, že jste se chtěli setkat ve vzájemném a plodném dialogu, který umožňuje poučení od druhých a nikomu nedovoluje, aby se uzavíral v hotových schematech.“
Postavili jste si ambicióní cíl, pokračoval papež, totiž stanovit základní etické rozměry, které by poskytovaly orientaci v otázkách etického rázu vyvstávajících při aplikaci nových technologií. Všeobecně se má zato, že před lidstvem stojí naprosto nové úkoly a výzvy. Nové problémy vyžadují nové odpovědi, konstatoval František:
„Úcta k principům a tradicím musí být vždy prožívána skrze tvůrčí věrnost a nikoli rigidní nápodobu či překonané redukcionismy. Považuji tedy za chvályhodné, že jste se nebáli specifikovat morální principy z teoretického i praktického hlediska, a že jste zkoumali etické výzvy právě v kontextu „obecného dobra“. Obecné dobro je dobrem, na které aspirují všichni lidé a neexistuje etický systém hodný tohoto jména, který by nepovažoval obecné dobro za jeden ze svých základních stavebních kamenů.“
Jak papež zdůraznil, problematika, kterou se seminář zabýval, se musí vztahovat na celé lidstvo. Poukázal pak na výhody a rizika umělé inteligence v souvislosti s velkými sociálními otázkami a připomněl ohrožení spjatá se snadnou manipulovatelností informacemi:
„Na jedné straně může prospět k širšímu přístupu ke spolehlivým informacím a zajistit potvrzení správných analýz, na druhé straně umožňuje jako nikdy dříve šíření tendenčních názorů a falešných dat, „vnášení jedu“ do veřejné debaty a dokonce manipulaci názorů milionů lidí, jež může dokonce ohrozit instituce zajišťující pokojné občanské soužití. Technologický pokrok, který zažíváme, od nás žádá, abychom si ho přivlastnili a reintepretovali v etickém klíči, který nám byl předán.“
„Pokud by technologický pokrok stále více prohluboval nerovnosti, nemohli bychom ho považovat za pokrok v pravém slova smyslu,“ pokračoval papež. „Pokud by se takzvaný technologický pokrok stal nepřítelem obecného dobra, vedl by do nešťastné regrese směřující k barbarství diktovanému zákonem silnějšího,“ zdůraznil Svatý otec a poděkoval účastníkům semináře za úsilí o vypracování etických základů pro obranu důstojnosti každé lidské osoby, etiky založené na svobodě, zodpovědnosti a bratrství, která umožňuje plný rozvoj člověka ve vztahu k druhým a ke stvoření.
(job)
odeslat článek
vytisknout článek
