Nový portál Vatikánského rozhlasu

Vatikán. „Bůh činí první krok lásky a miluje lidstvo, které milovat neumí“ – kázal papež František v kapli Domu sv. Marty při ranní mši, kterou obětoval za duši zesnulého arcibiskupa Giorgio Zura, bývalého nuncia v Rakousku, který - jak předeslal v úvodu -  „bydlel v témže domě a zemřel včera o půlnoci“.
Papež nejprve komentoval liturgické čtení (1 Jan 4,7-10), ve kterém apoštol Jan prohlašuje, že »Bůh je láska« a že »každý, kdo miluje, je zrozen z Boha«. Svatý Jan vysvětluje, že »Boží láska k nám se ukázala v tom, že Bůh poslal na svět svého jednorozeného Syna, abychom měli život skrze něho«. „V tom spočívá tajemství lásky – komentoval František – že totiž Bůh miloval jako první. On učinil první krok směrem k lidstvu, které milovat neumí, a potřebuje od Boha pohlazení, aby se naučilo lásce. Tímto prvním krokem Boha je Jeho Syn, kterého poslal, aby nás zachránil, dal životu smysl, obnovil nás a znovu stvořil.“
Potom Petrův nástupce obrátil pozornost k dnešnímu evangeliu (Mk 6,34-44), které popisuje nasycení zástupu lidí zázračně rozmnoženými chleby a rybami. „Proč to Bůh učinil? – tázal se. „Ze soucitu, protože mu »bylo líto« lidí, kteří »byli jako ovce bez pastýře«.

„Srdce Boha, Ježíšovo srdce se pohledem na tolik lidí rozlítostnilo; nemohlo zůstat lhostejným. Láska je neklidná. Láska netoleruje lhostejnost. Láska soucítí. A soucítit znamená dát srdce v sázku. To je milosrdenství. Dát vlastní srdce v sázku ve vztahu k druhým – to je láska. Milovat znamená dát srdce v sázku pro druhé.“

„Zástup lidí, které Ježíš »začal poučovat o mnoha věcech« - pokračoval papež František – se začal nudit, protože Ježíš mluvil stále stejné věci. Učedníci si povšimli, že »místo je opuštěné a připozdilo se« a řekli Ježíšovi: »Rozpusť je, ať se rozejdou [...] a koupí si něco k jídlu«. Prakticky chtějí, aby se rozešli a postarali se o sebe.“

„Učedníci se o lid nezajímali. Zajímal je Ježíš, protože ho měli rádi. Nebyli zlí, byli lhostejní. Nevěděli, co znamená milovat. Nevěděli, co je soucit. Nevěděli, co je lhostejnost. Museli zhřešit, zradit, opustit Mistra, aby pochopili jádro soucitu a milosrdenství. A Ježíš odpovídá úsečně: »Vy jim dejte jíst«. Postarejte se o ně. Probíhá zápas mezi Ježíšovým soucitem a lhostejností. V dějinách se lhostejnost objevuje neustále. Tolik lidí je dobrých, ale nevnímá nouzi druhých, nejsou schopni soucitu. Jsou to dobří lidé, ale patrně do jejich srdce nevstoupila Boží láska nebo ji nenechali vstoupit.“

Papež František pak na dokreslení vylíčil scénu, zachycenou na jedné fotografii, pořízené před jistou římskou restaurací, z níž vychází skupinka lidí, kteří odvracejí hlavy, aby neviděli bezdomovce, který tam seděl na zemi s nataženou rukou. „Toto je kultura lhostejnosti,“ konstatoval papež a pokračoval: „Boží láska však vždycky přichází první, protože je soucitná a milosrdná. Je sice pravda, že opakem lásky je nenávist, ale většina lidí nechová uvědomělou nenávist.

„Tím nevšednějším opakem Boží lásky, Božího soucitu je lhostejnost. »Jsem spokojen, nic mi nechybí. Mám všechno, zabezpečil jsem tento život i ten věčný, protože chodím každou neděli na mši. Jsem dobrý křesťan. Ale když vyjdu z restaturace, dívám se na druhou stranu.« Přemýšlejme: Bůh činí první krok, má soucit, milosrdenství a my jsme nezřídka lhostejní... Modleme se, aby Pán uzdravil lidstvo, počínaje námi, a ať uzdraví moje srdce z této choroby, kterou je kultura lhostejnosti.“

Kázal při ranní mši v kapli Domu sv. Marty papež František, který po bohoslužbě popřál k dnešním 80. narozeninám Kiko Argüellovi, zakladateli Neokatechumenátní cesty, a poděkoval mu „za jeho horlivou apoštolskou práci v církvi“.