Vatikán. „Darování orgánů po smrti je čin vznešený a záslužný a má být podporován jako projev ušlechtilé solidarity,“ připomněl papež učení Katechismu katolické církve (č.2296) na dopoledním setkání se členy Italské asociace dárců orgánů, tkání a buněk (AIDO). V Klementinském sále Apoštolského paláce se sešlo 400 osob, dárců a lékařů, kteří se angažují v této instituci, založené roku 1973 v italském městě Bergamo.
„V encyklice Evangelium vitae nám svatý Jan Pavel II. připomněl, že mezi skutky, které pěstují autentickou kulturu života »je třeba uvést například posmrtné darování orgánů v souladu s řádnými etickými důvody, aby nemocným byla dána možnost uzdravení nebo dokonce samotného života v případě, že již není žádná jiná naděje« (č.86). Proto je důležité, aby dárování orgánů zůstalo skutkem nezištným a bezplatným. Každá forma obchodování s tělem nebo jeho částmi odporuje lidské důstojnosti. Při darování krve nebo tělesného orgánu je nezbytné respektovat etické a náboženské hledisko.“
„Pro ty, kdo nemají náboženskou víru – pokračoval papež – jde o skutek vykonaný na základě nezištné lidské solidarity. Věřící jsou zváni chápat jej jako dar určený Pánu, který se identifikuje s těmi, kdo trpí v důsledku nemoci, dopravní nehody či pracovního úrazu.
„Vzhledem k ohrožením života, jichž jsme svědky téměř denně, jako v případě umělého potratu a eutanázie – abychom zmínili jen počátek a skon života – společnost potřebuje tato konkrétní gesta solidarity a velkodušné lásky, jež umožňují chápat, že život je posvátný.“
Řekl mimo jiné papež František na setkání se členy Italské asociace dárců orgánů.
(mig)
odeslat článek
vytisknout článek
