Nový portál Vatikánského rozhlasu

Podle oficiálního tiskového sdělení kardinál Sandri zahájil setkání s řekokatolickým klérem promluvou, na kterou navázala společná debata. Apoštolský exarchát řeckokatolické církve v České republice byl ustanoven v roce 1993 papežem Janem Pavlem II. a nyní přichází čas  reflektovat jeho cestu a eklesiální dozrálost, konfrontovat se s úkoly, které před něj klade hluboce sekularizovaná společnost poznamenaná léty minulého režimu, ale také složením řeckokatolické komunity na českém území, kterou tvoří vedle místních věřících také Slováci a v posledních letech ve velké míře zejména Ukrajinci. Podle oficiálních údajů se k řeckokatolické církvi v České republice hlásí přes 20 tisíc věřících, žijících v 36 oblastech, kterým slouží 19 farností.

Zdí a propastí je mnoho, oči víry dokáží vidět příležitosti

„Mám před sebou na jedné straně kontext, v němž žije váš exarchát a v němž vykonává svou každodenní pastorační službu, totiž společnost, patřící mezi nejvíce sekularizované v Evropě, a na druhé straně eklesiální situaci řekokatolické církve, která v minulém století prošla temnými léty, v nichž byla zrušena a musela se uchýlit do katakomb nebo byla nucena přejít do pravoslavné církve, což vedlo k rozptýlení věřících nebo jejich začlenění do latinské církve, které na jednu stranu dovolilo zachovat víru, ale mělo za následek ztrátu kořenů a vědomí přináležitosti v některých rodinách. Samotná identita vaší současné komunity je výzvou, neboť musí koordinovat členy různého původu a národnosti, Čechy, Slováky a Ukrajince, v rámci evropského panoramatu, které jakoby přišlo o vznešené perspektivy svých zakladatelů a nedostává se mu ideálů v rámci politik sice víceméně proklamovaných, ale jen málo konstruktivních pro společné dobro v každodenní situaci,“ konstatoval ve promluvě k řeckokatolickým kněžím kardinál Sandri.

Z pouze lidské perspektivy se mohou tyto výzvy jevit jako přesahující naše možnosti, pokračoval prefekt Kongregace pro východní církve. „Zdá se, že zdí a propastí, které je nutné překonat je příliš mnoho.“ Víra nás však vede k tomu, abychom ve stávající situaci a v tomto historickém okamžiku viděli příležitosti. Kardinál Sandri připomněl bohatou tradici země, „posvěcené svědectvím světců a mučedníků“, počínaje sv. Cyrilem a Metodějem. Připomněl rovněž mučednictví blahoslaveného biskupa Vasila Hopka, který byl rovněž zakladatelem řeckokatolické farnosti v Praze.

Utrpení Ukrajinců

„Krev mučedníků, ať již pozvednutých k úctě oltáře či skrytých v anonymitě – jako v případě mnoha našich bratří a sester na Blízkém východě – nám dnes říká, že následování Pána Ježíše může vést rovněž k pronásledování, avšak v naší kazdodennosti se žádá ode všech, počínaje našimi rodinami, abychom ze svých životů učinili naprostý a zdrama daný dar. Nechci opomenout připomínku utrpení ukrajinského národa, z něhož pochází mnoho členů vašeho exarchátu a jistě také někteří z vás,“ pokračoval prefekt Kongregace pro východní církve v promluvě k řeckokatolickému kléru v Praze.

Zvažuje se užší spojení s Prešovem

Na závěr připomněl, že z hlediska církevní správy struktura apoštolského exarchátu odpovídá v latinské církvi apoštolskému vikariátu. Ve chvíli, kdy dospěje odpovídající zralosti, Svatý otec může zvážit jeho povýšení na úroveň eparchie, jak se stalo nedávno v Srbsku a v Severní Makedonii. Kardinál Sandri v tomto kontextu připomněl, že pravoslavná církev v Českých zemích a na Slovensku zachovala integritu také po rozdělení obou států a dodal, že rovněž v případě řeckokatolíků lze zvážit větší církevní propojení s Prešovskou metropolí. „To, co však je nyní důležité a co všichni máme na srdci, je misie, jak mezi takzvaně „našimi“, ať tu byli již odedávna či přišli nedávno, či mezi těmi, kdo ztratili vnímavost k Bohu nebo nikdy nepotkali nikoho, kdo by ji předal, a k nimž můžeme obracet sovu pastorační pozornost,“ dodal v závěru kardinál Sandri.

Stopami světců

Po otevřené diskusi s kněžími se prefekt Kongregace pro východní církve odebral do katedrály sv. Víta v doprovodu apoštolského nucia arcibiskupa Charlese D. Balva a generálního vikáře biskupa Zdenka Wasserbauera. Zastavili se při hrobech kardinálů Vlka a Tomáška, které kardinál Sandri osobně znal, a rovněž před náhrobkem kardinála Berana, jehož tělesné pozůstatky byly nedávno přeneseny z Vatikánu. Další itinerář vedl k hrobu sv. Ludmily, první světice slovnských národů, a ke sv. Prokopu. Před návratem na nunciaturu se zastavil k modlitbě před Pražským Jezulátkem v kostele P. Marie Vítězné.

Včera, v neděli 7. dubna, pozdravil kardinál Sandri věřící shromážděné na Božské liturgii v kostele Nejsvětější Trojice, kde se shromáždila velká skupina řeckokatolíků převážně slovenské národnosti, včetně velké skupiny studujících na pražských unverzitách. Posléze prefekt Kongregace pro východní církve pozdravil v katedrále sv. Klimenta ukrajinské řeckokatolíky v závěru jejich nedělní bohoslužby. Připomněl svou cestu na Ukrajinu v létě roku 2017, kdy měl příležitost navštívit oblasti přiléhající k válečným zónam v Donbasu a také hlavní město Kyjev. Ukrajinské řeckokatolíky povzbudil k radosti z daru víry, kterého se jim dostalo navzdory mnoha zkouškám a soužením, a jménem Svatého otce udělil požehnání.

Od 10:15 pak kardinál Sandri předsedal pontifikální Božské liturgii sloužené apoštolským exarchou Ladislavem Hučkem, během níž pronesl homilii. Oficiální sdělení o návštěvě prefekta Kongregace pro východní církve končí slovy:

„Město upoutávající pozornost svým pořádkem, historickými krásami a mnoha monumentálními chrámy, upoutává rovněž přítomností řekokatolických věřících, v jejich prostotě a radosti svědků víry. Když jeho eminence vycházel z katedrály, začínala se opět plnit mnoha věřícími, kteří se scházeli na třetí Božskou liturgii, ze čtyř, které se každou neděli slaví v tomto chrámu.“

(job)