Vatikán. „Kněz má hledět na svět lidskýma očima i očima Boha, jako to činil don Bosko,“ kázal dnes papež František při ranní mši v kapli Domu sv. Marty na liturgickou památku zmíněného italského světce. Kněží nemají být funkcionáři – činovníky – ale mají mít odvahu k radosti.
Petrův nástupce mluvil o životě zakladatele salesiánů. Zmínil jeho matku, která Janu Boskovi v den jeho svěcení řekla: »Ode dneška ti začíná utrpení«. „Maminka dona Boska – řekl papež – nestudovala na teologické fakultě, ale její slova mají prorockou váhu, a její srdce bylo plné Ducha. Pro kněze je totiž utrpení signálem, že věci jdou dobře. Nikoli proto, že je fakírem, ale protože se dívá na realitu zároveň očima člověka i očima Boha. Don Bosko žil v zednářské době antiklerikalismu a neprodyšné aristokracie, kdy chudí byli opravdu chudí, skartovaní, ale on se nesmířil s pohledem na bezprizorní mládež.“
„Díval se očima člověka, který je bratrem i otcem, a řekl si: »Takto to nejde«. Tihle mladí skončí ve vězení, u dona Cafassa... takto to dál nejde. Byl pohnut jako člověk a jako člověk začal přemýšlet a hledat cesty, které by umožnily této mládeži vyrůst a dozrát. Lidské cesty. Měl odvahu dívat se Božíma očima a žádal Boha: »Toto je nespravedlnost. Co s tím? Stvořil jsi tyto lidi k plnosti, ale oni jsou tragédií...« A takto s otcovsky láskyplným pohledem na realitu – dnešní liturgie mluví ve vstupní modlitbě o otci a učiteli mládeže – vyprosí si u Boha světlo a vydá se na cestu.“
„Zmíněný don Cafasso byl turínský vězeňský kaplan, který nezřídka provázel tehdejší vězně k popravišti, a byl velkým přítelem dona Boska. Kněz – zdůraznil dále papež František – musí mít tyto dva póly: hledět lidskýma očima a očima Boha. A to znamená trávit hodně času před svatostánkem.“
„Tento pohled mu ukázal cestu. Nešel jenom s katechismem a krucifixem v ruce, aby radil: musíte dělat to a to. Mládež by mu dala ihned sbohem. On se však přiblížil jejich vitalitě. Nechal je hrát a hrál si s nimi, cítil s nimi, díval se s nimi, plakal s nimi a doprovázel je. Byl knězem, který se dívá lidsky a je vždycky k dispozici.“
„Kněz nesmí být funkcionář či zaměstnanec – pokračoval papež. Vždycky je tu však riziko vidět příliš to lidské a nikoli to božské. Otec kvůli synu - i bratr pro bratra - riskují. To vede k utrpení. Je třeba snášet příkoří, a začínají kolovat řeči: »Tento kněz s těmi nevychovanci hraje fotbal a společně vytloukají okna«. Svatý Jan Bosko musel od dětství tvrdě pracovat, aby si vydělal na živobytí; chápal, co je soucit. Děkujme Bohu, že nám dal tohoto kněze,“ vyzval papež František.
„Co je signálem dobrého kněze, který se dívá na realitu lidskýma očima i Božíma očima? Radost, radost. Když v sobě kněz nenachází radost, měl by se hned zastavit a ptát se proč. Radost dona Boska byla známá. Byl učitelem radosti, protože rozradostňoval druhé a těšil se radostí druhých. A trpěl sám. Prosme Pána, ať na přímluvu dona Boska daruje našim kněžím milost radovat se, aby se radovali a uměli se opravdu pastoračně dívat na lid Boží, lidskýma očima a očima Boha.“
Kázal papež František při dnešní ranní mši v kapli Domu sv. Marty.
Další články z podrubriky Kázání z Domu sv. Marty(mig)
odeslat článek
vytisknout článek
